Zpěvačka Helena Vondráčková si musela pro vyšší důchod dojít až k soudu. Z jejího případu však plyne varování, které se týká každého budoucího žadatele o důchod. Chybějící údaje v evidenci správy sociálního zabezpečení totiž mohou výrazně snížit konečný důchod. A nejde přitom jen o osobní zodpovědnost, poškodit žadatele totiž mohl dávno v minulosti i zaměstnavatel či škola. Výjimečné není ani to, že lidé s překvapením najdou i několikaletý výpadek v evidenci, podobně, jako se to stalo známé zpěvačce.

Ta na svém instagramovém účtu v týdnu oznámila, že soud dospěl k rozhodnutí o výměře jejího důchodu. „Dnes se potvrdilo, že můj důchod byl vyměřen v rozporu se zákonem a musí být vyměřen znovu. Nešlo mi o peníze, ale o princip,“ uvedla Helena Vondráčková. Problém měl přitom vězet právě v chybějících důkazech o výkonu práce. Především jde pak o varování, že dokládat zpětně desítky let staré události může znamenat bez patřičných dokladů problém. A také výrazný zásah do výše důchodu.

Ať už jde o dobu studia u starších ročníků, o dobu péče, vojenské služby či zaměstnání, v řadě případů může žadatel o důchod zjistit, že se na něj „zapomnělo“. Tedy zaměstnavatel ho nenahlásil či neodváděl pojistné, v evidenci chybí doba studia či péče o dítě či závislou osobu. To přitom v krajních případech může vést například k tomu, že člověk nesplní minimální limit pro získání nároku na starobní důchod, který v současnosti činí 35 let účasti na důchodovém pojištění.

Pokud chtějí lidé s předstihem zjistit, zda jim vše v evidenci sedí, mohou požádat o takzvaný informativní osobní list důchodového pojištění. Podobnou funkci pak plní i Informativní důchodová aplikace (IDA), která kromě „kalkulačky“ odhadu budoucího důchodu ukazuje právě také evidenci podkladů, které o jednotlivci sociální správa má. Umožňuje pak i pro zpřesnění výpočtu chybějící údaje ručně doplnit, ovšem pouze orientačně.

Pokud chce občan údaje skutečně doplnit, musí jednat s Českou správou sociálního zabezpečení a aktivně se o doplnění postarat. Nemusí jít přitom o maličkosti, například kombinace nezapočtených let studia (před rokem 2010) a pár let, v nichž opomenul některý ze zaměstnavatelů dodat sociální správě podklady, mohou dát dohromady klidně i dekádu chybějících údajů. I v případě menších výpadků může stát za to situaci řešit, každý rok navíc se v současném důchodovém systému počítá. V konečném důsledku pak lze chybějící údaje doložit i zpětně a rozdíl v důchodu stát pojištěnci doplatí až pět let nazpátek od chvíle, kdy chybějící část evidence řádně doplní.

Možností, jak evidenci doplnit, je přitom více a počítá se i s extrémnějšími případy. Může se totiž stát, že firma, pro kterou pojištěnec pracoval před dvaceti lety, dávno zanikla, bývalý zaměstnavatel nekomunikuje a bývalému zaměstnanci chybí potřebné doklady. I v takovýchto případech však existuje další možnost řešení, případně alespoň dojde k označení této doby pojištění jako vyloučené. Podobně se postupuje například v případě vojenské služby, nemoci, tedy tato doba se započítá do pojištění, ovšem nebere se v potaz chybějící výdělek, čímž se nerozmělňuje výdělek průměrný a nesnižuje se tak budoucí důchod.

Jak v případě zaměstnání, tak například i studia platí rozdílná pravidla i potřeby evidence podle doby, kdy k výkonu práce či studia docházelo. V případě zaměstnání tak platí volnější pravidla pro dobu před rokem 1986, přísnější pravidla pak v letech následujících. Je tak dobré v závislosti na situaci uchovávat dokumenty jako pracovní smlouvy, potvrzení o zaměstnání, evidenci docházky či později i doklady o samotném výkonu zaměstnání, výplatní pásky, mzdové listy či potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti. Řešení se pak nabízí i v případě, že se potřebné doklady nepodaří získat pojištěnci ani sociální správě. Doložit zaměstnání totiž může svědectví dvou bývalých kolegů, kteří k tomu podepíší čestné prohlášení.

V případě studia je situace podobná, záleží na době, v které ho člověk absolvoval (podrobněji jsme o tom psali například zde), v různých případech ho však lze doložit pomocí maturitního vysvědčení, vysvědčení jednotlivých ročníků, výučního listu, studijního výkazu, diplomem či potvrzením o době studia.

Chybějící evidence se může týkat i celé řady dalších důvodů, například vojenské služby, péče o blízké, péče o malé děti či doby výkonu zaměstnání v cizině. Podrobněji popisuje jednotlivé způsoby, jak chybějící evidenci doplnit, Česká správa sociálního zabezpečení například zde na svém webu.