PREZIDENTSKÉ VOLBY

„Největší politickou chybu“ si lidé oblíbili. Přímou volbou podporuje 82 procent Čechů

PREZIDENTSKÉ VOLBY
„Největší politickou chybu“ si lidé oblíbili. Přímou volbou podporuje 82 procent Čechů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Podle politologů zbytečně polarizuje společnost. Například poslanec Marek Benda (ODS považuje její schválení za největší politickou chybu. Mezi velkou většinou voličů je ale obraz přímé volby prezidenta odlišný. Spokojených je s ní 82 procent Čechů. Více výhrad k ní mají lidé mladší a s vysokoškolským vzděláním. Muži a ženy se ve svých názorech na způsob volby hlavy státu výrazněji neliší. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Přímou volbou se v Česku prezident poprvé volil v roce 2013. Zvítězil Miloš Zeman, stejně jako o pět let později.

Polovina dotázaných nemá k přímé volbě žádné výhrady. Dalších 32 procent Čechů pak uvedlo, že se k tomuto systému spíše kloní. Naopak šest procent veřejnosti přímou volbu určitě odmítá, spíše proti je 12 procent lidí.

S nimi do jisté míry souzní i velmi častý názor odborníků. Že jde o zásadní systémovou chybu, si myslí například profesor politologie z Národního institutu SYRI Stanislav Balík.

„Logika těchto voleb vede k další polarizaci společnosti. Předtím jsme jako politologové a ústavní právníci ostatně varovali, ovšem marně. Teď sklízíme trpké plody,“ uvedl Balík v nedávné zprávě institutu. Přímá volba podle něj nahrává silovým typům, které vyvolávají buď nesouhlas, nebo pozitivní ohlasy, což dále rozděluje společnost, a oslabuje tradiční instituce.

V jednotlivých věkových skupinách je rozložení obliby přímé volby podobné, s výjimkou lidí mezi 18 až 29 lety. Mezi těmito nejmladšími voliči přímou volbu jednoznačně podporuje 42 procent dotázaných, dalších 36 procent je spíše pro.

Pokud jde o vzdělání, největší podporu má aktuální způsob výběru hlavy státu mezi lidmi se základním a středoškolským vzděláním bez maturity. Bez výhrad je pro přímou volbu 56 procent z nich. V případě středoškolsky vzdělaných s maturitou je to 48 procent. Z vysokoškolsky vzdělaných lidí pak přímou volbu prezidenta bezvýhradně podporují dvě pětiny, naopak více než čtvrtina z nich ji odmítá.

První kolo nadcházejících prezidentských voleb se bude konat 13. a 14. ledna příštího roku. Podle posledního volebního modelu, který v tomto týdnu zveřejnila agentura Median, by se do druhého kola nedostal bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Se ziskem 24,5 procenta hlasů poprvé skončil třetí. Rozestupy mezi trojicí kandidátů s největší podporou jsou ale těsné. Vítězný bývalý voják Petr Pavel by dostal 28 procent, druhá ekonomka Danuše Nerudová 27,5 procenta hlasů. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity by v případném druhém kole Pavla pravděpodobně porazila.