Zvyšte odvody na zdravotní pojištění lidem i firmám, navrhuje šéf lékařské komory Kubek
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Do debat o neefektivitě českého zdravotnictví a jeho bobtnajícího rozpočtu vstoupil prezident České lékařské komory Milan Kubek s návrhem na přilití dalších peněz navíc. Jako možné řešení očekávaných problémů se stárnutím populace znovu zmínil zvýšení odvodů zaměstnanců i zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. Je to podle něj lepší řešení než debaty o přivedení více soukromých zdrojů. Kubek to uvedl na svém facebookovém profilu. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří s více než 500 miliardami korun, za deset let se náklady více než zdvojnásobily. Kubek přichází s návrhem v době, kdy policie rozkrývá nebývalou korupci v českých nemocnicích.
„Zvýšení zdravotního pojištění ze současných 13,5 % (4,5 % zaměstnanec a 9 % zaměstnavatel) na 15 % (5 % zaměstnanec a 10 % zaměstnavatel) je možnou cestou, jak ufinancovat zdravotní péči pro naši stárnoucí populaci,“ uvedl prezident lékařské komory na Facebooku. Není to poprvé, co možnost navýšit sazby zdravotního pojištění zmiňuje. K diskuzi o výši zdravotního pojištění vyzýval například v minulém roce při dohadech s ministerstvem o navyšování platů zdravotníků.
Podle něj naopak nemají cenu vracející se diskuze o jiných formách, jak dostat do zdravotnictví soukromé peníze. „Nekonečné diskuse o připojištění a doplatcích na nadstandardní péči naopak nemají význam, protože nikdo nedokáže až na drobné výjimky definovat, co je tím plně hrazeným standardem,“ dodal s tím, že se na tom shodli na poradě předsedů okresních sdružení komory s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem.
V Česku probíhá dlouhodobě debata o nutnosti reformovat zdravotnický systém, kterému neudržitelně rostou náklady a na který se řítí „pohroma“ ve formě stárnutí populace. Zdravotní systém se zjevně bude muset naučit poskytovat jiné formy péče a soustředit se na pacienty s chronickými nemocemi, mluví se například i o výrazné potřebě proměny nemocničních lůžek či obecně restrukturalizaci nemocniční sítě. Počet lidí v ČR, kteří budou starší 75 let, se do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 1,6 milionu. Reformní návrhy však dlouhodobě zůstávají zejména v debatách odborníků, často naráží na politickou neprůchodnost.
Kubkovo vyjádření zkritizoval na sociální síti X prezident Svazu obchodu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Od odborářů nic jiného než natahování obou rukou nečekám. U VZP, která má velmi detailní data, bych naopak čekal, že (nejpozději den po volbách) představí detailní analýzu možných úspor a také investic, zejména do prevence a zdravotně-sociálního pomezí,“ uvedl Tomáš Prouza.
Tak od odborářů nic jiného než natahování obou rukou nečekám. U VZP, která má velmi detailní data, bych naopak čekal, že (nejpozději den po volbách) představí detailní analýzu možných úspor a také investic, zejména do prevence a zdravotně-sociálního pomezí…
— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) March 17, 2025
Na přivedení soukromých peněz do systému se všichni odborníci neshodují, v minulém roce však o takovém řešení mluvila například Národní ekonomická rada vlády. Podle ekonomů z NERV je financování zdravotnického systému zcela neudržitelné a je třeba hledat cesty snížení nákladů, jako posílení prevence nebo nové přístupy k péči, a zároveň přivést do systému nové zdroje financování ze soukromého sektoru.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.