Nebezpečné vyhrožování. Policie řešila po střelbě tři stovky případů, 170x zahájila trestní řízení
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Policie ČR řešila v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) celkem 299 skutků, které se této události přímo dotýkaly. Nejčastějším typem případu, který policisté prošetřovali, bylo nebezpečné vyhrožování následováno schvalováním trestného činu. Pro Echo24 to uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Definitivní závěry vyšetřování samotné střelby na FF UK, při které útočník zabil 14 lidí, mnoho dalších zranil a následně zbraň obrátil proti sobě, ještě nejsou k dispozici. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by výsledky vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů měly být k dispozici už v květnu. Policie nicméně mezitím řeší desítky a stovky dalších případů, které se s nejhorší masovou střelbou v moderních dějinách České republiky a jednou z nejhorších v Evropě pojí.
Policie poskytla deníku Echo24 data, která jsou aktuální k 8. dubnu. (Útok se odehrál 21. prosince.) „V souvislosti s případem střelby na FF UK bylo ve dnech 21. 12. 2023 až 8. 4. 2024 registrováno celkem 299 skutků. Z celkového počtu 299 skutků byly zahájeny úkony trestního řízení ve 170 případech, u 20 skutků bylo ukončeno zkrácené přípravné řízení, ve 2 případech bylo zahájeno trestní stíhání,“ řekl pro Echo24 mluvčí policejního prezidia Moravčík.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka pro Echo24 uvedl, že resort nebude mít podobná čísla, která by se týkala už finálních rozhodnutí soudů, až zhruba do poloviny roku 2025, kdy zveřejní Výroční statistickou zprávu za rok 2024.
Nejčastěji se jedná podle policejních dat o trestný čin nebezpečné vyhrožování, a to ve 66 případech. O tomto činu se v trestním zákoníku hovoří tak, že potrestán může být ten, kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu.
Ve 47 případech policie řešila tzv. schvalování trestného činu. „Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest, nebo na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku,“ uvádí se v zákoníku.
V menší míře (23x) řešila policie případy násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. „Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok,“ uvádí se v zákoně. Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. Stejně má být potrestán, kdo se „spolčí nebo srotí ke spáchání takového činu, nebo spáchá-li čin uvedený v prvním odstavci tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
Rovných dvacet případů se pak týkalo šíření poplašné zprávy, čímž se myslí, když někdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá.
„Teď je řada na mně“
V prvních pár dnech po střelbě na FF UK se v médiích a na sociálních sítích hojně objevovaly případy, v nichž například uživatelé na internetu psali vzkazy, které napovídaly, že by se mohli střelcem inspirovat, typu „teď je řada na mně“. Jedním z takových lidí byl senior z Jindřichova Hradce, který vyhrožoval střílením na poště, kterého následně policisté zadrželi. Dalším byl muž z Písku, jenž byl v minulosti vyšetřován pro nedovolené ozbrojování. Vyhrožoval dalším takovým útokem, jako byl ten, který se odehrál na univerzitě. Další skupina příspěvků, které v prvních dnech kolovaly na sítích, útok schvalovala či přímo oslavovala.
Speciálním případem byl ten spojený s poslancem Jiřím Kobzou (SPD). Kobza se v později odstraněném příspěvku tázal, co se vlastně na fakultě učí. „Jaký indoktrinační program nenávisti tam běží? Jakou roli v tom hrají neziskovky?“ napsal poslanec. Vyjadřoval se také o pachateli střelby, při které před Vánocemi v budově FF UK zemřelo vedle něj dalších 14 lidí. Kobza ho označil za „špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství“.
Za příspěvek se později omluvil, psal ho prý ve chvíli, kdy měl velkou zlost nad zmařenými životy, a nechtěl se dotknout rodin obětí a dalších účastníků tragédie nebo narušit pietu. Od výroků se dříve distancovala SPD, podle České konference rektorů překročily hranice slušnosti i lidskosti. Univerzita Karlova podala na Kobzu trestní oznámení, případ ale policie odložila.