Německý kancléř Olaf Scholz a britský premiér Keir Starmer v pondělních samostatných telefonických rozhovorech vyzvali nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, aby zabránil další vojenské eskalaci na Blízkém východě. O zmírnění napětí na Blízkém východě a také příměří v Pásmu Gazy s evropskými lídry hovořil i americký prezident Joe Biden, uvedly tiskové agentury.

Írán opakovaně tvrdí, že musí potrestat Izrael za útok, který v Teheránu 31. července zabil šéfa politického křídla teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníju. Ten se v íránském hlavním městě den předtím zúčastnil Pezeškjánovy inaugurace do prezidentského úřadu. Izrael se k odpovědnosti za útok nepřihlásil, ale ani ji nepopřel.

Scholz podle mluvčího německé vlády íránskému prezidentovi řekl, že spirálu násilí na Blízkém východě je třeba neprodleně utnout, neboť jakýkoli jiný vývoj povede k nevypočitatelnému nebezpečí pro země a národy regionu. Scholz také znovu zdůraznil, že nastal čas dokončit dohodu o příměří a propuštění rukojmích v Pásmu Gazy a okamžitě ji uvést do praxe, což by podle něj rovněž přispělo ke zklidnění situace v regionu.

S cílem zabránit eskalaci napětí na Blízkém východě hovořil s Pezeškjánem také britský ministerský předseda Starmer, uvedla stanice Sky News. Rozhovor podle ní trval asi 30 minut. S představiteli Francie, Německa, Itálie a Británie si dnes v souvislosti s napětím na Blízkém východě telefonoval americký prezident Joe Biden, uvedl podle Reuters Bílý dům. Lídři podle něj ve společném prohlášení podpořili výzvu USA, Kataru a Egypta k obnovení rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy a uzavření dohody v co nejbližším termínu. Prohlášení rovněž vyjadřuje podporu Izraeli vůči jakýmkoliv hrozbám z Íránu a zároveň vyzývá k dodávkám humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Podle aktuálního hodnocení izraelských zpravodajských služeb by Írán mohl přímo zaútočit na Izrael už během několika dní, zřejmě ještě před jednáním o dohodě o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích plánovaném na čtvrtek, napsal server Axios s odvoláním na informované zdroje.

Podle této zprávy je otázka odvety vůči Izraeli v Íránu předmětem sporů. Zatímco Pezeškján se chce vyhnout příliš tvrdé reakci, íránské revoluční gardy chtějí zaútočit ve větším měřítku než 13. dubna, kdy Írán při prvním přímém útoku na Izrael odpálil na jeho území stovky raket a dronů. Izraelská protivzdušná obrana i za pomoci řady spojenců v regionu dokázala naprostou většinu z nich sestřelit a útok nezpůsobil téměř žádné škody.

USA jsou připraveny na útok z Íránu. Armáda je v plné pohotovosti, uvedl Izrael

Spojené státy jsou připraveny na možnost, že Írán či jeho spojenci by mohli už tento týden zaútočit na Izrael, uvedl mluvčí Bílého domu. Mluvčí izraelské armády současně uvedl, že Izrael vývoj i s pomocí svých spojenců pozorně sleduje a armáda je ve stavu plné pohotovosti. Informovala o tom agentura Reuters. Izrael se připravuje na možnou vojenskou odvetu Íránu a jeho spojence Hizballáhu za zabití vedoucích představitelů tohoto libanonského ozbrojeného hnutí a palestinské teroristické organizace Hamás na konci července. Jejich přímý úder na Izrael by podle spekulací některých médií a reportérů mohl přijít už během příštích 24 hodin.

Spojené státy jsou připraveny na to, že by Írán či jeho spojenci na Blízkém východě mohli podniknout "významné útoky" již tento týden, uvedl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Připomněl, že USA v posledních dnech posílily svou vojenskou přítomnost v regionu, a řekl, že Washington sdílí obavy Izraele z možného útoku.

Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu v reakci na jeho teroristický útok z loňského 7. října, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob odvlekli na území Pásma Gazy jako rukojmí. Přes stovku z nich Hamás propustil na konci listopadu během dosud jediného příměří, které trvalo jen týden. Kolem 115 izraelských rukojmích je už přes deset měsíců v Pásmu Gazy stále zadržováno, zhruba třetina z nich je však podle izraelských úřadů po smrti.

Od začátku války před deseti měsíci zemřelo v Pásmu Gazy nejméně 39.897 Palestinců, uvedly dnes úřady v Gaze, nad nimiž má kontrolu teroristické hnutí Hamás. Údaje nelze nezávisle ověřit a nerozlišují mezi zabitými ozbrojenci a civilisty, kterých je ovšem zřejmě většina.