Německá armáda není schopna do roku 2030 kompletně doplnit vojenské vybavení, které jí nyní schází. V rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Německo dodalo část svého vybavení Ukrajině, aby mohla vzdorovat ruské agresi, a další techniku už postrádat nemůže, dodal Pistorius. K jeho prioritám patří obrana východního křídla Severoatlantické aliance a Ukrajina tak už další zbraně z Německa očekávat už moc nemůže.

"Všichni víme, že stávající mezery nelze do roku 2030 zcela zaplnit... Bude to trvat roky. Toho jsou si všichni vědomi," uvedl Pistorius.

Bundeswehr od konce studené války strádá nedostatečnými investicemi, poznamenává agentura Reuters. Podle odborníků se navíc dosud nepodařilo nahradit velkou část techniky, kterou Německo poslalo na Ukrajinu. Pistorius již koncem ledna oznámil, že kvůli doplnění armádního arzenálu bude jednat s představiteli zbrojního průmyslu, píše agentura DPA.

"Stejně jako ostatní země máme omezené zásoby. Jako spolkový ministr obrany nemohu všechno rozdat," řekl Pistorius. Ministr také odmítl dodávky zbraní na Ukrajinu nad rámec již dříve oznámených závazků.

Kvůli omezenému rozpočtu je potřeba si stanovit priority, pro Pistoriuse je to ochrana východního křídla NATO. Do roku 2025 chce vybudovat plně vybavenou divizi a adekvátně přispívat do aliančních sil rychlé reakce, píše DPA.

Sociálně demokratický ministr obrany, který se funkce ujal v půlce ledna, chce navýšit německé výdaje na obranu ze současných přibližně 1,5 procenta HDP na dvě procenta v souladu s požadavky NATO. Pokud se posun tímto směrem podaří do konce volebního období, bude Pistorius spokojen, cituje z rozhovoru Reuters.

Nedostatečné tempo investic do německé armády v polovině března kritizovala parlamentní zmocněnkyně pro obranu Eva Höglová. Za stávajících podmínek by podle ní trvala modernizace půl století. Vadí jí těžkopádné a pomalé zadávání veřejných zakázek, nedostatečná výše zbrojního fondu nebo žalostný stav části kasáren.