Pravděpodobnost, že se stihne legislativní proces u čehokoliv nového, je každým dnem menší. Vládní strany tak už spíše směřují svou pozornost k projednání a schválení zásadních rozdělaných návrhů, jako je důchodová reforma, zavedení superdávky, Lex OZE III, novela zákona o státní službě či zákon o silniční dopravě, který zavede.

Legislativní proces trvá obvykle šest až 12 měsíců, v průměru se obvykle hovoří o devíti měsících. Volby se budou pravděpodobně konat v první polovině října, do úvahy je ale také potřeba vzít do úvahy například vládní a sněmovní prázdniny a v neposlední řadě také to, že v období krátce před volbami atmosféra v koalici nebude moc pracovní.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro CNN Prima News řekl, že je možné, že vláda ještě něco navrhne. „Ale šance, že se stihne dokončit legislativní proces, se každým dnem snižuje. Je možné, že některý z návrhů představíme už v tomto volebním období, ale nestihneme dokončit jeho projednání. Ale aspoň voliči budou vědět, že je to napsané,“ uvedl Stanjura.

Podle něj se musí v koalici zlepšit jednání a zjednodušit hledání kompromisu. „Jednání uvnitř koalice se musí zkrátit, nesmíme tím trávit tolik času. Když se podíváte, jak dlouho trvá legislativní proces, tak pokud by dnes někdo přišel s nějakým skvělým nápadem, je skoro nemožné ho v tomto volebním období schválit,“ dodal Stanjura s tím, že něco v šuplíku ale vláda ještě má. Nechce však říkat, co to je, aby „nezvyšoval napětí v koalici“.

Pro ministerstvo práce a sociálních věcí zůstává prioritou dokončit několik hlavních kroků, které jsou aktuálně již v legislativním procesu, aby se jejich schválení stihlo do konce volebního období. „Jedná se hlavně o důchodovou reformu, změny v oblasti státní sociální pomoci (zavedení tzv. superdávky) a flexibilní novelu zákoníku práce. Mezi dalšími důležitými legislativními opatřeními ale můžeme zmínit i vznik integračního sociálního podniku, zákon o sociálně-zdravotním pomezí nebo úpravy týkající se sousedských dětských skupin. A v neposlední řadě plánujeme pokračovat v procesu digitalizace, v níž je nyní MPSV ve státní správě lídrem,“ sdělil redakci mluvčí MPSV Jakub Augusta.

Obnovitelné zdroje, bydlení i rušení malých škol

Například ministerstvo vnitra pro Echo24 uvedlo, že zásadní novou legislativu do konce období začínat nebude. „Budeme dokončovat to, co je už v nějaké fázi legislativního procesu a co naplňuje programové prohlášení vlády. Chceme dokončit: novelu zákona o státní službě, novelu zákona o volbě prezidenta, zákon o volebních kampaních, zákon o správě dat, novelu stávajícího zákona o zbraních, nový cizinecký zákon, novelu krizového zákona a nový zákon o kritické infrastruktuře či Lex Ukrajina VII,“ řekl pro Echo24 mluvčí MV Ondřej Krátoška.

Ministerstvo dopravy pro Echo24 zmínilo tři zásadní změny, které chce dotáhnout. Tím nejdůležitějším je změna zákona o silniční dopravě. Návrh novelizuje celkem 9 zákonů a řeší celou řadu témat, zejména zřízení Inspekce silniční dopravy, zavedení poptávkové dopravy, přijetí debyrokratických opatření v MD, efektivnější, důslednější a racionálnější výkon kontrol, účinnější vedení přestupkových řízení, správní poplatky za správní úkony v oblasti silniční dopravy a tak dále. MD dále za prioritu označilo změnu zákona o dopravním letectví (zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu – nařízení EP a Rady EU) či návrh zákona, který reaguje na budoucí provoz automatizovaných vozidel na pozemních komunikacích v ČR.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má v legislativním procesu nyní celou řadu priorit. Tou zásadní je nyní tzv. Lex OZE III, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby a která se nyní projednává ve Sněmovně. Součástí jsou i pozměňovací návrhy MF, které snižují výdaje státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů. Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami. Zároveň je otázkou zda nebude chtít vláda do konce volebního období změnit vlastnickou strukturu firmy ČEZ.

Vláda minulý týden také schválila velkou reformu trestního práva. „Naše trestání je nemoderní, zastaralé a odkláníme se od celého zbytku EU, což samozřejmě není dobře,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) k posílení peněžitého trestu oproti trestu odnětí svobody. MSp si od novely trestního zákoníku a dalších právních předpisů slibuje to, že uleví přetíženým věznicím, zefektivní trestní řízení a sníží recidivu i výdaje státu. Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Kritikům navrženého legálního množství Blažek vzkázal, že za desítky let nevyjednali nic.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová redakci sdělila, že strana chce dotáhnout priority svých ministrů, tedy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a ministra pro vědu Marka Ženíška. „Priority našich ministrů a tedy celé strany jsou ve schválení zákona o vědě a výzkumu, ale také zákony v oblasti zdravotnictví, například týkající se digitalizace ve zdravotnictví,“ řekla Pekarová Adamová.

MMR má ve sněmovně například zákon o podpoře bydlení včetně tzv. rozkazu k vyklizení, který však prošel zatím pouze prvním čtením. V současnosti se hledá uvnitř koalice politická shoda například na zřizování kontaktních míst na všech obcích s rozšířenou působností.

MŠMT má ve hře klíčovou novelu školského zákona, která má například snížit počet malých škol či zavést novou formu maturity. Připravilo také zákon, který má zavést registr žáků, pedagogů a akademických pracovníků. Resort Mikuláše Beka (STAN) ho poslal na konci října do připomínkového řízení. V současnosti také ve sněmovně finišuje novela zákona o vysokých školách a ministerstvo také spustilo proces přípravy úplně nového zákona.