Pod obrovský tlak se dostali ministři i Pražský hrad poté, co se objevil návrh na zvýšení platů ústavních činitelů až o 13 procent a také snaha zavést náhrady pro první dámu. Vláda tvrdí, že navýšení je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu, který v květnu zrušil stávající úpravu platů soudců, prezidentská kancelář zase říká, že chce narovnat nepoměr mezi postavením hlavy státu a jeho partnera či partnerky. Všichni se ale chytají do svých protichůdných vyjádření a v tomto týdnu budou mít v zásadě poslední šanci zachovat naději na funkční státní rozpočet.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu minulý týden sdělil, že vláda návrh na růst platů o více než 13 procent odmítá. „S návrhem nesouhlasíme. Budeme se na příštím jednání vlády věnovat podobě, která by mohla být únosná,“ uvedl Kupka. Dále dodal, že vláda zatím materiál oficiálně neprojednávala, protože připomínkové řízení k návrhu ještě není dokončeno. Platy politiků by se podle něj měly vyvíjet v souladu s růstem mezd v soukromém i veřejném sektoru, aby byl zachován princip spravedlnosti a vyváženosti.

Premiér Petr Fiala (ODS) pro deník Blesk zdůraznil, že současná vláda již v minulosti platy zmrazila a omezila valorizaci. „Moje vláda je v roce 2022 zmrazila a pak jsme udělali úpravu od roku 2024, kdy jsme snížili jejich valorizaci. Co se teď děje, je důsledek rozhodnutí Ústavního soudu, který řekl: Vy jste to snížili, ale to nepřipadá v úvahu, soudci to musí mít tak, jak to bylo,“ vysvětlil premiér. Podle něj by bylo ideální, kdyby byl nastaven automatický mechanismus, který by upravoval platy politiků bez jejich přímého zásahu.

Kritika opozice a odborníků: „Nevhodné načasování“

Opoziční strany, zejména hnutí ANO, kritizují vládu za to, že v době, kdy Česká republika zápasí s rekordním rozpočtovým schodkem a následky zářijových povodní, navrhuje růst platů politiků. Hnutí ANO dokonce svolalo mimořádnou schůzi sněmovny, aby o tématu diskutovalo. Alena Schillerová, bývalá ministryně financí za ANO, obvinila vládu z pokrytectví: „Vládní politici si chtějí navýšit platy o 14 procent. O to pikantnější je, že rozpočet s tímto navýšením počítal už v době, kdy vláda tvrdila, že nejsou peníze na navýšení platů státních zaměstnanců.“

Ústavní soud: Platy soudců ano, politiků ne

Politici se pak také chytají do svých vlastních nepřesných vyjádření. Tisková mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi upřesnila, že soud pouze rozhodl o neústavnosti snížení platů soudců, nikoli politiků. „Ústavnost snížení platů politiků jsme neposuzovali, tudíž ji nemůžeme ani zpochybnit,“ uvedla v prohlášení. Podle Abbasi se vláda nyní musí rozhodnout, zda bude následovat stejnou logiku i u platů ústavních činitelů, nebo zda přijme jinou úpravu.

Kontroverze kolem náhrad pro první dámu

Další kontroverzí, která zhoršuje situaci, je návrh na zavedení měsíčních náhrad pro manželku prezidenta, Evu Pavlovou. Návrh počítá s částkou 108 300 korun měsíčně, což představuje 30 % víceúčelové paušální náhrady pobírané prezidentem. Tento krok vyvolal vlnu kritiky, neboť podle mnohých je nepřiměřené navyšovat náklady na prezidentský pár v době rozpočtové krize. Prezident Petr Pavel se brání tím, že navrhuje pouze přerozdělení stávajících prostředků. „Nikdy jsem nežádal navýšení finančních prostředků, naopak můj návrh zněl, aby část mých náhrad byla snížena a převedena na moji manželku,“ uvedl.

Pražský hrad po vlně kritiky oznámil, že změní návrh, aby náhrady pro prezidentovu manželku neznamenaly zvýšené zatížení státního rozpočtu. Kancelář prezidenta republiky (KPR) také navrhla, aby náhrady zahrnovaly sociální a zdravotní pojištění, což by mohlo být považováno za kompromis.

V pořadu Partie televize Prima se ale místopředseda vlády a ministr sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprvé vyjádřil k náhradám, které má Eva Pavlová dostávat od státu. Původní dohoda mezi ministerstvem práce a kanceláří prezidenta zněla tak, že dojde k legislativní změně, aby první dáma mohla čerpat peníze z náhrad, které dostává prezident. Později však do této záležitosti bez vědomí Jurečky vstoupila kancelář prezidenta a požadovala peníze pro Pavlovou separátně.

Navýšení platů státních zaměstnanců: Vláda vyjednává s odbory

Vedle sporů o platy politiků došlo i k dohodě s odbory o navýšení platů státních zaměstnanců v platových skupinách jedna až čtyři, a to o 1 400 korun měsíčně. Toto navýšení odpovídá nárůstu až o 11,5 procenta, což je výrazný krok v době, kdy vláda čelí obrovskému tlaku na snížení veřejných výdajů. Předseda ČMKOS Josef Středula tento krok uvítal, ale zároveň varoval, že rozdíl mezi růstem platů politiků a státních zaměstnanců je příliš velký. „Proč navrhovatelům nestačí to, co dali svým zaměstnancům? Někteří si totiž přidají tolik, že to mnozí zaměstnanci státu nemají ani jako měsíční tarifní plat,“ kritizoval.

Ekonomové varují před zadlužováním a požadují reformy

Národní rozpočtová rada (NRR) upozornila, že návrh na navýšení platů bude mít negativní dopady na státní finance. Podle její zprávy by navýšení platů soudců znamenalo náklad 813 milionů korun ročně navíc. Rada rovněž kritizovala absenci jasného plánu financování těchto výdajů, což podle ní zvyšuje riziko dalšího zadlužování státu. „Není obsaženo v návrhu státního rozpočtu na rok 2025, jak budou tyto výdaje pokryty,“ uvádí rada.

Ekonomové, jako Pavel Peterka z Roklen, varují, že bez hlubších reforem může další růst platů ústavních činitelů a státních zaměstnanců přispět k zadlužování státu. „Pokračující růst platů bez hlubších reforem může přispět k dalšímu zadlužování státu,“ uvedl Peterka.

Koaliční neshody ohledně rozpočtové odpovědnosti

Rozdíly v názorech panují i v rámci vládní koalice. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zdůraznila, že její strana prosazuje odpovědný přístup k rozpočtu. „Je důležité si uvědomit, že hlavním motorem naší ekonomiky je soukromý sektor, který ze svých daní financuje stát a jeho služby. Bohužel tento pravicový přístup nesdílejí všichni naši koaliční partneři,“ uvedla.

Ekonomický expert strany Miloš Nový zase varoval před rizikem skokového nárůstu platů kvůli předchozímu zmrazování. Podle něj by bylo nejlepší vrátit se k modelu z roku 2004, kdy byly platy ústavních činitelů vázány na vývoj průměrných mezd. „Jsem přesvědčen, že cesta k vyrovnaným rozpočtům by byla výrazně jednodušší, kdybychom přijali ústavní zákon, který by omezil růst platů v době rozpočtových deficitů,“ uvedl Nový.