Postupného zpoplatňování zdravotnictví si podle průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) a Hospodářské komory ČR všímají téměř dvě třetiny respondentů. Třetina si už za některé služby sama platí. Za důsledek nedostatku peněz ve zdravotnictví považují dlouhé čekací lhůty nebo nedostupnost či omezení péče. Veřejné zdravotní pojištění přitom v letošním roce hospodaří s více než 500 miliardami korun, za deset let se náklady více než dvojnásobily.

„Zvyšující se věk Čechů a více let strávených v nemoci jsou cítit nejen na rostoucích nákladech na péči, ale také na odhadech o celkové udržitelnosti zdravotnictví, pokud nedojde k úpravám stávajícího systému,“ uvedl v tiskové zprávě viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Téměř tři čtvrtiny respondentů se setkaly s dlouhými čekacími lhůtami, každý druhý pocítil nedostupnost zdravotní péče kvůli nedostatku lékařů a skoro čtvrtina zaznamenala omezení péče z finančních důvodů. „Finanční situace ve zdravotnictví, především nespokojenost lékařů s platy, vede k tomu, že jsou už dnes běžné různé příplatky. Nebezpečím je jejich neregulovanost a také riziko, že se řada lékařů přesune mimo systém zdravotního pojištění a bezplatná péče se stane iluzí,“ doplnil výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek. U lékaře už dnes platí například za registraci asi 30 procent Čechů, kteří odpovídali v průzkumu.

S nutností zdravotnictví nějakým způsobem reformovat souhlasí podle průzkumu 69 procent Čechů. Ve schopnost státu zajistit potřebné financování i do budoucna podle průzkumu nevěří 56 procent lidí. Jen necelá pětina lidí by ale souhlasila s návratem povinných poplatků, kteří byly dříve zavedené za předepsání léku na recept nebo za návštěvu lékaře. Zůstaly jen poplatky na pohotovosti.

Více než 40 procent lidí by podle průzkumu naopak souhlasilo s možností si připlatit dobrovolně nad rámec péče garantované státem. Největší ochota lidí je připlatit si za lepší kvalitu služeb v nemocnici (59 procent) a vyšší kvalitu léčby (55 procent) a vyšetření (54 procent). Průzkum Budoucnost českého zdravotnictví realizovala nezávislá výzkumná agentura Ipsos. Dotazovala se on-line dvou vzorků populace, každého s více než tisícovkou respondentů.