VÁLEČNÉ SANKCE

Až pět let vězení a pokuty. EU chce zpřísnit tresty za obcházení protiruských sankcí

VÁLEČNÉ SANKCE
Až pět let vězení a pokuty. EU chce zpřísnit tresty za obcházení protiruských sankcí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pět let ve vězení pro fyzické osoby a pokuta až 5 procent z ročního obratu pro firmy. Evropská unie plánuje zpřísnit a sjednotit tresty za obcházení sankcí uvalených na Rusko kvůli válce na Ukrajině. To by se mělo stát trestným činem postihovaným podobně ve všech zemích EU. Někde je dosud například porušování zbrojního embarga pouhým přestupkem, tresty jsou tak podstatně mírnější.

Na sjednocení pravidel napříč unií se shodli ministři spravedlnosti členských států, kteří podpořili směrnici navrženou už loni Evropskou komisí (EK). Směrnice, o jejíž konečné podobě mají ještě jednat v druhé polovině roku europoslanci, kriminalizuje aktivity napomáhající obcházení sankcí a má pomoci zlepšit efektivitu unijních postihů.

Fyzické osoby by měly v závislosti na závažnosti trestného činu potrestány odnětím svobody až na pět let. Právnickým osobám, tedy firmám, by pak podle návrhu EK třeba za obchodování se subjekty ze sankčního seznamu hrozila peněžitá pokuta ve výši 5 procent z celkového celosvětového obratu za předchozí rok.

„Sankce jsou klíčovým nástrojem EU v podpoře Ukrajiny a jejího boje proti ilegální ruské agresi. Tento nový zákon umožní snáze vyšetřovat, soudit a trestat obcházení těchto opatření po celé EU," řekl k dojednanému návrhu švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer.

EU zařadila kvůli ruské invazi na sankční seznam téměř 1500 lidí a dvě stovky firem či institucí. Zásadně také s Ruskem omezila finanční styky a vývoz a dovoz zboží. Členské země však dosud přistupují k vymáhání sankcí různě. Unijní země by podle normy měly zajistit, aby soudy za obcházení sankcí udělovaly „účinné, přiměřené a odrazující tresty“. Jejich výše se bude lišit v závislosti na spáchaném činu a má se zvedat v případě opakování prohřešku.

Porušováním sankcí se zabývá i česká policie

Podle současných zákonů platných v Česku hrozí osobám za porušení mezinárodních sankcí ve „větším rozsahu“ podle § 410 trestního zákoníku odnětí svobody až na tři roky nebo peněžitý trest. Ve výjimečných případech může pachatelům hrozit až osm let ve vězení.

Několika případy porušování sankcí se už od loňského roku zabývají policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Útvar vyšetřuje nejzávažnější případy korupce, organizovaného zločinu, hospodářské kriminality a terorismu.

„Mohu pouze v obecné rovině uvést, že se zabýváme několika případy, které jsou ve stadiu prověřování. Více informací poskytovat nebudeme,“ odpověděl na dotaz deníku Echo24 mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Sankce se daří obcházet, problém je reexport

Množí se podezření, že se některým firmám daří sankce obcházet prostřednictvím reexportu. Prudce totiž roste vývoz do zemí sousedících s Ruskem. Podle agentury Reuters se například od ledna do března zvýšil nejmarkantněji vývoz z Německa do Kyrgyzstánu, o 949 procent (na 170 milionů eur, tedy asi čtyři miliardy korun). Zatímco vývoz do Ruska ve stejném období poklesl o více než 47 procent.

Zvýšil se také export z Německa do Kazachstánu (o 136 procent), do Arménie (o 172 procent) a do Tádžikistánu (o 153 procent). Import zboží z USA a EU do pětice postsovětských republik Arménie, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu se loni podle údajů OSN o mezinárodním obchodě meziročně zvýšil o 60 procent na 24 miliard dolarů (téměř 525 miliard korun). Nadprůměrným tempem se zvyšuje také vývoz z Německa do Turecka, které odmítlo přistoupit na protiruské sankce. To může být vážný problém.

„Jak jinak by se dalo vysvětlit takové tempo růstu?“ řekl odborník na obchod a prezident Rakouského institutu pro hospodářský výzkum (Wifo) Gabriel Felbermayr.

„Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán jsou s Ruskem v celní unii,“ připomíná Felbermayr. „To znamená, že mají společný celní režim vůči třetím zemím. Takže to, co jde z EU do Kyrgyzstánu, se může dál prodávat do Ruska bez dalších kontrol a cel,“ dodal.

Jakub Fujáček

16. června 2023