V takzvaném eráru má nyní stát téměř půl milionu zaměstnanců. Těm ze státního rozpočtu plynou nejen platy, ale také různé benefity. Mezi ty patří například odměny při životních a služebních výročích. Jen výdaje z takzvaného Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) činí napříč služebními úřady zhruba 2,2 miliardy korun ročně. Deníku Echo24 to řeklo ministerstvo financí.

Ministerstvo financí nesleduje podle mluvčího Stefana Fouse celkové náklady za poskytované benefity státních zaměstnanců všech úřadů. „Služební úřady jsou nicméně v oblastech odměňování státních zaměstnanců povinni postupovat podle zákona o státní službě a podle zákoníku práce. Rámec poskytovaných benefitů a odměnování je přitom dán platnou kolektivní dohodou vyššího stupně, která stanovuje některá stejná pravidla pro státní zaměstnance všech služebních úřadů,“ uvedl Fous s tím, že v tomto kontextu se jedná například o poskytnutí indispozičního volna, o odměny při životních a služebních výročích a při ukončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod.

Odměny ke služebnímu výročí jsou podle zmíněného dokumentu stanoveny tak, že státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 10 let ve výši pěti tisíc korun, po 20 letech jde o desetitisícový bonus, po třiceti letech dostanou státní zaměstnanci 15 tisíc korun a po 40 letech strávených ve státní sféře pak pracovníka tzv. eráru čeká celkem 20 tisíc korun ve formě odměny.

Obdobně tomu je i u odměny za životní jubilea, tedy za každé kulaté narozeniny od 40. roku věku. Ke čtyřicátinám dostane státní zaměstnanec pět tisíc za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval nejméně 5 let. Tato pětiletá podmínka zůstává neměnná i u dalších kulatin. Při dovršení 50 let věk čeká státního zaměstnance osm tisíc, k šedesátinám pak dárek v podobě deseti tisíc korun.

Státní instituce by zároveň měly vytvořit podmínky pro sportovní aktivity státních zaměstnanců a možnost bezplatného využití svých sportovišť a sportovních zařízení státními zaměstnanci mimo dobu výkonu služby a jejich rodinnými příslušníky. Stejně tak by měly umožnit využití svých rekreačních zařízení pro rodinnou rekreaci státními zaměstnanci a jejich rodinnými příslušníky. Dalším opatřením, které vyplývá z výše zmíněné kolektivní dohody vyššího stupně je zajištění stravování důchodcům – bývalým státním zaměstnancům, pokud to umožňují provozní podmínky a finanční zdroje služebního úřad.

2,2 miliardy na kulturu a sociální potřeby

„Jiné benefitní oblasti si naopak může každý služební úřad upravit ve své kolektivní dohodě nebo vnitřním předpisu individuálně. Poskytované benefity pro státní zaměstnance tak mohou být na jednotlivých úřadech v rozdílném složení či výši,“ uvedl pro Echo24 Fous. Jde například o čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) na rekreaci či na penzijní spoření nebo o příspěvky na stravování. „Z údajů ze státního rozpočtu můžeme sdělit, že na zaměstnanecké benefity hrazené z FKSP bývá napříč rezorty ročně vynaloženo zhruba 2,2 miliardy korun,“ dodal Fous.

Samotné ministerstvo financí uvádí na serveru Jobs.cz například u pozice makroekonomický analytik mezi benefity například možnost pracovat 4 dny v měsíci z domova či možnost umístění dítěte v dětské skupině. Všechny státní instituce včetně úřadu vlády navíc vždy mezi benefity uvádí „pružnou pracovní dobu“ a pět týdnů dovolené.

V souvislosti s dovolenou mají některé oblasti státní sféry výjimky. Kromě pedagogů, kteří fungují ve zcela specifických podmínkách, mají například hasiči a policisté k dispozici celých šest týdnů dovolené a navíc mají po 15 letech služby nárok na „ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce.“ Bezpečnostní sbory navíc mají k dispozici i výsluhy. Deník Echo24 jako první informoval o tom, že výsluhy jen vloni podle dat ministerstva vnitra stály státní kasu 6 miliard korun, prakticky o miliardu více než v roce 2021.

Deník Echo24 se zároveň dlouhodobě věnuje tématu státních zaměstnanců. Ministerstvo vnitra má pro ostatní součásti státní správy připravit metodiku, která má vést k revizi agend. Tato metodika již prošla na MV pilotním testováním. Cílem má být „efektivnější stát s menším počtem zaměstnanců“.