Kampaň před volbami do Evropského parlamentu se blíží do své horké fáze. Zatím v ní převažuje opoziční kritika vůči vládě, ale také témata jako je Green Deal či bezpečnost. Experti, které oslovil deník Echo24, uvedli, že je překvapuje především vládní střelba do vlastních řad, která je patrná například mezi TOP 09 a hnutím STAN.

Politolog z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek pro Echo24 řekl, že tato kampaň se obecně příliš neodlišuje od těch předchozích. „Opozice je nejen v Česku pravidelně staví jako možnost voličů vystavit účty vládě, která uprostřed volebního období nebývá příliš populární. V roce 2019 měly současné vládní strany vůči ANO podobnou strategii,“ míní Chytilek.

„Co mě trochu překvapilo, je současná příležitostná střelba do vlastních řad mezi koaličními stranami. Zdá se mi, že se dost zintenzivnila po trochu záhadném konci ministryně Heleny Langšádlové ve vládě. Není mi úplně jasné, jaké naděje s ní jednotlivé strany spojují. Negativně to zasahuje hodnotu vzájemné spolupráce, která je pro voliče všech vládních stran velmi důležitá. Považuji to za první skutečně vážnou nevynucenou chybu, kterou vládní strany udělaly,“ dodal Chytilek.

Expertka na politickou komunikaci z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK Marcela Konrádová pro Echo24 řekla, že letošní kampaň k volbám do EP odráží charakter tzv. druhořadých voleb. „Vládní politické strany se snaží obhajovat svou činnost, opozice poukázat na vládní chyby a nedostatky. Nutno říct, že vláda to opozici docela usnadňuje,“ míní Konrádová.

Jako příklad uvedla zmíněnou nepovedenou výměnu na postu ministra pro vědu a výzkum, kterou podle ní vedení TOP 09 zaobalilo jako reakci na kritiku vlády stran nedostatečné komunikace. „Bylo by hezké (a naivní) myslet si, že vládní strana po třech letech konečně začala s komunikací něco dělat. Škoda, že zrovna u ministryně, která byla pro svou činnost odbornou veřejností chválena. Takže ano, zviditelnila se, což byl koneckonců záměr, ale pozitivní body nenahrála,“ uvedla Konrádová.

„Co tedy může dělat? Pustit se s kritikou do opozice, nebo i do vlastních (tj. vládních) řad (viz kritika Beka). Terče jsou dva. Prvním je hnutí ANO. Jenže antikampaň ‚„Rusko, pro tebe všecko‘ příliš pozitivních ohlasů nesklidila, spíše naopak. Nicméně není to nic neobvyklého, vždyť na ‚antiBabišovi‘ postavila koalice SPOLU už jedny úspěšné volby. Otázku je, zda to tentokrát bude stačit,“ přemítá Konrádová.

Druhým terčem je podle Konrádové „hvězda letošních voleb“, neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, kterou do svých řad získalo hnutí STAN. „To už je zajímavější, protože se ne tak často stává, že by v druhořadých volbách, zejména pak v těch do EP, hrála tak silnou roli negativní kampaň proti konkrétnímu člověku,“ uvedla expertka s tím, že obecně je míra personalizace v tomto druhu voleb nižší. „Je však nutné si uvědomit, že Nerudová je špičkou ledovce, kterým STAN pobouřil své vládní koaliční partnery před pár měsíci, kdy začal s Debatami bez cenzury,“ připomněla.

Za specifické a svým způsobem bezprecedentní považuje Konrádová i to, jak především hnutí STAN a ANO hrají na vlnu mistrovství světa v hokeji, které se snaží využít ve svůj prospěch.

Podle ní rozhodně nejde o referendum o vládě Petra Fialy (ODS), jak se snaží naznačit opozice. „Jsou to typické druhořadé volby, kterým odpovídá kampaň. Navíc, vláda i my víme, jak si stojí – na to ‚referendum‘ nepotřebuje,“ dodala Konrádová.