Ruská diplomacie si může mnout ruce. Od začátku invaze se totiž počet zemí, které odsuzují Rusko, snížil ze 131 na 122. Jednou z těch, co „převlékla kabát“, je Jihoafrická republika, která byla před začátkem invaze k Rusku spíše neutrální, teď jej ovšem podporuje. Podobně je tomu i u Turecka, které před invazí podporovalo Západ, nyní ale zastává spíše neutrální postoj. Informuje o tom list The Economist s odkazem na analytickou společnost Economist Intelligence (EIU).

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vydal na „ofenzívu“ napříč různými zeměmi, prezident Vladimir Putin v březnu přivítal čínského vůdce. V jistém smyslu se Rusko může právem chlubit posilováním diplomatických vazeb. Údaje, které v březnu zveřejnila společnost EIU, ukázaly, že počet zemí aktivně odsuzujících Rusko se od doby před 12 měsíci snížil (viz mapa). Ale tyto země jsou Putinovi a jeho válečnému štváčství jen málo platné.

Společnost EIU se zabývá tím, zda a jak vlády podpořily ruské akce nebo se připojily k jeho narativům. Například tím, že se vyhnuly označení války jako „invaze“. EIU zjistila, že sedm zemí se od loňského roku přesunuly do tábora nakloněného Rusku, tedy těch, které jsou vůči němu přátelské, i když jeho válku otevřeně neschvalují (viz graf). Některé z nich, jako například Jihoafrická republika, byly původně neutrální; jiné, jako například Botswana, se odklonily od Západu. Dalších osm zemí, z nichž nejvýznamnější je Turecko, přešlo od podpory Západu do neutrálního tábora. Celkově se počet zemí odsuzujících Rusko za posledních 12 měsíců snížil ze 131 na 122.

Nejmocnější zemí, kterou se Rusku podařilo udržet „v lásce“, je Čína, která je podle měřítek EIU nadále nakloněna Rusku. Zdá se však, že čínský vůdce Si Ťin-pching se soustředí především na pošťuchování Západu a využívání konfliktu ve svůj prospěch, místo aby poskytoval smysluplnou podporu válečnému úsilí Ruska.

Si dosud odmítal žádosti Ruska o poskytnutí pomoci, například dodávek zbraní nebo vojáků (ačkoli Západ zůstává vůči této možnosti obezřetný). Podobně Indie, která je klasifikována jako neutrální, má větší zájem na tom, aby měla prospěch z obchodních dohod, než aby byla nucena vybrat si stranu.

Turecko, které je rovněž uvedeno jako neutrální, zvýšilo objem obchodu s Ruskem a zároveň dodává Ukrajině výzbroj, od bezpilotních letounů nesoucích rakety až po rakety a dělostřelecké granáty.

Pouze Bělorusko, Írán a Severní Korea (všechny klasifikované jako země podporující Rusko) skutečně poskytly Kremlu zbraně (ve srovnání s 31 zeměmi, které oznámily dodávky zbraní na Ukrajinu). Zbytek ruského tábora tvoří většinou upadající státy a oportunisté, kteří poskytnou jen o málo víc než zdržení se hlasování v OSN a další symbolická gesta solidarity.

Na ruské straně a v neutrálním táboře žije dohromady většina světové populace, ale tvoří jen třetinu světového HDP. Až na několik málo výjimek (jmenovitě Čínu) se Putinovi kamarádi pravděpodobně nebudou schopni vyrovnat Západu, pokud jde o shromažďování finančních prostředků pro Ukrajinu.

Jen Amerika poskytla od ruské invaze výcvik a vybavení v hodnotě více než 33 miliard dolarů a přibližně 50 dalších zemí poskytlo nebo se zavázalo poskytnout od září bezpečnostní pomoc v hodnotě více než 13 miliard dolarů. Na papíře získalo Rusko za poslední rok znepokojivou podporu. V praxi však jeho přátelství vypadá prázdně.