Vypadalo to jako jeden z těch obrazů ukazujících kapitány BigTech scény, když přišli políbit Trumpův prsten. Americký prezident na konci ledna předstoupil před novináře v doprovodu šéfa OpenAI Sama Altmana, šéfa firmy Oracle Larryho Ellisona a šéfa japonského konglomerátu SoftBank Masajošiho Sona a oznámil projekt Stargate. To je platforma, jež má investovat až sto miliard dolarů do datových center a zdrojů energie pro rozvoj umělé inteligence.

Ten projekt není úplně nový, začal se chystat už za Bidena a Son se snažil budovat most mezi Japonskem a Amerikou už v prvním Trumpově období. Před pár dny, když se schylovalo k veřejnému oznámení, se stalo něco bezprecedentního. Elon Musk, který se v druhé polovině loňského roku stal Trumpovým fanouškem číslo jedna a po volbách nejviditelnější pravou rukou, začal do projektu veřejně rýpat. Slíbené peníze ve skutečnosti nejsou k dispozici, tvrdil například. Když se na to Trumpa novináři zeptali, reagoval nonšalantně. Nijak zvlášť ho to prý neznepokojuje, rozumí tomu. „Musk nesnáší jednoho z těch lidí v tom dealu,“ vysvětlil. Tím jedním je zakladatel a šéf OpenAI Sam Altman.

Na Altmana ale čekalo ještě něco horšího než kritika od Muska, s nímž je už nějaký čas veřejně na kordy. Na burze totiž náhle poklesla hodnota akcií firmy Nvidia o 17 procent, v dolarovém vyjádření šlo o největší ztrátu hodnoty akcií v dějinách. Nvidia, americká firma původně známá široké veřejnosti jako výrobce grafických karet, si v posledních letech vydobyla privilegované, kvazimonopolní místo v dodávkách procesorů, tzv. GPU, používaných pro trénování modelů umělé inteligence (AI). S vypuštěním ChatGPT v roce 2022 začaly závody v investování do této technologie a s nimi i nebývalý vzestup Nvidie. Všichni velcí hráči začali budovat datová centra plná čipů od Nvidie jako o život a firma měla větší tržní kapitalizaci, než je hodnota akciových trhů Británie, Německa a Francie dohromady.

Dominance Nvidie se opírala nejen o čipy samotné, ale i o její softwarové prostředí CUDA, jímž se procesory programují, a o chytrý systém propojení procesorů. Její takřka monopolní marže a ohromná poptávka pochopitelně lákaly konkurenci. Objevily se nové firmy, na vlastních procesorech začali pracovat taky giganti jako Google, Amazon a Apple. Všichni přicházeli s jinými postupy, jimiž se snažili výhody ekosystému Nvidie obejít (za zmínku stojí, že konkurence se odehrává v konstrukci, ne ve výrobě; čipy je pro každého ochotná vyrobit tchajwanská TSMC). Dominance Nvidie by jistě netrvala věčně, nicméně zatím tu byla. Stvrzovalo ji i to, že s tím, jak si Američané ujasňovali, že vítězství ve vývoji umělé inteligence je životně důležité, zakázala Bidenova administrativa export nejvyspělejších modelů Nvidie do Číny.

Krátce po oznámení Stargate ovšem dorazilo na akciové trhy to, co bychom mohli popsat jako tlakovou vlnu po explozi na poli AI. Malý čínský AI startup DeepSeek loni v listopadu oznámil svůj model V3 a pak, 20. ledna, v den inaugurace Donalda Trumpa, model R1. Po týdnu k investorům dolehl šok, jejž v AI kruzích tyto modely způsobily. Firma s 200 zaměstnanci vyvinula produkt, který se mohl měřit s nejvyspělejšími americkými modely. Navzdory americkému čipovému embargu, bez viditelné podpory čínského státu či velkých čínských firem, se zaměstnanci bez zahraniční (tedy americké) praxe. A hlavně s daleko menšími nároky na výpočetní sílu pro trénování i fungování modelů. Asi pětačtyřicetkrát menšími.

Takže už chápeme pád akcií Nvidie. Ten je ovšem na tom šoku ještě to nejméně důležité. Pár lidí zchudne, ale není to tak, že by Nvidia měla zkrachovat. Dlouhodobě poptávka po čipech jistě stále poroste. Hůř je na tom projekt Stargate. Stál na tom, že vývoj AI může jít jen ruku v ruce s budováním dalších a dalších datových center se stále mohutnějším výpočetním výkonem, příslušnými energetickými nároky a tak dále. Jistěže se konstrukce modelů bude stále zlepšovat, ale v zásadě se pokrok AI bude uskutečňovat hrubou silou. To teď tahle čínská firma zpochybnila. Pochopitelně se objevila podezření, že Číňani obešli americká exportní omezení a vykradli americké modely. Jenže modely byly zveřejněny jako open source a doprovázeny obsáhlou dokumentací. Každý kvalifikovaný komentátor uznal, že ta radikální zlepšení tam jsou.

Jak se taková věc stane? Zakladatel DeepSeek Liang Wen-feng chtěl vždy dělat umělou inteligenci, ale když to nikam nevedlo, založil hedgeový fond High-Flyer, který je dnes čtvrtý největší v Číně. Ten DeepSeek financuje (Vzdáleně to připomíná příběh objevitele Tróje Heinricha Schliemanna, který chtěl objevit Tróju, ale zjistil, že na takovou expedici potřebuje zbohatnout, a tak zbohatl.). Protože fond používá kvantitativní metody, měl nakoupeno hodně procesorů Nvidie, jejichž nedostupnost, jak Wen-feng uznává, představuje překážku. Projekt je výjimečný i v čínském kontextu, kde se velké firmy soustředí na aplikace a monetizaci. Velké čínské firmy se snaží překonat americké čipové embargo tak, že přetahují pracovníky TSMC a Samsungu. Snaží se osvojit si něco, co existuje. DeepSeek tvoří mladí lidé bez velkých zkušeností v Silicon Valley. Ve výzkumu na hranici poznání je zkušenost spíš na překážku, geniální mozky mají tendenci hledat neobvyklá řešení. Na otázku, jak získává talenty, když nevyhledává publicitu ani se nesnaží lákat investory, Wen-feng v jednom z nepočetných rozhovorů odpovídá: „Protože řešíme ty nejtěžší problémy. Špičkové talenty nejvíce přitahuje řešení nejtěžších světových výzev. Špičkové talenty jsou v Číně podceňovány, protože na společenské úrovni se děje jen málo tvrdých inovací, takže zůstávají nedoceněny.“ Ve firmě neexistuje výrazná hierarchie, hlavní role se přenechává iniciativě a náhodě.

Američané si všímají, že to připomíná kulturu OpenAI v jejích počátcích. Zdá se, že DeepSeek si osvojil tajemství inovací na hranicích poznání, jimž se dosud dařilo jen v Silicon Valley. Teď se tedy rýsují dvě centra – Silicon Valley, nasávající nejgeniálnější talenty z celého světa, a Čína, opírající se o miliardu Číňanů. A Evropa? Jediný evropský jazykový model ve hře –Mistral AI – založili tři Francouzi s praxí z Googlu a Mety a financují ho hlavně americké fondy rizikového kapitálu.

V konfliktu Sama Altmana s Elonem Muskem, který původně jeho OpenAI spolufinancoval, je překvapivě na straně Muska řada lidí, kteří jinak kultu excentrického miliardáře nepodléhají. OpenAI byla původně založena jako neziskový projekt. Teď se ale Altman snaží začít i vydělávat – zdůvodňuje to tím, že podcenil, jaké nesmírné prostředky si vývoj umělé inteligence bude vyžadovat. Čtenáři si možná ještě vzpomenou na spektakulární konflikt, k němuž došlo v OpenAI v listopadu 2023 – členové řídící rady se pokusili odvolat Altmana, ten se ale opřel o sílu Microsoftu a ze střetu vyšel vítězně. V průběhu následujícího roku nicméně opustilo OpenAI několik osobností a některé z nich, třeba spoluzakladatel Ilya Sutskever, promluvily o tom, že Altman se rozhodl upozadit ohledy na bezpečnost umělé inteligence.

To téma se může zdát přeceňované, nicméně Altmanovy názory na to, co a k čemu je umělá inteligence (tzv. AGI či singularita), mohou řadě lidí přijít hluboce podezřelé. Například v článku v roce 2017 popsal AGI ne jako nástroj, ale fakticky jako samostatnou bytost. A to bytost inteligentnější než člověk, jež se může na člověka dívat jako na bezvýznamnou evoluční odbočku. A to, k čemu podle Altmana musí dojít – a už to začalo, je „sloučení“ člověka a umělé inteligence. Z poslední doby se stal virálním jeho výrok o tom, že si AGI vyžádá „změnu společenské dohody“. V jiném nedávném vystoupení jmenoval mezi benefity umělé inteligence „vývoj mRNA vakcín na míru“. Není těžké si domyslet, jakou reakci to v určitých kruzích vzbudilo. Vývoj umělé inteligence, zejména personifikovaný Altmanem, se může stát silným štěpícím tématem Trumpovy koalice. Na jedné straně technologičtí investoři, které přivedla do Trumpovy náruče hlavně snaha Bidenovy administrativy podřídit vývoj umělé inteligence vládě, na druhé straně příznivci Roberta F. Kennedyho a někteří MAGA populisté, jak nedávno naznačil Steve Bannon. Trump, dotázán na DeepSeek, reagoval pozoruhodně nenacionalisticky. V zásadě jeho úspěch ocenil jako dobrý pro všechny a američtí výzkumníci teď podle něj musí koukat Číňany dohonit.

„Nejpřekvapivější věc, kterou jsem při práci v OpenAI zjistil, je, jak moc koreluje rostoucí výpočetní výkon s průlomovými objevy v oblasti umělé inteligence,“ napsal Altman ve zmíněném článku v roce 2017. Teď ho vývoj poučil, že tato korelace, na niž dlouhodobě za sebe a vlastně i za Ameriku vsadil, možná není všechno.