Menším nemocnicím by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mohla pomoci finančně přežít takzvaná jednodenní medicína, kdy se pobyt pacienta v nemocnici po operaci sníží na minimum. Spolu s ní chce prosazovat větší centralizaci náročných operací, řekl ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády. O zkracování hospitalizací jako cestě k úsporám zdravotnického systému odborníci hovoří už roky. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ji jako jednu z možností, jak snížit náklady českého zdravotnictví, prezentovala před deseti lety.

Válek uvedl, že postupně od odborných společností jednotlivých lékařských specializací sbírá podněty, jaké výkony by bylo možné zařadit mezi jednodenní medicínu. Postupně je zdravotní pojišťovny zařazují do svých sazebníků. "Chtěl bych, abychom do konce volebního období ukončili problematiku jednodenní medicíny a dostali se na standard, jako je v Německu," řekl ministr.

Větší rozsah zdravotní péče podle něj může zůstat i v menších regionálních nemocnicích. "Dneska bez jednodenní medicíny část těchto zdravotních zařízení hyne a tímto je podpoříme," řekl.

Zároveň je ale podle něj nutné, aby specializované výkony, jako jsou transplantace nebo náročné operace související s léčbou rakoviny, byly centralizované ve vybraných nemocnicích. Data podle Válka ukazují, že takové operace u zkušených týmů mají mnohem lepší výsledky.

O podpoře jednodenní medicíny se v Česku mluví mnoho let. Například přednosta Kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Josef Kautzner v podcastu nemocnice před dvěma roky uvedl, že v oblasti operací srdce není ambulantní péče zatím běžná. "Některé výkony se dají dělat jako ambulantní, ale zatím máme problém s nasmlouváním u pojišťoven. Nic je nestimuluje k tomu, aby se to dělalo jako jednodenní výkon, který bude hrazen jako jednodenní hospitalizace," uvedl v roce 2020 Kautzner.

Například VZP podle informací na webu hradí plánovanou jednodenní péči v chirurgii včetně dětské a cévní, plastické chirurgii, gynekologii, urologii, ortopedii, ORL a kardiologii. "Podmínkou jednodenní péče je zajištění nepřetržité dostupnosti akutní lůžkové péče, která je pacientovi poskytována v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí," uvádí na webu.

Jako prostředek úspor prezentovala VZP jednodenní medicínu už v roce 2013. Už tehdy navrhovala zhruba 160 výkonů, například operaci slepého střeva nebo křečových žil. Tehdejší místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala k tomu ČTK tenkrát řekl, že nemocnice by uvítaly, kdyby si pojišťovny nechaly z úspory jednu polovinu a druhou polovinu by poskytly nemocnicím. V současné době jsou totiž placené často podle počtu dní hospitalizace.

Nyní je v Česku 156 nemocnic, které poskytují akutní péči. V roce 2020 bylo k dispozici asi 47 000 akutních lůžek, průměrná hospitalizace trvala šest dní, v roce 1992 to bylo téměř o polovinu déle. Na jaře 2020 tehdejší ministr Adam Vojtěch (za ANO) navrhoval redukci nemocnic asi o třetinu, zůstat jich mělo kolem stovky. Zbylé se měly proměnit třeba na zařízení následné péče, kterých je nedostatek. Úvahy o rušení nemocničních lůžek ale zastavila epidemie covidu-19.