Koalice Spolu nakonec bude navzdory názorovým rozdílům kandidovat do Evropského parlamentu společně. Oznámili to předsedové koaličních stran (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a současní europoslanci na páteční tiskové konferenci. Experti, které oslovil deník Echo24, se shodují, že kandidatura Spolu v Evropě je spíše rozumová věc, která z dlouhodobého hlediska dává smysl, pokud má projekt Spolu a menší strany v něm zapojené přežít.

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně se na spojení dívá jako na vynucený tah, ale zároveň stejně významně i jako na šanci koalice si eurovolbami pomoci. „Vynucený proto, že to typický volič, který volil SPOLU v parlamentních volbách, čeká, že by stranu, která by spojenectví rozbila, asi potrestal a že by při troše smůly mohla některá ze dvou menších stran nepřekonat klauzuli,“ řekl pro Echo24 Chytilek.

„Zároveň je to ale i šance využít toho, že v evropské politice je pravice silná – eurooptimisté volí TOP 09 nebo KDU, případně další středopravicové strany, eurorealisté ODS, zatímco podpora ANO se rekrutuje ani ne tak z propracované evropské politiky, jako spíš z odporu k vládě. Pokud SPOLU využije této šance a představí program, za který se postaví všechny strany, může jí to u voličů hodně pomoci,“ míní Chytilek s tím, že pokud teď Spolu bude přesvědčovat voliče, že je hlavní garant toho, že nedojde k odklonu od Západu či Evropy, může to koalici pomoci i v národních volbách, protože to vlastně je možná nejsilnější motiv, proč ji voliči volí.

Podle politologa z Cevro Institutu Ladislava Mrklase jde o správné rozhodnutí, protože zvláště elektorát ODS a TOP 09 se podle něj z velké části překrývá. „Pro voliče jedné strany je často ta druhá strana druhou volbou a naopak. Rozdíly v pohledu na evropské otázky už dnes nejsou zdaleka tak velké, jako by se mohlo zdát. Já v tom určitě zásadní problém nevidím,“ řekl redakci Mrklas s tím, že s ohledem na čitelnost značky Spolu je pro strany v ní sdružené společná kandidatura dobrým rozhodnutím.

Dvojsečně vidí spojení stran politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně. „Spojení může dávat smysl jako potvrzení dosavadní spolupráce, shoda nad prioritami v politice a smysluplnosti projektu Spolu, ale také nemusí, protože jednotlivé strany Spolu se hlásí k různým frakcím, resp. k Evropské lidové straně a Evropským konzervativcům a reformistům, jejichž zájmy a preference jsou ale často rozdílné,“ řekl deníku Echo24 Eibl.

Vondra a Niedermayer na jedné kandidátce?

„Na představitelích Spolu bude buď tuto spolupráci vysvětlit, nebo o ní nemluvit vůbec a brát jí vlastně jako samozřejmou. Ostatně ona příslušnost stran k evropským frakcím je často pod rozlišovací schopností voličů. A opravdu to může být pobídka k tomu, abychom si zvykali přemýšlet nad českou politikou ‚v blocích‘ – tedy například ANO vs Spolu,“ míní Eibl a dodává, že obtížné může být stanovení priorit, pokud se budou týkat evropské politiky. Lze podle něj očekávat, že kampaň bude vedená i skrze jiná témata.

„Nicméně voliči to nebudou mít jednoduché, protože budou hlasovat pro kandidátku, kde budou třeba Alexandr Vondra a Luděk Niedermayer – oba reprezentují diamentrální pohled na evropskou politiku. Tím, že budou na jedné kandidátce se ale potenciální konflikt umenšuje. I kdyby ale šly strany samostatně, nemyslím, že by docházelo k nějakým výrazným útokům, spíš by kampaně prostě běžely ‚odděleně‘,“ dodal Eibl.

Podobně hovoří i Mrklas. „My se na evropskou úroveň díváme prostřednictvím jednotlivých europoslanců – když se podíváte na Alexandra Vondru a Luďka Niedermayera, tak je jasné, že jsou od sebe názorově daleko. Ale to jsou politici, to není jejich elektorát, který je do značné míry velmi podobný,“ uvedl Mrklas s tím, že pro menší strany je určitě společná kandidatura výhodou, ale neznamená to ještě plné spojení.

„V řadě míst vidíme, že strany existují vedle sebe na komunální úrovni, kde jedna strana vládne a druhá je v opozici. Kdyby ODS nevedl Petr Fiala, ale někdo řekněme euroskeptičtější, tak by se najednou opět otevřel prostor třeba pro samostatnou kandidaturu TOP 09. To platí i v dalších tématech, například v enviromentální politice či ve vzdělávacím systému,“ míní Mrklas s tím, že z menších stran v rámci Spolu je v daleko větších problémech KDU-ČSL, jejíž těžiště podpory se s každými dalšími volbami stěhuje na Moravu. „Je schopná uspět v komunálkách, v krajských volbách, dokonce aspirovat na vítězství v některých oblastech… Ale v Čechách je jejich podpora tak malá, že nic jiného, než stát se součástí takovéhoto trvalého spojenectví, jim nezbývá,“ míní Mrklas.

Může se ukázat, že jde o „slepenec“

Podle Eibla z dlouhodobého hlediska integrace některých stran smysl dává. „Zvlášť v okamžiku, kdy vidíme, že samostatné působení na celostátní úrovni asi není udržitelné – balancování na hranice 5 % je nevyzpytatelné a přináší to značnou dávku nejistotu,“ uvedl Eibl a dodal, že dalším tématem je pak pozice ANO.

„Nemyslím, že by k pokračování Spolu i na evropské úrovni bylo motivováno ‚strachem‘. Každopádně ANO může poukazovat právě na vnitřní nesoulad hodnot a Spolu to může vracet problematickým vztahem s evropskými liberály, což ale voliče ANO nebude vůbec zajímat, spíš naopak,“ míní Eibl.

Podle Mrklase značka Spolu vznikla do velké míry právě jakožto protiváha hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. „Ten sice v evropských volbách osobně nekandiduje, ale hnutí ANO je velkým favoritem a jedině při zachování konceptu koalice Spolu je možné s Babišem svést rovný boj,“ míní Mrklas.

Podle Romana Chytilka bude nezanedbatelným benefitem i to, že koalice ukáže, že je schopná se dohodnout nejen v situaci, kdy shoda existuje už od počátku („porazit Babiše“), ale i tehdy, pokud není. „Zároveň, pokud se programová shoda nezdaří a převáží mínění, že jde o ‚slepenec‘, může to poškodit všechny strany, již včetně výsledku v eurovolbách,“ doplnil Chytilek.