Jako před volbami různého typu proběhly i tentokrát studentské volby do Evropského parlamentu. Jaké ukázaly trendy?

Z necelých 23 tisíc hlasů, které reprezentovaly 265 škol v celém Česku, vyšla vítězně koalice SPOLU (15,2 procenta) před Přísahou a Motoristy sobě (14,2 procenta) a Českou pirátskou stranou (11,6 procenta). Devět procent měli STAN a zbylé strany se pohybovaly kolem hladiny pěti procent a pod ní.

Zajímavé je, že ani masivní mediální nálety Andreje Babiše a jeho hnutí ANO na TikToku nepřinesly větší popularitu v této věkové kategorii. Kdyby rozhodovala pouze ona, ANO by se do europarlamentu dostalo jen těsným výsledkem 5,3 procenta. Stín seniorské strany lidí z venkova zřejmě není jen tak snadné překročit.

Studentské volby jsou potvrzením staré známé teze, že každý rok sice odejde a současně přijde 100 tisíc voličů, ale mladí dlouhodobě svými preferencemi většinou následují své rodiče. Vidíme to například na struktuře volby koalice SPOLU, kterou volilo na gymnáziích 22 procent lidí, ale na učilištích jen 4 procenta. Koalice Přísahy a Motoristů naopak na učilištích získala téměř 20 procent. Naznačuje to i jinou věc – volební chování je psychologicky složitá věc, kterou předem nedokážou postihnout průzkumy.

Prezident republiky na nedávném výjezdu do regionu řekl, že by se nebál snížení věkové hranice pro voliče z 18 na 16 let. Říkal to sice s nadsázkou, ale v podtextu byl nevyslovený obdiv k moudrosti mládí. V Rakousku se před pár lety o něco takového pokusili sociální demokraté, protože jim v průzkumech vyšlo, že si tím vyrobí desetitisíce nových voličů. Svoje průzkumy však dělali zřejmě jen na gymnáziích, protože celkově se ukázalo, že lidé v rozmezí 16–18 let hlasují většinově pro populistické Svobodné. Podobně v posledních dvou letech ukazují průzkumy v Německu, že nejoblíbenější stranou lidí do 25 let přestali být zelení a naopak se jí stala populistická AFD.

Z těchto a další příkladů vyplývá jedno: každý pokus o volební inženýrství se může obrátit proti jeho tvůrcům.