Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17.300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17.300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32.400 na 34.600 korun. Nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.

„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17.300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. „Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.

Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.

Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16.200 na 17.300 korun. Horní bude nově 34.600 korun místo dosavadních 32.400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.

Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené vítají. Nejnižší výdělek by ale zvedali méně. Menší firmy by byly pro růst nejvýš o 350 či 500 korun, svaz průmyslu nejvýš o 900 korun. Odbory naopak požadovaly navýšení o 2000 korun. Kritizují také plán nezvedat většinu zaručených mezd. Podle předáků navíc vláda rozhoduje na poslední chvíli a zaměstnavatelé a zaměstnanci deset dnů před koncem roku nevědí, kolik se bude vyplácet od ledna. Výhrady k návrhu měly i některé resorty. Poukazovaly na to, že se náplň práce u žádného stupně nezměnila, takže by navýšení jen dvou částek mohlo být diskriminační. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvedlo, že návrh vyhověl ustanovením zákoníku práce. Podle něj nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit aspoň dvojnásobek minimálního výdělku.

Ministerstvo pro vládu propočítávalo i jiné varianty přidání, a to o 900, 1500 či 2000 korun. Na navýšení podle požadavků odborů by firmy musely dát do výdělků o 7,1 miliardy až 11,6 miliardy korun víc a veřejná sféra o 212,8 milionu korun víc.