Roli černého koně v eurovolbách potvrdila koalice Přísahy s Motoristy sobě, která skončila třetí a získala hned dva mandáty v Evropském parlamentu (EP). Okamžitě se tak rozjela debata, odkud tyto mimosněmovní subjekty vzaly 10,26 procenta voličů, kteří jim dali svůj hlas. Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák rozebral zdroje voličů a zároveň avizuje, že se žádná konkrétní strana nemusí v tuto chvíli dlouhodobě obávat.

Pozorovatelé na sociálních sítích od zveřejnění výsledků řeší, odkud se vzaly hlasy, které mimochodem vynesly lídrovi Přísahy s Motoristy Filipu Turkovi druhý největší počet preferenčních hlasů. „Kde se vzala podpora Filipa Turka je dle posledních dnů zde na Twitteru otázka dekády. Jeho hlasy nespadly z vesmíru a nevyrostly na stromě, ale zároveň nemají ani příliš čitelný vzorec,“ uvedl na sociální síti X analytik Michal Kormaňák.

Celkový potenciál Přísahy/Motoristů (P/M) byl v době voleb podle Kormaňáka kolem 520 tisíc hlasů. „160 tisíc sdíleli s ANO, 120 tisíc se Stačilo! a 80 tisíc s SPD. 60 tisíc pak se SPOLU, ale 40 tisíc i se STANem. S dalšími stranami taky něco,“ uvedl Kormaňák s tím, že nejvyšší část jejich výsledku (cca 35-40 %) však nakonec přišlo od těch, kteří v roce 2021 do Poslanecké sněmovny nevolili vůbec, nebo ještě neměli volební právo.

Kormaňák připomněl, že P/M měli v těchto volbách nejmladší elektorát s průměrem 38 let. Pro srovnání, z výsledků analýzy Ipsosu vychází, že druzí průměrně nejmladší voliči hlasovali pro hnutí STAN (41 let), na třetím místě pak byli Piráti (42 let) a čtvrtá byla koalice Spolu (48 let). Naopak průměrně nejstarší voliče mělo hnutí ANO a druhý černý kůň voleb koalice Stačilo! (v průměru 59 let).

„Pro polovinu voličů P/M byl jeden z největších motivátorů k volbě lídr kandidátky. Jen u Stačilo! to bylo víc (58 %). I tak to ale nejsou typičtí nespokojení „voliči z Václaváku“. V loňském roce totiž podle dat volili spíše Pavla než Babiše, tedy pokud přišli k volbám,“ poukázal analytik.

Touha po silných lídrech

„Kdo jsou tedy voliči Filipa Turka? Opravdu těžko říct. Je to mozaika nespokojených, recesistů, věčných hledačů alternativ, automobilových nadšenců či nostalgiků po devadesátkách? Možná jsou to lidi, kteří dalších pět let nepřijdou k žádným volbám,“ míní Kormaňák s tím, že z dostupných dat to nicméně nevypadá, že by jakákoliv z velkých (a vlastně i menších) stran měla v tuto chvíli panikařit a být nervózní z většího a stálého přelivu voličů k P/M, protože jasný vzorec – o koho by mělo jít a kdo by měl přebrat koho – se nyní příliš nerýsuje.

„Na zamyšlení to ale přece jenom je – a to pro všechny. Bez výrazných osobností to opravdu nepůjde. Ostatně jde o globální trend a touha po silných lídrech je přítomna všude na světě. Je to naprosto banální a zcela funkční závěr. Ale ti, kteří ho letos v případě EP měli, uspěli,“ dodal Kormaňák.

Podle ředitele agentury STEM Martina Buchtíka byla Přísaha a Motoristé koalicí jednoho tématu. „Což neříkám nijak pejorativně, protože je v tom určitá jednoduchost a srozumitelnost pro voliče a postavili to právě na tomhle. Obě koalice postavily silného lídra a měly krátkou kampaň. Tato kombinace jim vynesla tak výraznou podporu,“ řekl pro Echo24 Buchtík.

Z pohledu do budoucnosti zároveň uvedl, že úspěch obou koalic přinesl nový pohled na politickou scénu. „Jestli náhodou právě Přísaha a Motoristé a nebo Stačilo! nebudou schopni oslovit voliče i v krajských volbách. A až na tomto základě bude možné usuzovat na výsledek voleb parlamentních. A to proto, že obě dvě tato uskupení měla silného lídra, respektive lídryni. A na tom to celé postavili, což ale nejde dělat neustále dokola v různých typech voleb. To bude výzva, před kterou tyto koalice budou stát,“ uvedl Buchtík.