Vývoj státního rozpočtu za květen potvrzuje některá rizika, na které jsme opakovaně upozorňovali. V komentáři zaslaném deníku Echo24 to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Na výdajové straně je podle rady patrný relativně rychlý růst výdajů, zejména těch na energetické kompenzace, na obsluhu dluhu a na sociální oblast, především důchody. Údaje o květnové výši deficitu naznačují, že udržet schodek v plánované výši bude bez dalších zásahů mimořádně obtížné.

NRR ve svém komentáři zaslaném redakci Echo24 uvedla, že na rizika, která se potvrdila s květnovým plněním rozpočtu, upozorňuje opakovaně. „Zvláštním rizikem je výpadek příjmů z tzv. modernizačního fondu, u kterého stále není jasné, jak by mohlo dojít k použití těchto speciálních příjmů na běžné rozpočtové výdaje. Naopak se zdá, že mírně rychleji rostou příjmy z tzv. odvodu z vysokých cen energií,“ uvedla rada.

Celkovou hodnotu deficitu za rok 2023 bude podle NRR možné odhadnout přesněji až v červenci, kdy budou k dispozici údaje z daňových přiznání velkých poplatníků daně z příjmů právnických osob za loňský rok. „Z těchto dat vyplyne nejen rozsah doplatků, ale bude také možné odhadnout i výnos daně z neočekávaných zisků,“ míní členové rady.

Případný vyšší než očekávaný deficit bude podle závěrů NRR dominantně záviset na výsledném saldu mezi příjmy a výdaji souvisejícími s intervencemi v energetické oblasti, jako jsou daň z neočekávaných zisků, odvody výrobců elektřiny versus kompenzace za cenové stropy, dotace v teplárenství, přenosové soustavě a tak dále. „A na tom, zda se podaří příjmy z modernizačního fondu získat,“ doplňuje rada.

„Celkově je ale legitimní očekávat, že bez dalších zásahů do výdajů letošního roku je dosažení plánovaného schodku vážně ohroženo,“ dodávají experti z NRR.

Stanjura ponese na vládu „nepopulární“ škrty

Státní rozpočet hospodařil v květnu se schodkem 271,4 miliard korun, po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 263,7 miliard. Za meziročním zhoršením salda o 82,1 miliard stál podle ministerstva financí především nárůst sociálních dávek o 50,5 miliardy, pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií ve výši 40,1 miliard, obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů ve výši 18,1 miliard či vyšší investice za 12,7 miliard korun navíc. Růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 12,2 miliard z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

„Květen je tradičně slabý měsíc, loni se jen za květen propadlo hospodaření státu o 90 miliard korun. A přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZu či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ve zprávě zaslané deníku Echo24 ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos. Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku,“ uvedl Stanjura s tím, že se nebude jednat o populární kroky.

„Stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku. To bychom se nijak nelišili od předchozí populistické vlády, která se k budoucím generacím chovala stylem ‚po nás potopa,‘“ uvedl ke květnovým výsledkům Stanjura.