V Česku se zatím debatu ohledně nominace kandidáta do Evropské komise nepodařilo rozseknout, byť se nejčastěji hovoří o čerstvě zvolené europoslankyni Danuši Nerudové nebo zvláště o ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (oba STAN), případně o pirátském Marcelu Kolajovi, který neobhájil poslaneckýmandát. Naopak například v Polsku už je prakticky jasné, že kandidátem bude ministr zahraničí Radek Sikorski. Podobně jasno je i na Slovensku. Deník Echo24 přináší přehled vývoje v dalších vybraných zemích.

V těchto týdnech se řeší, koho vyšle do Evropské komise. V médiích se skloňují jména Jozefa Síkely a Danuše Nerudové s tím, že by český kandidát měl obsadit „silné ekonomické portfolio“. Podle svých slov už tuto oblast vyjednává v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). O právo nominovat se hlásí i Piráti, kteří vládě předloží jako kandidáta neúspěšného kandidáta do EP Marcela Kolaju, který by měl zájem o portfolio vnitřního trhu.

Debata se vede také na Slovensku, kde se favoritem zdá být současný výkonný místopředseda EK Maroš Šefčovič, jenž má v současnosti na starosti mimo jiné problematiku Green Dealu, kterou převzal po Fransi Timmermansovi. Sám podle svých slov o tuto pozici zájem má a veřejnou podporu dostal i od vlády Roberta Fica. Fico zdůraznil, že Šefčovičova pozice v EK je nyní tak silná, že může dostat takovou pozici, jakou by žádný jiný kandidát neměl šanci získat.

V Maďarsku se rovněž zdá, že by mohl pokračovat současný eurokomisař Olivér Várhelyi, který má v nynější komisi na starost „sousedství a rozšíření“. Před pěti lety měl premiér Viktor Orbán jiného kandidáta Lászlóa Trócsányie, nicméně ten neprošel Parlamentem. Maďaři budou podle dostupných informací usilovat o stejné portfolio, jaké měl jejich komisař nyní. O stejné portfolio má nicméně zájem také Rakousko, které s největší pravděpodobností nominuje svou ministryni pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerovou.

Sikorski na obranu a konec Borrella

Poměrně jasno je podle serveru Politico v Polsku. Jasným favoritem na budoucí obranné portfolio je totiž současný ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Polská vláda v čele s premiérem Donaldem Tuskem, který mimo jiné šéfoval Evropské lidové straně, je podle serveru ve velmi dobré pozici, protože může za svou podporu kandidátce na předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové požadovat v zásadě jakékoliv portfolio a celkově silnou pozici v Komisi.

Právě von der Leyenová je přitom německou kandidátkou a jejím cílem je obhajoba pozice v čele Komise. Nyní je míč na straně Evropské rady a následně musí von der Leyenová získat podporu v Evropském parlamentu. Server Politico se zamýšlí nad tím, co by se stalo, kdyby se jedno z těchto dvou těles rozhodlo, že scénář s pokračováním von der Leyenové není pro Evropskou unii ten pravý. Mezi dalšími německými kandidáty by pak mohla být třeba německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Zajímavá je situace také ve Francii, kde se počítalo s tím, že pokračovat by měl současný komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Server Politico nicméně poukazuje na hospodaření Bretonovy firmy Atos s tím, že by se prezident Emmanuel Macron mohl poohlížet po alternativě, kterou by mohl být ministr financí Bruno Le Maire. Cílit by Francie chtěla znovu na silné ekonomické portfolio. Návrh na restrukturalizaci dluhu zmíněné firmy Atos podával i český podnikatel Daniel Křetínský, nicméně neuspěl. Společnost přijala nabídku od konsorcia vedeného jejím hlavním investorem Davidem Layanim.

Z pohledu evropské politiky je rovněž důležité zmínit, že o funkci v komisi zřejmě přijde šéf unijní diplomacie Josep Borrell ze Španělska. Tamní socialistická vláda zřejmě nominuje svou ministryni pro ekologickou tranzici Teresu Riberaovou s tím, že ambicí bude získat do své správy oblasti, které má dosud na starosti Šefčovič, tedy Green Deal, respektive klimatickou politiku.

Velmi silnou politickou osobností v Evropské komisi by mohla být estonská premiérka Kaja Kallasová. V jejím případě však server Politico upozorňuje, že je ještě potřeba vědět, jak budou probíhat jednání o nejvyšších pozicích v EU (tzv. top jobs), z nichž některou by právě Kallasová mohla obsadit. V minulosti se o ní spolu se Sikorským hovořilo také jako o možné komisařce pro obranu.

Složitá je zatím situace v Itálii, kde se nabízí hned několik kandidátů, mezi kterými si bude muset vláda premiérky Giorgie Meloniové vybrat. Mezi nimi jsou třeba ministr ekonomického rozvoje Adolfo Urso, ministr obrany Guido Crosetto či ministr zemědělství Francesco Lollobrigida. Jako ne příliš pravděpodobná se jeví možnost, o které se spekuluje, že by Itálie mohla nominovat expremiéra Maria Draghiho. O něm se totiž mluví především v souvislosti se zmíněnými top jobs a podle Politica je nepravděpodobné, že by přijal pozici „pouhého řadového komisaře“.

Podobně složitá (byť z jiného důvodu) je situace také v Belgii, kde proběhly teprve před několika dny volby. Je tak otázkou, zda má nominaci provést končící vláda Alexandera De Crooa, která zaznamenala výrazný neúspěch, nebo nově vzniknuvší koalice. Teoreticky by se mělo jednat o první variantu, nicméně Politico odhaduje, že nová vláda bude chtít do nominace promluvit.