Dostat se do nejčtenějšího německého média Bild není pro českého politika snadné. Buď se mu musí podařit něco skutečně významného v evropské politice, jako nedávno europoslanci Alexandru Vondrovi s normou Euro 7, nebo musí vykonat něco pozoruhodného z pohledu Němců. To se včera zadařilo premiéru Petru Fialovi s jeho srovnávacím virálním videonákupem potravin v Německu a Česku.

Nečtenější německý titul si pochvaloval, jak premiér sousední podstatně chudší země s výrazně nižšími příjmy výstižně ukázal, že u nich je levněji. Kancléř Olaf Scholz musí být nadšen. Takovou reklamu, že vládne bohatší, produktivnější zemi, kde je zároveň levněji, hned tak někdo nedostane.

Jak tím chtěl Petr Fiala zatlačit na domácí ceny, těžko říct. Kdyby chtěl premiér rétoricky intervenovat za pokles cen potravin, má v zásadě jedinou možnost: vyzvat ke zvýšení dovozů a konkurence. Zostření souboje o zákazníka je jedna ze dvou možností, jak ceny srazit. U nás rostou mimo jiné proto, že ta konkurence mezi výrobci potravin je malá.

Tou druhou možností je tlak zákazníků. Cena bude stoupat, dokud ji budou ochotni platit. Až to odmítnou, cena klesne. Obchodníci budou chvíli vyčkávat a pak budou muset jít dolů, aby prodali. Velmi pečlivě v každém momentu počítali, co se jim ještě vyplatí. U nás si mohli dovolit zdražovat, protože lidé byli i u zboží a služeb, které nejsou nezbytné, ochotni ty neustále zvyšované ceny platit. Proto firmám rekordně rostly zisky. Jsou jedny z nejvyšších v Evropě vůbec. To vysvětluje, proč máme stále jednu z nejvyšších inflací.

Ta trpělivost ale už zjevně došla. Lidé začali hlasovat peněženkami. Podle včera zveřejněných dat za maloobchod se v září oproti předchozímu roku tržby reálně snížily o 4 procenta. Reálně znamená, že po započtení vlivu vyšších cen toho lidé koupili o zmíněná čtyři procenta méně. U nepotravinářského zboží klesly tržby o 5,9 procenta. U potravin o 4,1 procenta. Ten pokles byl hlubší než v srpnu a zasáhl všechny branže s výjimkou prodeje benzinu a nafty.

Z dat je vidět, že nejvíce klesají útraty za zbytné věci, jejichž nákup je možné odložit. U oblečení a obuvi byly účty o 16,1 procenta nižší. U věcí pro domácnost o 10 procent nižší. Nákupy související se sportem a rekreací se snížily o 8,4 procenta u elektroniky a telefonů o 6,1 procenta. Klesají ale i ty ostře sledované účty za potraviny.

Lidé dost ostře hlasují peněženkou, což přibližuje chvíli, kdy se zdražování po více než dvou letech konečně zastaví a země se pomalu začne vracet ke stabilním cenám. Ty ale budou celkově o více než třetinu vyšší než před érou velkého zdražování.

Evropské srovnání má ten půvab, že ukazuje, jak funguje trh, ostrá konkurence a tlak zákazníků. Jsou země, které jsou bohaté a zároveň mají nižší hladinu cen než některé chudší. Tu úroveň cen nediktují žádné vlády, jak se možná pokouší svým videem s nákupním košíkem ukázat Petr Fiala. Diktuje je konkurence a ochota zákazníků platit.