VOLBY V USA

Americký den D: vrcholí boj o Bílý dům. Kdy se dozvíme jméno nového prezidenta?

VOLBY V USA
Americký den D: vrcholí boj o Bílý dům. Kdy se dozvíme jméno nového prezidenta?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Kde svedou Američané nejtužší souboj o novou hlavu státu a kdy se dozvíme její jméno? Server Echo24 odpovídá na pět klíčových otázek spojených s volbou 47. prezidenta Spojených států. Ta začíná oficiálně dnes ve 12 hodin středoevropského času.

1. Kdo se stane 47. americkým prezidentem?

V Bílém domě buď poprvé v historii zasedne žena, současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová (60), nebo se do něj vrátí republikán Donald Trump (78) a napodobí tak Grovera Clevelanda, který v 80. a 90. letech 19. století také vedl Američany po dvě období se čtyřletou pauzou.

Původně chtěl prezidentský post obhajovat Joe Biden (81), kvůli pochybnostem o své kondici a věku však ze souboje odstoupil. Hlavními tématy nebývale vyhrocené kampaně byly ekonomická prosperita, migrace, držení zbraní či právo na potrat, poněkud upozaděná zůstala válka na Ukrajině. Harrisová stejně jako stávající prezident slibuje zemi napadené Ruskem další hospodářskou a zbrojní podporu, Trump naopak tvrdí, že má plán na rychlé ukončení války.

2. Kdy se volí americký prezident?

Již v roce 1845 Kongres stanovil, že volba nové hlavy státu na následující čtyřleté období připadá vždy na úterý po prvním pondělí v listopadu. První volební místnosti se tak oficiálně otevřou dnes v poledne (středoevropského času) na východním pobřeží USA (ve třech horských vesnicích v New Hampshire se rovněž s ohledem na tradice volí o šest hodin dříve). Následující den ráno v pět se uzavřou volební místnosti v Kalifornii, která má nejvíce volitelů (54), a o dvě hodiny později se jako úplně poslední uzavřou volební místnosti na Aljašce a Havaji. V řadě amerických států mohli voliči hlasovat v předstihu (přímo, nebo korespondenčně), do konce října tuto možnost využilo 61,9 milionu lidí.

3. Kdy budeme znát vítěze voleb?

Ideálně zítra nad ránem někdy mezi třetí a šestou hodinou. Vzhledem k těsným preferencím je však pravděpodobné, že si na definitivní výsledky počkáme déle i s ohledem na možné žaloby. Při sčítání může nastat situace, kdy se jeden z kandidátů podle prvních zpráv dostane do vedení, načež jej předstihne soupeř.

V předchozích volbách v roce 2020 došlo v některých amerických státech k jevu známému jako "červený přelud", kdy měl Donald Trump o volební noci náskok, načež došlo k "modrému posunu", tedy vítězství demokrata Joea Bidena patrného až po sečtení většího počtu hlasů. Jméno prezidenta jsme tak znali až čtvrtý den po volbách a Trump a jeho příznivci, kteří násilně vtrhli do Kapitolu, tento výsledek nikdy neuznali. Mimochodem v roce 2000 bylo kvůli přepočítávání hlasů na Floridě vítězství George W. Bushe oznámeno až pět týdnů po volbách. Každopádně s inaugurací příští hlavy státu se počítá 20. ledna 2025.

4. Kdo volí amerického prezidenta?

Pro neznalé může být překvapením, že v amerických volbách občané nevolí přímo kandidáty na prezidenta, ale takzvané volitele. Jejich sbor, který prezidenta oficiálně vybere, čítá celkem 538 členů, k vítězství je potřeba nejméně 270 volitelů. Počet volitelů za jednotlivé státy odpovídá poměrně jejich lidnatosti. Vyjma států Maine a Nebraska se všude volí systémem "vítěz bere vše", tedy i rozdílem jednoho hlasu. Teoreticky může volitel hlasovat pro kteréhokoli kandidáta, názor voličů je ale zpravidla určující. I tento systém má své historické kořeny: zakladatelé USA nevěřili ve schopnost "prostého lidu" zvolit si prezidenta přímo a dali státům právo vybrat si své delegáty. Systém ale také zároveň zajišťuje podstatnější hlas státům unie s nízkým počtem obyvatel, jejichž význam by v přímé volbě výrazně klesl.

5. Kde se očekává se nejtěsnější souboj?

V tzv. kolísavých "swing states", kde je rozdělení voličů mezi příznivce demokratů a republikánů velmi těsné a až do volební noci není jasné, kdo zde získá všechny volitele. Seznam swing států se mění, letos jich je sedm: Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin.

Do jisté míry by se k nim mohla připojit dosud tradičně republikánská Iowa, kde v posledním průzkumu překvapivě vedla Harrisová nad Trumpem. Přitom republikánský kandidát zde již dvakrát za sebou pohodlně zvítězil. Klíčová mezi kolísavými bude každopádně Pensylvánie se svými 19 hlasy ve sboru volitelů. Bez úspěchu v tomto státě bude zisk prezidentského křesla mimořádně obtížný.

med