Místo obvyklých 130 tisíc tun letos tuzemští pěstitelé ovoce sklidí kvůli silným mrazům jen pětinu, zhruba 30 tisíc tun. Vyplývá to z upřesněných odhadů Ovocnářské unie ČR. Sklízet se bude jen v části Moravy, v Čechách mrazy sady zdevastovaly totálně, poškozeno je 95 až 100 procent stromů. Pomoc zasaženým sektorům v úterý projednala vláda.

„Celonoční silné mrazy, které v polovině dubna postihly především Čechy, se nedají srovnat s běžnými jarními mrazíky, se kterými dokážou naši ovocnáři bojovat. Kvůli teplému březnu byla vegetace v podstatě o měsíc napřed, když do toho na týden přijdou klasické zimní mrazy, není proti tomu obrany,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím, že podobně ničivou situaci zažili naši pěstitelé naposledy v roce 1929.

Velká část pěstitelů tak letos nesklidí žádné ovoce, o sady se ale budou muset starat dále, je potřeba je ošetřovat, například zastřihovat stromy. Zůstanou jim tak zhruba dvě třetiny nákladů. Až do další sklizně ale budou tito pěstitelé bez jakýchkoliv příjmů z prodeje. Situaci nepokryje ani pojištění, které řada pěstitelů má. Komerčně pojistit proti mrazům lze, ale v České republice pouze jablka, hrušky, borůvky a jahody.

Navíc je podle Výborného pojištění spojeno s řadou dalších podmínek, například pěstitelé jablek nebo hrušek mohou pojištění proti mrazům získat pouze jako doplněk k pojištění proti kroupám, a to i v případech, kdy mají instalované sítě proti kroupám, a toto pojištění pro ně nemá význam.

„I proto jsem v této mimořádné situaci požádal o pomoc Evropskou komisi. Na základě mého jednání s komisařem pro oblast zemědělství Januszem Wojciechowským jsem v minulém týdnu odeslal dopis s oficiální žádostí o pomoc z krizového balíčku EU ve výši 100 milionů eur,“ uvedl ministr Výborný.

Pomoc i od státu

Zároveň má MZe pro případnou kompenzaci části škod způsobených zemědělcům velmi nepříznivými klimatickými jevy notifikovaný Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který byl aktuálně notifikován u Evropské komise do konce roku 2028. V minulosti již MZe tento program pro částečnou kompenzaci škod mrazem na ovocných kulturách použilo. Výborný dříve uvedl, MZe je připraveno skrze tento program poskytnout pěstitelům minimálně 100 až 200 milionů korun.

„Záviset bude také na tom, zda Evropská komise poskytne pomoc z krizového balíčku. Podle toho se rozhodneme, zda otevřeme i náš notifikovaný národní program, nebo zvolíme cestu navýšení evropské pomoci možným kofinancováním, který zpravidla Komise povoluje,“ dodal ministr.

Další možností, jak pomoci postiženým sektorům, je obdobně jako v předchozích případech řešení či zmírnění dopadů krizí využitím provozních úvěrů prostřednictvím Podpůrného a garančního a rolnického fondu (PGRLF), a to snížením jistiny provozních úvěrů poskytnutých komerčními finančními institucemi. „I tato cesta, kterou pozitivně kvitovali další členové vlády, by si vyžádala navýšení rozpočtu PGRLF minimálně ve výši 300 milionů korun,“ upozornil ministr Výborný. Vláda si je podle ministra Výborného vědomá rozsahu škod, a to zvláště v sektoru ovocnářství.

Problém pro vinaře

Dle odhadů Ovocnářské Unie Čech a Moravy je prvotní odhad škod na úrovni jedné miliardy korun. Až 80 % ovocnářských podniků bude mít nulovou sklizeň ovoce. Celkově se očekává pokles sklizně ovoce zhruba o 80 %. Pro stěžejní ovocný druh v ČR, jablka, odhaduje Ovocnářská unie letošní sklizeň na úrovni 22 % ve srovnání s předchozím pětiletým průměrem (u hrušní 21 %, u višní a třešní dokonce 14 %, resp. 16 %). Vzniklá situace existenčně ohrožuje mnoho pěstitelů, kteří budou mít výrazný propad tržeb.

Podle prezidenta Svazu vinařů ČR Martina Chlada je vinařský obor je specifický. „Dáno i tvrdou a velmi komplikovanou unijní legislativou. Uvedu příklad poplatný této situaci. Vinař z české oblasti přišel vlivem mrazu o celou letošní úrodu. Standardně produkuje vína s označením CHZO, CHOP (chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu). Tedy vína vyráběná pouze ze svých hroznů, ve své vinařské oblasti. Dle zákona. V tomto smyslu je letos bez vína, bez tržeb,“ uvedl pro Echo24 Chlad.

Nabízí se podle něj možnost surovinu nebo vína zakoupit od kolegů z Moravy nebo odjinud ze zahraničí. „V takovém případě však už půjde vždy o produkt, který může označovat pouze jako ‚víno‘, navíc bez uvedení odrůdy. Při vybudované obchodní strategii prodeje pod vlastní značkou je prakticky nemožné tuto změnu absorbovat a úspěšně prodávat. Jinou možnost vinař nemá. Naproti tomu jiné nápoje, obzvláště ty ‚technické‘ úspěšně vyrobíte z jakékoliv suroviny v jakékoliv roční období. A stále pod zavedenou značkou a značením,“ dodal Chlad.