Tempo konsolidačního úsilí vlády se bude nakonec odpočítávat nikoli od očekávané skutečnosti roku 2023, ale od jeho skutečného plnění, které bude téměř s jistotou horší, než je avizovaný schodek 295 miliard. Upozorňuje na to Národní rozpočtová rada (NRR). I proto by tak deficit v příštím roce mohl být opět závratně vysoký. Podle ekonomů se totiž v realitě může letos jednat o schodek asi 400 miliard. V prvotním návrhu na příští rok se přitom hovoří o deficitu ve výši 235 miliard, ještě dříve se hovořilo o 210 miliardách.

Ve zprávě k tzv. ozdravnému balíčku vláda psala, že opatření v balíčku obsažená umožní příští rok nastavit schodek na 210 miliard. O pár týdnů později v návrhu rozpočtu na příští rok už se jednalo o 235 miliard. Podle ministerstva financí vznikl rozdíl tím, že v první polovině května nemělo MF veškerá data, která byla k dispozici na konci května (psali jsme zde). Deficit by ale mohl být ještě vyšší.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nabude konsolidační balíček své reálné podoby teprve v okamžiku sestavení a schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2024. „A až parametry rozpočtu závazně určí konsolidační úsilí vlády v oblasti veřejných financí. Zároveň se toto tempo bude nakonec odpočítávat nikoli od očekávané skutečnosti roku 2023, která byla obsahem návrhu rozpočtu na letošní rok, ale od jeho skutečného plnění, které bude téměř s jistotou horší, než jaký je schválený zákon o státním rozpočtu,“ uvedla rada ve svém stanovisku.

NRR opakovaně apeluje na dodržování pravidel řádného rozpočtování a dobré rozpočtové praxe, což zopakovala i nyní. „Je potřeba, aby údaje v rozpočtu na rok 2024 co nejvěrněji odrážely všechny známé skutečnosti při přípravě rozpočtu, a naopak se neopíraly o skutečnosti nejisté či nepravděpodobné,“ uvedla rada.

Podle rady je z tohoto důvodu z fiskálního hlediska vysoce problematické, že v tuto chvíli není ještě stanoven celkový rámec výdajů veřejných rozpočtů na rok 2024 a léta 2025 a 2026, tedy takzvaná rozpočtová strategie. Ta by dle zákona měla být k dispozici již od konce dubna letošního roku. Nelze tedy s přiměřenou jistotou určit bod, od něhož se bude konsolidace odvíjet. Teprve po opožděném schválení rozpočtové strategie vládou dostane konsolidační úsilí vlády konkrétní kvantitativní obrysy. „Je přitom zřejmé, že právě tyto obrysy budou ještě předmětem zásadního politického vyjednávání,“ míní rada.

Bez dalších opatření bude schodek v r. 2024 i 300 miliard, říká analytik

Na konci května dosáhl deficit státního rozpočtu hodnoty 271,4 miliard korun a přiblížil se tak schválenému saldu pro celý rok 2023, který je schválen zákonem ve výši 295 miliard. Jasněji o dalším vývoji státního rozpočtu bude podle NRR v červenci, kdy budou inkasovány doplatky na dani z příjmů právnických osob od velkých subjektů, a z podaných daňových přiznání také bude možné kvalifikovaně odhadnout výnos daně z neočekávaných zisků . Na podzim by pak příjmovou stranu měla posílit letos rekordní dividenda společnosti ČEZ. Na druhou stranu však od června začnou být vypláceny důchody zvýšené v rámci mimořádné valorizace, která nebyla v původním rozpočtu předpokládána.

„Již nyní je ale zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je zásadně ohroženo a je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen. Hlavním rizikem je nejasnost ohledně využití prostředků Modernizačního fondu na běžné výdaje a pravděpodobné negativní saldo intervencí na energetickém trhu,“ míní experti z NRR. „Možnosti kompenzovat tyto negativní trendy úsporami v aktuálním rozpočtu jsou omezené, neboť v případě mandatorních výdajů by byla nutná rychlá změna zákonů a u řady investičních, ale i provozních výdajů došlo již k jejich zasmluvnění,“ dodává rada.

Šéf NRR Mojmír Hampl pro Echo24 doplnil, že je vysoce pravděpodobné, že schodek bude znatelně vyšší než plánovaný. „A stejně tak je tudíž logické, že poměr schodku veřejných financí k HDP bude vyšší. Ani to nemůže být jinak. Z toho důvodu proto platí, že konsolidační úsilí se bude odvíjet od skutečného schodku, nikoli plánovaného,“ vysvětlil Hampl. Ten ještě před pár týdny v rozhovoru pro Echo24 řekl, že poměr schodku k HDP ve výši 3,5 procenta, jak prognózovalo MF, by mohl být dodržen.

„Proto máme také už v tuto chvíli předběžné pochyby o navrženém schodku státního rozpočtu ve výši 235 miliard na příští rok. Tento deficit vychází z předběžných příjmů a výdajů státního rozpočtu a zdůrazňujeme slovo předběžných. Ale základní parametry rozpočtu na rok 2024 a rozpočtový výhled bude vláda teprve projednávat příští týden, takže vyčkáme závěrů jednání vlády,“ dodal Hampl.

I podle dalších expertů je v zásadě nemožné, aby se letošní schodek udržel ve výši uvedené v zákoně o letošním rozpočtu. Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka či analytik společnosti Deloitte Václav Franče se shodují, že bude úspěch, pokud se schodek rozpočtu dostane pod 400 miliard korun.

„Rozpočet na rok 2023 se vyvíjí podobně jako rozpočet na rok 2021, který skončil v rekordním schodku 420 miliard. Dvanáctiměsíční saldo aktuálně dokonce činí minus 440 miliard, byť se od března zlepšuje. Vláda letos dostane mimořádně velkou dividendu od ČEZu, ale ani ta rozpočet nespasí,“ uvedl pro Echo24 Franče s tím, že státní kasa by měla letos obdržet 44 miliard od ČEZu, meziročně o 28 miliard více, čímž by se mělo podařit stlačit deficit rozpočtu těsně pod zmíněnou úroveň 400 miliard. „Daň z neočekávaných zisků rozpočet rovněž nezachrání, do května se z ní nevybralo vůbec nic,“ dodal Franče.

„Odhad deficitu na příští rok ve výši 235 miliard považuji za optimistický, podobně optimistický jako plán deficitu 295 miliard na tento rok. Realisticky se bude deficit spíše pohybovat okolo 300 miliard, pokud vláda neprosadí další úsporná opatření,“ dodal pro Echo24 Franče.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvedl, že vláda je připravena šetřit ještě letos. Mluví o zhruba 20 miliardách, které by mohl stát uspořit na vlastních výdajích či na dotacích. Stanjura je chtěl vládě představit ve středu, pak ale premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že se debata odkládá. Ministr pro iRozhlas.cz řekl, že potřebuje ještě několik týdnu, aby měl k dispozici potřebná data.

Podle Peterky z Roklenu škrty na úrovni dvaceti miliard současný stav rozpočtu opravdu nespasí. „Je ale dobré vidět, že si vláda spolu s ministrem financí uvědomuje vážnost situace a snaží se alespoň signalizovat jistou snahu o obrat v současném trendu vývoje veřejných financí. Otázkou je jako vždy, zda se takové škrty podaří prosadit. I kdyby ano, tak plánovaný deficit rozpočtu na rok 2023 na úrovni 295 splněn nebude. Deficit bude v lepším případě dosahovat úrovně 400 miliard. Spíše více. Ukazuje na to současný vývoj plnění státního rozpočtu,“ uvedl Peterka s tím, že obrovský rozdíl mezi schváleným schodkem a realitou je selháním vlády a ministra Stanjury.