Nemovitosti, banky, kryptoměny, charita, clo či finance ze zahraničí, z toho všeho je živ Hamás. Tato organizace, která 7. října zaútočila na Izrael, patří mezi nejbohatší teroristické organizace na světě. Jen developerské projekty, pronajímání nemovitostí a firmy, které ovládá, mají hodnotu přibližně jedné miliardy dolarů. Další stovky milionů dolarů získává skrz financování ze zahraničí od Kataru či z Íránu. V posledních letech začal Hamás využívat i kryptoměny, pomocí kterých získal desítky milionů dolarů. Tyto finance mu pomáhají pevně ovládat Pásmo Gazy a útočit na Izrael.

Jen nejvyšší velení Hamásu, které pobývá převážně v Turecku a Kataru, má majetek v hodnotě několika miliard dolarů. Echo24 o nejbohatších jedincích v čele organizace, která je pravděpodobně druhou nejbohatší teroristickou organizací na světě po ISIS, informovalo zde.

Nejvyšší velitelé Hamásu ovládají firmu Trend GYO. Ta staví a provozuje až pět apartmánových komplexů ve městě Bursa na severozápadě Turecka. Zde financuje Hamás i ekonomickou fakultu místní univerzity. Firma v Turecku má na burze hodnotu téměř půlmiliardy korun a jen v minulém roce vykázala zisk kolem 50 milionů korun. Samotná firma jakékoliv nelegální aktivity popírá. Členové jejího představenstva byli v minulých letech terčem sankcí. Sankcionovaní jedinci však následně odstoupili a své akcie prodali. Další firmou, která má podle amerických úřadů kontakty na Hámás, je Ala Property, která má nemovitosti v Íránu, Bahrajnu a Libyi.

Celá firma Trend GYO je součástí konglomerátu Al Ahmar, pod který spadají například telefonní operátor Sabafon, ropná společnost Yemen Gas Company či banka Saba Islamic Bank. Tyto firmy operují v Bahrajnu, Jemenu či v Turecku, kde dokonce sídlí na jedné adrese.

Výnosy z těchto firem však nejsou jediným zdrojem příjmů teroristů z Hamásu. Do Pásma Gazy proudí také miliony dolarů skrz charitativní organizace. Například Qatar Charity. Další charitativní organizace, kterou Spojené státy od roku 2008 vedou na seznamu organizací podporujících terorismus, je síť charit známých jako Union of Good. Její součástí je i turecká charita IHH Humanitarian Relief Foundation, která na seznamu sankcionovaných není, pravděpodobně z diplomatických důvodů. Tato organizace krátce po útoku na Izrael rozjela kampaň na podporu lékařských středisek v Gaze. Podle amerických představitelů je však obtížné rozlišit legitimní pomoc civilistům a finance, které míří přímo Hamásu.

„Rozlišit tyto toky peněz je často obtížné,“ uvádí Juan Zarate, který vedl na americkém ministerstvu financí obor zabývající se financováním terorismu. Hamás se podle něj v průběhu let naučil tyto charity řídit tak, aby jejich operace vypadaly legitimně. Podle Uriho Leviho z jeruzalémského Institutu pro strategická a bezpečností studia si Hamás prostřednictvím charitativních organizací může přijít až na půl miliardy dolarů ročně.

Zdaleka nejde o jeho poslední zdroj. Hamás se také v roce 2019 vydal do světa kryptoměn. Až do první poloviny letošního roku na sociálních sítích včetně X či Facebooku často zveřejňoval odkazy na kryptopeněženky, kam mu sympatizanti mohli posílat peníze. Kvůli tlaku izraelských a amerických IT expertů tento způsob získávání finanční podpory přerušil. Od roku 2019 do letoška tak získal podle odhadů Wall Street Journal přes 40 milionů dolarů.

Izraelská vláda letos v létě zabavila organizaci Islámský palestinský džihád kryptoměny Tether, USD Coin a Tron v hodnotě přes 93 milionů dolarů. Navíc podle odborníků využívají teroristické organizace v Gaze kryptoměny k přesunu finančních prostředků. Od roku 2021 podle odhadů firmy Elliptic poslal Palestinský Islámský džihád přes 12 milionů dolarů Hizballáhu.

Teroristickým organizacím v Gaze, tedy Hamásu, Palestinskému Islámskému džihádu a Frontě pro osvobození Palestiny, posílají pomoc přímo i státy. Podle odhadů odborníků jen Írán poskytuje těmto organizacím dohromady 100 milionů dolarů ročně. V posledním roce navíc pravděpodobně vydal 350 milionů dolarů jen vojenskému křídlu Hamásu.

S tichým souhlasem Izraele posílá pravidelné příspěvky do Gazy také Katar. Peníze mají jít administrativním pracovníkům a humanitárním organizacím typu UNRWA. Mezi lety 2012-2018 poslal Katar na humanitární účely do Gazy přes miliardu dolarů. Hamásu však tyto finance umožňují odklonit větší část peněz z jiných zdrojů na financování terorismu. Izrael v reakci na útok ze 7. října již pod ministerstvem obrany zřídil novou jednotku 8200, která má za úkol monitorovat právě finanční toky do Pásma Gazy a to, jakým způsobem jsou využívány.

Hamás si také bere část peněz z rozpočtu palestinské samosprávy. Okolo 300 milionů dolarů získává skrz celní sytém, kdy obchodníci překračující hranice do Pásma Gazy musí zaplatit cla palestinské samosprávě a následně samostatně odvádí clo ve výši 20 % i přímo Hamásu.