Pražská sportovní hala Královka na Letné se v sobotu stává centrem pozornosti příznivců politické strany Motoristé sobě, která tu představí svou nově vybudovanou regionální strukturu. Motoristé poměrně otevřeně hlásí, že si v příštích sněmovních volbách chtějí také utrhnout svůj kus. Mimoparlamentních subjektů, které se snaží využít aktuální nespokojenosti části společnosti s vládou, je víc.

Jedním z nejvýraznějších hráčů na této scéně jsou obzvláště poslední dobou právě Motoristé. Strana, která získala pozornost díky červnovému volebnímu úspěchu ve spolupráci s Přísahou Roberta Šlachty a za niž do europarlamentu pronikl Filip Turek.

„Chceme ukázat, že jsme zralou stranou připravenou na vysokou politiku,“ uvedl předseda strany Petr Macinka, který očekává více než tisíc účastníků. Motoristé plánují představit nově vybudovanou krajskou strukturu a oznámit další kroky na cestě k parlamentním volbám.

Klíčovým tématem pro Motoristy je otázka pokračování spolupráce s Přísahou. „Jestli s někým chceme jednat, tak pouze s Přísahou,“ řekl Macinka. Současně se ale hovoří o tom, že Motoristé by se mohli chtít takzvaně trhnout. V takovém případě by ale mohli mít problém překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Europoslanec Filip Turek, který byl jedním z tahounů volebního úspěchu Motoristů, však členem strany není a jeho budoucí role zůstává otevřená. Přesto se o něm hovoří jako o možné tváři společné kandidátky pro parlamentní volby. „Nezastírám, že na mě tlačí. Dokonce tlačí i prezident Klaus,“ uvedl Turek.

SPD, Trikolora a PRO: Koalice jako cesta k přežití

Vedle Motoristů a Přísahy se o místo na politické mapě intenzivně hlásí také Trikolora, která v listopadu podepsala smlouvu o spolupráci s SPD a PRO. Cílem je vytvoření koalice, která by mohla uspět ve volbách na všech úrovních – od krajských přes evropské až po parlamentní. „Jde o win-win situaci. SPD ztrácí exkluzivní postavení mezi protestními voliči a Trikolora i PRO by samostatně neměly šanci překonat pětiprocentní hranici,“ vysvětlil politolog Petr Just.

Dohoda o spolupráci zahrnuje společné programové priority, jako je referendum o EU, zachování české koruny nebo odmítnutí Zelené dohody EU. I přesto se odborníci shodují, že dlouhodobý úspěch těchto uskupení není zaručen. „Evropské volby ukázaly, že SPD čelí rostoucí konkurenci. Spojenectví s Trikolorou a PRO je pragmatickým krokem, ale nemusí být dostatečné pro parlamentní volby,“ dodal politolog Roman Chytilek.

Přísaha a KSČM: Stabilní, ale na hraně

Přísaha Roberta Šlachty a KSČM zůstávají na české politické scéně stabilními, ale oslabenými subjekty. KSČM si díky úspěchům v krajských volbách a koalici STAČILO! drží podporu těsně kolem pětiprocentní hranice. Přísaha naopak těží z volebního úspěchu v evropských volbách, ale její dlouhodobá perspektiva závisí na schopnosti přilákat nové voliče.

„Přísaha i Motoristé čelí podobným výzvám. Jsou atraktivní svou novostí, ale jejich voličská základna není stabilní,“ upozorňuje agentura STEM. Průzkumy ukazují, že podpora těchto stran osciluje a často závisí na aktuálním politickém dění.

Voličská nespokojenost a hledání alternativ

Fragmentace české politické scény odráží rostoucí nespokojenost části voličů a hledáním toho, kdy by nahradil současnou vládní koalici. Podle sociologa Pavla Ranochy z agentury Kantar až 200 tisíc voličů odešlo od stran pěti, respektive čtyřkoalice k opozičním nebo mimoparlamentním stranám. „Tito voliči hledají alternativy, ale otázkou je, zda je nové subjekty dokážou dlouhodobě oslovit,“ uvedl Ranocha.

Zároveň však existuje skupina protestních voličů, která stále zvažuje SPD. Ta si udržuje podporu kolem 9 procent, ale zároveň má největší potenciál oslovit nové voliče – zvažuje ji až 21 procent voličů. Politologové upozorňují, že úspěch SPD či jejích konkurentů závisí na tom, zda dokážou efektivně mobilizovat své příznivce.

Konec šancí složit většinu

Podle odborníků bude pro malé strany klíčové, zda se jim podaří opakovaně překonat pětiprocentní hranici v průzkumech. Pokud by se Motoristé, Přísaha nebo KSČM dostali do Poslanecké sněmovny, výrazně by změnili politickou aritmetiku. „Vstup dalších stran do parlamentu by skoro jistě pohřbil šance současných vládních stran složit většinovou vládu,“ uvedl politolog Just.

Přesto zůstává budoucnost těchto stran nejistá. Česká politická scéna je stále více roztříštěná a menší subjekty čelí obrovskému riziku. Jak upozorňuje Roman Chytilek, „ČR je ukázkovým příkladem politických efektů, které vznikají a mizí během jednoho volebního cyklu“.