Důchodová reforma se dlouhé roky objevuje jako proklamované heslo, reálně se k ní však dosud žádná politická reprezentace neodvážila. Zraky se proto nyní upínají k resortu práce a sociálních věcí pod vedením lidovce Mariana Jurečky, který slibuje přijít do jara s novým návrhem. Stěžejní roli by zde hrálo posunutí odchodu do důchodu na 68 let pro některé profese či na základě reálné délky zapojení do pracovního trhu. Že je přelomová změna v systému penzí nutná, už několikrát zdůraznil i nově zvolený prezident Petr Pavel.

Současná věková hranice odchodu do důchodů je 65 let, Jurečka by ji chtěl nejspíše o tři roky zvýšit. „Během března zveřejním konkrétní parametry. Nicméně chci udělat kroky, které povedou k udržitelnosti systému. Například zohlednit, když se nastupuje později na pracovní trh. Také chceme posílit prvky třetího pilíře, aby nabízel větší zhodnocení vkladů. Například tím, že to bude propojeno přes klíčové investice státu do infrastruktury či energetiky,“ řekl Jurečka.

Jurečka by tedy chtěl, aby případná změna hranice odchodu do důchodu v 68 letech nebyla paušální, ale aby odrážela to, kdy člověk začal reálně pracovat, délku pojištění i to, jakou profesi vykonával. „Abychom tu měli institut náročné profese. Tyto změny se budou týkat generace Husákových dětí, nebudou se týkat lidí, kteří jsou dnes před důchodem. Nechci potvrzovat to číslo 68 let. Jen chci, aby ta hranice odpovídala stavu společnosti z hlediska délky dožití, jak dlouho a jak tvrdě člověk pracoval,“ uvedl ministr.

Do toho ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že vláda jedná o úpravě parametrů pro předčasné důchody. Do budoucna by se již totiž nemělo stávat, že výměra důchodu při předčasném odchodu do penze bude vyšší než při standardním odchodu, jako tomu bylo v loňském roce. Zároveň ale Stanjura zdůraznil, že nechce předčasné důchody zcela rušit.

Výhodnější předčasné důchody loni umožnily mimořádné valorizace penzí kvůli vysoké inflaci. Stanjura řekl, že takovou situaci dříve experti považovali jen za teoretickou a nepravděpodobnou možnost. Po loňské zkušenosti je podle něj nutné parametry předčasných důchodů změnit. Situaci, kdy při předčasném odchodu je výměra penze vyšší než při standardním, považuje za nespravedlivou. O předčasný důchod loni požádalo dohromady 120 tisíc lidí. Úprava parametrů předčasných důchodů by podle Stanjury měla přijít již letos na jaře, aby nová pravidla platila už v roce 2024.

Je nutné upřesnit, že důchodová reforma nesouvisí s valorizací důchodů, k níž dochází ze zákona. Reforma je celkové přenastavení systému pro budoucí generace bez porušení slibu současným důchodcům.

„Reforma penzí je dnes potřeba ještě více než před covidem. Také proto, jak nadměrně minulá vláda zvýšila před volbami důchody nad rámec zákona, i když zákon byl právě stanoven tak, aby důchodce plně kompenzoval proti inflaci. Ale ze všech kroků je důchodová reforma nejméně pravděpodobná v nejbližším roce, dvou. Penzijní reforma by totiž znamenala ještě vyšší zatížení rodinných rozpočtů – dnešní pracující budou muset zaplatit nejen dnešní důchodce, aby jim nebyl porušen důchodový příslib, ale budou muset více začít spořit na svůj vlastní budoucí důchod. A to je politicky málo prosaditelné,“ řekl deníku Echo24 ekonom Petr Bartoň.

Podle odhadů České správy sociálního zabezpečení se průměrný starobní důchod v Česku v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19 438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun a díky bonusu 500 korun za vychované dítě si více polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent na zhruba 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři.