Finský premiér Juha Sipilä v pondělí oznámil, že jeho strana a koaliční konzervativci chtějí ukončit spolupráci s vládní Stranou Finů. Důvodem je, že byl o víkendu do čela této národní euroskeptické strany zvolen stoupenec tvrdé linie Jussi Halla-aho. Halla-aho byl v minulosti kritizován za rasistické výroky, připomněla agentura Reuters. Již po jeho zvolení analytici předpovídali, že tato volba může ohrozit stávající finskou vládní koalici.

„V současné době neexistují podmínky, které by umožňovaly pokračování spolupráce s Pravými Finy pod vedením Halla-aha,“ napsal na svém twitterovém účtu Sipilä. Stejně se vyjádřil i ministr financí z řad konzervativců Petteri Orpo.

Finskou vládu po parlamentních volbách v roce 2015 vytvořila Sipiläho centristická strana Finský střed, Orpova proevropská konzervativní Národní koaliční strana a protipřistěhovalecká a protievropská Strana Finů. V dosavadním kabinetu zastával představitel Strany Finů mimo jiné významnou funkci ministra zahraničí.

Europoslanec Halla-aho získal na stranickém sjezdu ve městě Jyväskylä hlasy 56 procent delegátů. Zhruba 37 procent hlasujících podpořilo jeho umírněnějšího protikandidáta, kterým byl ministr pro evropské záležitosti, kulturu a sport Sampo Terho.

Halla-aho prosazuje vystoupení Finska z Evropské unie. Na sjezdu také řekl, že vyvine tlak na koaliční partnery, aby souhlasili se zpřísněním imigrační politiky.

Halla-aho proslul řadou kontroverzních výroků na adresu imigrantů, ale například i Řeků zmítaných dluhovou krizí. V roce 2009 byl Halla-aho souzen pro podněcování etnické a náboženské nenávisti poté, co na svém blogu napsal, že prorok Mohamed byl pedofil a že islám je náboženství, které posvěcuje pedofilii.

Dosavadní šéf Strany Finů Timo Soini v březnu oznámil, že po 20 letech už nechce funkci vykonávat. Nadále by ale rád zůstal ministrem zahraničí, kterým je od roku 2015.

Stranu Finů (dříve Praví Finové) založil Soini spolu s dalšími v roce 1995 na troskách Rolnické strany Finska. Do parlamentu se poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát. V posledních volbách před dvěma lety se ale stala už druhou nejsilnější stranou v zemi. Podle nedávných průzkumů však její podpora od té doby klesla zhruba na polovinu. Pád preferencí způsobilo především zklamání řady voličů z kompromisů, které ve vládě Strana Finů učinila, především v otázkách migrace.