Mezi podílovými fondy letos vydělávají hlavně ty akciové

Mezi podílovými fondy letos vydělávají hlavně ty akciové

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Mezi podílovými fondy letos vydělávají nejvíce ty akciové, které si v průměru připsaly výnos přes sedm procent. Solidně si vedly také dluhopisové fondy s výnosem téměř čtyři procenta. Konzervativní fondy peněžního trhu jsou letos v průměru na nule. ČTK to zjistila z databáze společnosti Broker Consulting ke 2. listopadu 2016.

„Letos se zatím nejvíce daří akciovým podílovým fondům se zaměřením na Jižní Ameriku, hlavně Brazílii, a fondům zaměřeným na drahé kovy. U těchto podílových fondů jsme zaznamenali dvojciferné růsty. Důvodem je to, že tyto fondy loni narazily na své dno a od něj se odrazily. Drahým kovům v letošním roce dominuje růst ceny zlata,“ komentoval čísla analytik Broker Consulting Martin Novák.

Obecně výkonnost podílových fondů letos ovlivnilo podle analytika společnosti Partners Martina Mašáta několik důležitých událostí a to především negativních. Jde o pokračující nestandardní politiky centrálních bank, Brexit, zpomalení růstu Číny nebo pokles cen komodit ke svým dlouholetým minimům, doplnil.

Navzdory původním negativním očekáváním skončily podle něj v kladných číslech dluhopisové fondy. Jejich zhodnocení se pohybuje kolem jednoho procenta a v některých případech i výše. Tento výsledek způsobila především politika České národní banky, která svými intervencemi dodává do bankovního sektoru hotovost a za tu jsou následně nakupovány dluhopisy, jejichž ceny dále prudce rostly. Nyní jsou české státní dluhopisy již tak drahé, že mají záporný výnos a příští rok se budou jen s obtížemi dostávat z červených čísel.

Evropa má letos krizi za sebou v podobě brexitu, USA ještě před sebou

Klasické akciové fondy lze podle Mašáta rozdělit na dvě základní skupiny, a to na fondy s těžištěm akcií v USA, které včetně zhodnocení dolaru klientům prozatím připsaly přes deset procent, a na fondy s akciemi z Evropy. Ty se prozatím potácejí se svým zhodnocením od jednoho do tří procent. Smíšené fondy se pohybovaly mezi těmito extrémy a měly by dosáhnout také na slušné pozitivní zhodnocení, upozornil.

Výnosy fondů peněžního trhu se pohybují v úzkém rozpětí mezi 0,72 procenta do minus 0,68 procenta, uvedl Novák. Tyto fondy však podle něj přinášejí přesně to, co nyní mohou. V Evropě je stále kvantitativní uvolňování, které zvyšuje ceny ‚bezpečných‘ státních dluhopisů a tlačí jejich výnosy k nule či i do záporu, jako je tomu v případě dluhopisů ČR, vysvětlil.

Z průměrného zhodnocení jednotlivých tříd aktiv je tak vidět, že letos opravdu nejvíce rostly komoditní fondy a akciové fondy. Konzervativnější investice pak moc nerostou. Evropa má letos krizi již za sebou v podobě brexitu, ale USA ještě před sebou. „Jsou to volby budoucího prezidenta USA a bude velice zajímavé jak dopadnou a jaký bude dopad na trhy,“ podotkl Novák.

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl v prvním pololetí 2016 o 19,3 miliardy na více než 400 miliard korun. Z toho 82 procent majetku již drží fyzické osoby a 18 procent právnické osoby. Loni vydělaly hlavně akciové fondy, které si v průměru připsaly téměř tři procenta. Byly ovšem mezi nimi velké rozdíly. Konzervativní fondy byly ztrátové, dluhopisové a peněžního trhu v průměru 0,4 procenta, smíšené fondy 1,5 procenta.

,

6. listopadu 2016