Mezi podílovými fondy letos vydělávají hlavně ty akciové
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Mezi podílovými fondy letos vydělávají nejvíce ty akciové, které si v průměru připsaly výnos přes sedm procent. Solidně si vedly také dluhopisové fondy s výnosem téměř čtyři procenta. Konzervativní fondy peněžního trhu jsou letos v průměru na nule. ČTK to zjistila z databáze společnosti Broker Consulting ke 2. listopadu 2016.
„Letos se zatím nejvíce daří akciovým podílovým fondům se zaměřením na Jižní Ameriku, hlavně Brazílii, a fondům zaměřeným na drahé kovy. U těchto podílových fondů jsme zaznamenali dvojciferné růsty. Důvodem je to, že tyto fondy loni narazily na své dno a od něj se odrazily. Drahým kovům v letošním roce dominuje růst ceny zlata,“ komentoval čísla analytik Broker Consulting Martin Novák.
Obecně výkonnost podílových fondů letos ovlivnilo podle analytika společnosti Partners Martina Mašáta několik důležitých událostí a to především negativních. Jde o pokračující nestandardní politiky centrálních bank, Brexit, zpomalení růstu Číny nebo pokles cen komodit ke svým dlouholetým minimům, doplnil.
Navzdory původním negativním očekáváním skončily podle něj v kladných číslech dluhopisové fondy. Jejich zhodnocení se pohybuje kolem jednoho procenta a v některých případech i výše. Tento výsledek způsobila především politika České národní banky, která svými intervencemi dodává do bankovního sektoru hotovost a za tu jsou následně nakupovány dluhopisy, jejichž ceny dále prudce rostly. Nyní jsou české státní dluhopisy již tak drahé, že mají záporný výnos a příští rok se budou jen s obtížemi dostávat z červených čísel.
Evropa má letos krizi za sebou v podobě brexitu, USA ještě před sebou
Klasické akciové fondy lze podle Mašáta rozdělit na dvě základní skupiny, a to na fondy s těžištěm akcií v USA, které včetně zhodnocení dolaru klientům prozatím připsaly přes deset procent, a na fondy s akciemi z Evropy. Ty se prozatím potácejí se svým zhodnocením od jednoho do tří procent. Smíšené fondy se pohybovaly mezi těmito extrémy a měly by dosáhnout také na slušné pozitivní zhodnocení, upozornil.
Výnosy fondů peněžního trhu se pohybují v úzkém rozpětí mezi 0,72 procenta do minus 0,68 procenta, uvedl Novák. Tyto fondy však podle něj přinášejí přesně to, co nyní mohou. V Evropě je stále kvantitativní uvolňování, které zvyšuje ceny ‚bezpečných‘ státních dluhopisů a tlačí jejich výnosy k nule či i do záporu, jako je tomu v případě dluhopisů ČR, vysvětlil.
Z průměrného zhodnocení jednotlivých tříd aktiv je tak vidět, že letos opravdu nejvíce rostly komoditní fondy a akciové fondy. Konzervativnější investice pak moc nerostou. Evropa má letos krizi již za sebou v podobě brexitu, ale USA ještě před sebou. „Jsou to volby budoucího prezidenta USA a bude velice zajímavé jak dopadnou a jaký bude dopad na trhy,“ podotkl Novák.
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl v prvním pololetí 2016 o 19,3 miliardy na více než 400 miliard korun. Z toho 82 procent majetku již drží fyzické osoby a 18 procent právnické osoby. Loni vydělaly hlavně akciové fondy, které si v průměru připsaly téměř tři procenta. Byly ovšem mezi nimi velké rozdíly. Konzervativní fondy byly ztrátové, dluhopisové a peněžního trhu v průměru 0,4 procenta, smíšené fondy 1,5 procenta.