V zásadním projevu před Evropským parlamentem si ve středu Jean-Claude Juncker, šéf Evropské komise (EK), jasnými slovy postěžoval na národní egoismus členských zemí Unie. A Brity po hlasování o brexitu varoval: „Nebude žádný vnitřní trh  à la carte.“ „Evropská unie není ve vrcholné formě,“ prohlásil Juncker ve Štrasburku v řeči o stavu osmadvacítky.  

 Některý vývoj nechává tušit, že z části čelíme existenční krizi EU, prohlásil. Jednotlivé členské země podle něj příliš často mluví jen o svých národních zájmech. „Počet oblastí, ve kterých solidárně spolupracujeme, je příliš malý,“ uvedl šéf EK. Evropská unie, pokračoval, jako taková není ohrožena rozhodnutím Británie z bloku odejít. Zopakoval také postoj Bruselu, že Londýn by měl formálně zahájit rozhovory o vystoupení z EU co nejrychleji, aby vzájemné přátelské vztahy mohly získat novou podobu.

V projevu před europoslanci ve Strasburku navrhl zdvojnásobení nynějšího investičního plánu EU. K roku 2022 by tak takzvaný Junckerův investiční plán měl dosáhnout 620 miliard eur (asi 16,7 bilionu Kč).

Oznámil také některé další iniciativy, mimo jiné reformu evropského telekomunikačního trhu. Přinést by měla například bezplatné bezdrátové připojení na veřejných místech k roku 2020 nebo pokročilé sítě páté generace (5G) k roku 2025.

„Má to potenciál vytvořit v EU další dva miliony pracovních míst,“ míní šéf Evropské komise. Přístup k vysokorychlostnímu internetu je podle Junckera zásadní pro ekonomiku i občany unie bez ohledu na to, kde lidé žijí a jaký mají příjem. Komise dnes podle něj také navrhuje zásadní změny pravidel o ochraně duševního vlastnictví, které by měly zajistit spravedlivé peníze za jejich práci.

Ve stávající podobě byl investiční plán, jehož centrem je Evropský fond strategických investic (EFSI), spuštěn loni a za tři roky má do unijního hospodářství z veřejných i soukromých peněz přilákat investice za 315 miliard eur (přes 8,5 bilionu Kč).

Juncker též v projevu vyzval k obraně evropského ocelářského průmyslu, který se nyní potýká s levnou čínskou produkcí. Předseda komise, který byl letos v Číně už dvakrát, připomněl, že kromě stávajících opatření jsou třeba další kroky. „Žádáme členské státy a tento parlament, aby podpořily komisi při posilování našich obranných nástrojů. Neměli bychom být naivní zastánci volného obchodu a nemít tak možnost tvrdě odpovědět na dumping podobně, jako to dělají Spojené státy,“ zdůraznil.

V Evropské unii také podle něj musí společnosti platit daně tam, kde vytváří své zisky. Někdejší lucemburský premiér připomněl, že Evropská komise nyní přichází s návrhy proti vyhýbání se odvodům daní.

„Pracovníci by měli dostávat stejný plat za stejnou práci na stejném místě,“ prohlásil do potlesku europoslanců Juncker. Jednoznačně tak podpořil návrh na nová pravidla odměňování pracovníků vysílaných do zahraničí. EK ho nedávno v nezměněné podobě opět předložila, poté co jej vystavením takzvané „žluté karty“ jednoznačně odmítly národní parlamenty 11 unijních zemí včetně ČR.

Na evropském vnitřním trhu nesmí být podle Junckera zaměstnanci vykořisťováni. „Evropa není divoký západ, ale sociálně-tržní ekonomika bez sociálního dumpingu,“ řekl Juncker.

Jednoznačnou podporu komise mají podle něj také evropští farmáři, kteří se potýkají s problémy například v důsledku omezení, které na dovoz z EU uvalilo Rusko. „Komise zmobilizovala na podporu mlékařů přes miliardu eur. Nemohu přijmout, že mléko je levnější než voda,“ dodal Juncker.

EU by měla mít společné vojenské velitelství

EU by měla posílit svou obrannou politiku, řekl dále Jean-Claude Juncker. Je podle něj třeba společné evropské velitelství a práce směrem ke společné vojenské síle, která by se doplňovala se Severoatlantickou aliancí. Větší evropská obranná síla ale podle něj neznamená méně transatlantické solidarity.

Propojení evropských vojenských zdrojů je podle něj oprávněné. Nedostatečná spolupráce v této oblasti totiž znamená ztráty mezi 20 až 100 miliardami eur ročně, upozornil Juncker.

Evropský obranný průmysl a výzkum a inovace v této oblasti chce proto komise podpořit prostřednictvím nového Evropského obraného fondu, který by měl vzniknout ještě do konce letošního roku.