Podnikatelé ani úředníci stále nevědí, za jakých podmínek se od 1. července budou zadávat a soutěžit veřejné zakázky malého rozsahu. Současná elektronická tržiště by měla být podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj nahrazena jedním Národním elektronickým nástrojem (NEN). Kdy však není jasné, může se tak stát již za 10 dnů, rozhodne o tom vláda. Odborníci mluví o chaosu. Ani napříč ministerstvy, kterých se užívání zásadně dotkne, není jasno.

„My opravdu čekáme, co dnes projde a která situace nastane. Je to tak strašně nečitelné. Upřímně doufám, že projde roční odklad, protože pokud řeknou, že za týden máme fungovat v NEN, tak to asi není úplně ideální přístup vůči zadavatelům,“ řekla pro Echo24 ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková.

Ještě 30. května na konferenci za ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), který nový systém zřizuje, vystoupil vedoucí oddělení správy národního elektronického nástroje a elektronických tržišť Jan Vondráček a říkal, že varianta ročního odkladu je nejpravděpodobnější. Zda to tak však skutečně bude, ministerstvo před jednáním vlády potvrdit nechtělo a odpovědělo vyhýbavě.

Ve hře jsou dvě varianty

„Vládě jsme předložili dvě varianty. První počítá s povinností využívat NEN při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na vybrané komodity od 1. 7. 2017. S povinností využívat NEN pro všechny veřejné zakázky počítá od 1.1.2018. Druhá varianta, která vznikla na základě připomínek ostatních resortů, počítá s odložením povinného zadávání prostřednictvím všech e-tržišť  o jeden rok a stanovením povinného využívání NEN od 1. 7. 2018,“ napsala pro Echo24 tisková mluvčí MMR Veronika Vároši.

Veřejné zakázky malého rozsahu, které jsou u zboží a služeb do 2 milionů korun a u stavebních prací do 6 milionů korun, vypisují státní orgány. Již nyní jsou v NEN zakázky například od ministerstev, krajských samospráv, škol, hasičů, Národního bezpečnostního úřadu či Národního památkového ústavu nebo třeba i od Správy pražského hradu.

Podle Koláčkové však začátkem července hrozí to, že firmy se do soutěží přes NEN nebudou kvůli složitosti a nepřipravenost systému hlásit, a tak se dá předpokládat zpoždění dodávek. „Nedovedu si představit, jak se s tím poperou ti dodavatelé. To je pro mě i pro ně trochu chaos a sci-fi a myslím, že je to odradí.“

Podle Jindřicha Vančáta z oddělení přípravy a organizace veřejných zakázek z ministerstva vnitra, které systém také využívá, však dodavatelé nebudou mít na výběr. „Pokud na to přejde celá státní správa, tak to dodavatelé budou muset používat. Ale přiznávám, že to není evoluce, ale trochu revoluce,“ řekl pro Echo24.

Zadání trvá i několik hodin

I přesto se již někteří zadavatelé se do systému hlásí. „Někteří vyčkávají, protože používají jiná tržiště, se kterými jsou spokojení. Mnoho z nich ale nečeká a raději již nyní dobrovolně přistupuje na NEN,“ potvrdila pro Echo24 Koláčková, jejíž společnost provádí zaškolování.

„Hlavním problémem je neskutečná pomalost. A tam od konference z konce května, ač to bylo slibováno, nedošlo k žádné změně. Třeba 15 nabídek trvá zadat až 4 hodiny a vy během té doby nevíte, co se děje, jestli se to načítá nebo jestli je někde chyba,“ popsala komplikace Koláčková.

Kritické hlasy proti NEN podle Veroniky Vároši pocházejí především od provozovatelů současných elektronických tržišť. Zavedením povinnosti využívat NEN přijdou totiž o jisté příjmy v řádu desítek milionů ročně ze státní kasy. „Dělají tedy naprosto vše proto to, aby nástroj, který je zcela zdarma a s garancí státu, co nejvíce poškodili a pošpinili. Doba zadání zakázky nicméně dle našich průzkumů není v řádu hodin, nicméně desítek minut,“ reaguje na kritické hlasy MMR.

Faktem však zůstává, že to byla právě vláda ČR, která v roce 2012 uzavřela smlouvu na pět let s pěti firmami, které elektronická tržiště po tu dobu provozovaly. Zadavatelé i dodavatelé tedy museli využívat tyto bezplatné systémy. Nyní, když se s nimi všichni naučili pracovat, smlouva končí a přichází nový systém. „Ukončení provozu elektronických tržišť bylo schváleno Vládou ČR prostřednictvím usnesením, kterým se schválila i strategie elektronizace veřejných zakázek pro období 2016-2020,“ uvedla pro Echo24 Vároši s tím, že to všechny strany věděly několik let předem.

Přechod na nový systém ale zdaleka nekritizují jen konkurenční tržiště, jak ministerstvo tvrdí. Stěžují si především podnikatelé, kteří se do tendrů hlásí. „Oni po nás chtěli, abychom tržiště používali, ale my budeme nyní buď platit té firmě nebo se učit s novým systémem. Je to nesmyslné,“ uvedl pro Echo24 Lukáš Lánský, jež pracuje jako projektový a grantový poradce.

Tržiště, která do 1. července fungují bezplatně svou činnost totiž nekončí. Jen budou zpoplatněna. Vítězná firma by měla zaplatit od 1 do 3 procent z vysoutěžené ceny zakázky. Zda budou zadavatelé hromadně opouštět tato tržiště a přecházet do NENu zatím není jasné.

Výhrady k celému systému má i ministerstvo zemědělství, které doporučuje roční odklad. „Zaznamenali jsme stížnosti dodavatelů na pomalost a neintuitivnost NEN, z našich resortních organizací jsme zaznamenali i případ vyloučení uchazeče kvůli technickým problémům NEN. Rádi bychom zadávali tam, kde je trh. Dostatečně předplacený NEN nebylo jako tržiště možné dosud využívat. Ministr zemědělství nepodporuje povinné zavedení NENu od 1. 7. 2017. Systém nepovažujeme za připravený,“ uvedla pro Echo24 tisková mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Systém je pomalý, ale zadarmo

Na pomalost systému upozorňují i jednotliví zaměstnanci státní správy. Doufají však, že problémy budou co nejdříve odstraněny. „Jestli je to povinný nebo nepovinný, je úplně jedno. Pro nás je důležité, že je to zadarmo,“ říká pro Echo24 administrátor veřejných zakázek pro město Jindřichův Hradec Ivan Nápravník.

Evidence podle něj zatím problém není. „Sice to chvíli trvá a je to trochu pomalejší, ale fungujete to,“ Nápravník s tím, že systém začali používat teprve před týdne a zadávání zakázky i soutěžení ze strany dodavatele zatím vyzkoušené nemají.

S tím, že systém problémy má, souhlasí i Jindřich Vančát. „Začátky nikdy nejsou lehké, problémy tam jsou, není to tolik intuitivní a člověk současně musí umět ovládat zákon o veřejných zakázkách jinak se v tom může trochu plácat. Stačí ale jedna, dvě zakázky a člověk se to naučí.“