Největší příběh evropských dotací se uzavírá. Zakázka zmanipulovaná v roce 2008 manažery podniku Krajská zdravotní odstartovala vyšetřování dotačních podvodů v celé zemi, a než vyšetřování skončilo, získalo Česko pověst největšího evropského podvodníka. Poslední tři roky státní úřady opakují, že se kontrola zlepšila a že peníze z Bruselu utrácíme úplně jinak. Ovšem nový příběh Krajské zdravotní ukázal, že se toho moc nezměnilo. Nemocniční holding zadal koncem února zakázku na nákup přístrojů, která až do překvapivých detailů kopíruje sedm let starou historii.

Holding Krajská zdravotní sdružuje pět nemocnic Ústeckého kraje. Loni v září vyhlásil za evropské peníze soutěž na nákup dvou litotryptorů, jak se cizím slovem označují drtiče ledvinových kamenů. Koncem letošního února vyhlásil vítězem firmu Hospimed. Vyhrála s nabídkou 28,5 milionu korun včetně DPH před jediným dalším zájemcem, firmou Medisap, která nabídla cenu 28,7 milionu. Smlouvu podepsal generální ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala. Co na tom není v pořádku? To, že vlastně o žádnou soutěž nešlo, Medisap je stoprocentní dcerou Hospimedu. A zarážející je pak ještě další okolnost. Do soutěže se nemohli přihlásit další účastníci, protože Krajská zdravotní jako referenci požadovala důkaz, že zájemce uskutečnil v uplynulých třech letech dvě dodávky litotryptorů za 16,8 milionu. Žádná taková zakázka ovšem v Česku v uplynulých třech letech neproběhla. Nemocnice obvykle objednávají jen jeden drtič a ten 16 milionů nestojí. Účastnit se proto z českých dodavatelů mohly jen firmy ze skupiny Hospimed, které prý uskutečnily jeden větší obchod v cizině.

Důsledky chybně vypsané zakázky se daly uhodnout předem. Za tak vysokou cenu se s litotryptory v požadované kvalitě už dlouho neobchodovalo. Týdeník Echo oslovil tři experty, kteří se shodli, že litotryptory s odpovídajícím vybavením, tedy s C-ramenem, ultrazvukem a operačním stolem, se dají na trhu pořídit po 10 až 12 milionech včetně daně. Krajská zdravotní tak zbytečně přišla až o osm milionů. Nikdo z expertů nechtěl být jmenován z obavy, že by si tím nadělal potíže v obchodních kruzích, jejich dobrozdání ovšem potvrzuje zakázka, kterou na nákup litotryptoru se stejným vybavením oznámila Karlovarská krajská nemocnice. Poptávková cena dosahuje 13,8 milionu korun, na rozdíl od ústeckých přístrojů ale požadují karlovarští doktoři pětiletý pozáruční servis, který předpokládá kompletní výměnu všech opotřebovaných součástí. Jde o nákladný požadavek, který může dosáhnout hodnoty pěti milionů.

Kdo může za ztracené miliardy

Podobných příběhů zažily tuzemské nemocnice v posledních měsících desítky. Případ ústeckých drtičů se liší relativně vysokou cenou a také tím, že připomíná nejslavnější soutěž na dodávku zdravotnických přístrojů, u které byl předem znám vítěz. Odehrála se na přelomu let 2008 a 2009, proto ještě zůstává v čerstvé paměti. Jejím jevištěm byla rovněž ústecká nemocnice. Tehdy si Krajská zdravotní objednala desítky velkých i malých přístrojů za 417 milionů. Stanovila referenční podmínky, podle nichž musel dodavatel doložit několik zakázek za desítky milionů. To nemohl splnit žádný tuzemský obchodník, dokonce ani největší, tzv. kompletační firmy, které samy nakupují přístroje od výrobců a pak je s marží dodávají do nemocnic. Přihlásit se však mohly v konsorciu dvě největší kompletační firmy Hospimed a Puro-klima. Proti nevýhodnému nákupu protestovali místní lékaři. Představenstvo Krajské zdravotní včetně již zmíněného Petra Fialy však nákup posvětilo a k nákupu se využilo 350 milionů z evropského dotačního programu Severozápad.

Pak ovšem začal dlouhý pochod nespokojených lékařů po úřadech, který měl zásadní důsledky pro celé čerpání eurodotací. Stížnosti nejdříve odmítla Regionální rada Severozápad, která dokonce zaplatila audit společnosti Bene Factum, podle něhož byl nákup v pořádku. To nepřekvapilo, protože stejní politici zasedali ve vedení Krajské zdravotní, Ústeckého kraje i Regionální rady. Obchod pak schválil také antimonopolní úřad. Naivní lékaři předpokládali, že pomůže evropská protikorupční agentura OLAF, netušili však, že český zástupce v agentuře má blízké vztahy s vedením Ústeckého kraje a že dokumenty udrží několik let v šuplíku. Aktivnější byla ústecká protikorupční policie, která případ začala skutečně šetřit, v prvních letech ovšem bez viditelného výsledku, protože obráncům Krajské zdravotní se podařilo případ zaparkovat na Vrchním státním zastupitelství v Praze.

Výzvy doktorů k zásahu dlouho ignorovali i úředníci z ministerstva pro místní rozvoj či financí, kteří mají na dotace dohlížet. Ke zlomu došlo na jaře roku 2010, kdy zvolil ministr financí Eduard Janota neobvyklý postup. Obešel vlastní úředníky a objednal audit ústeckého obchodu od společnosti Deloitte. Výsledek byl jednoznačný, zvláště u velkých přístrojů. Experti Deloitte mimo jiné zkoumali nákup magnetické rezonance za 44 milionů. V letech 2008 a 2009 se takový přístroj v průměru kupoval o 20 milionů levněji. CT koupila Krajská zdravotní za 16 milionů, i když průměrná cena na trhu dosahovala 8,8 milionu. Skiaskopický rentgen pořídili ústečtí manažeři za 14,2 milionu, o 4,6 milionu nad běžnou cenou.

Právě ústecký případ byl jedním z hlavních podnětů, proč si Evropský účetní dvůr i Evropská komise vyžádaly další kontroly. Zjistily nepořádek i v jiných dotačních programech a ještě vážnější byl verdikt, že ministerstvo financí namísto důkladné kontroly pomáhalo zametat chyby při čerpání pod koberec a posílalo do Bruselu k proplacení i podvodné zakázky. Nakonec Evropská komise na jaře 2012 zastavila proplácení všech projektů, a tím Čechy donutila, aby upravili systém čerpání, především zajistili nezávislou kontrolu.

Kontroly a zdržení nakonec Čechům způsobily ztráty v řádu desítek miliard, k nejvíc postiženým patřil i program Severozápad. Za špatné rozdělování peněz dostal pokutu přes dvě miliardy, zvláštní korekci 176 milionů si vysloužila za zmanipulovanou zakázku Krajská zdravotní. Zpožděním při čerpání přišel program Severozápad loni o jeden a půl miliardy. Politici, kteří rozhodli o nákupu předražených přístrojů, byli před rokem obžalováni a čekají na soud.

Větší publicitu než samotný ústecký případ přinesla vedlejší větev vyšetřování, která před třemi lety přivedla kriminalisty na stopu zdravotnické a stavební korupce ve Středočeském kraji. Efektním zatčením hejtmana Davida Ratha a jeho spolupracovníků si zlepšily tuzemské úřady pověst v Bruselu, první rozsudky v případu by ovšem měly padnout až za čtrnáct dní. Na verdikt čekají i majitel Hospimedu Jindřich Řehák a obchodní ředitel Puro-klimy Martin Jireš, pro něž státní žalobce navrhuje pětiletý trest vězení. Oba jakoukoli vinu rezolutně odmítají.

Obžalovaný prodává obžalovanému

Poslední nákupy v Krajské zdravotní však signalizují, že se v uplynulých letech nic nezměnilo. Symbolem podivného obchodu s litotryptory je fakt, že ho uzavřeli Fiala s Řehákem, obžalovaní z podvodů při veřejných zakázkách.

Déjà vu příběhu z roku 2009 se však neomezuje na oba hlavní protagonisty. Obdobným způsobem jako před šesti lety vysvětluje Krajská zdravotní, proč byl obchod s předem určeným vítězem korektní. Zákon o veřejných zakázkách loni nařizoval, že se musí zrušit každá soutěž, do které se nepřihlásili aspoň dva zájemci. Tato podmínka byla při nákupu litotryptorů splněna, protože se přihlásily Hospimed a Medisap. Krajská zdravotní přitom neměla povinnost prověřovat, zda mezi firmami ze stejné skupiny nedošlo k dohodě. „Zákon ani jiný právní předpis neukládají zadavateli či hodnotící komisi povinnost zkoumat či prověřovat majetkovou nebo personální propojenost dodavatelů v zadávacím řízení,“ uvedl mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra.

Nemocniční holding nepovažuje za příliš přísné zadávací podmínky, které vyloučily ostatní tuzemské zájemce schopné dodat až o třetinu levnější litotryptory. Podle Vondry se mohli přihlásit cizinci. „Požadovaný seznam dodávek nebyl v žádném případě omezen jen na území České republiky,“ připomněl mluvčí. K tomu, že zakázka je předražená, neexistují podle Krajské zdravotní žádné důkazy. Případ z Karlových Varů není věrohodný. „Karlovarská nemocnice zatím pouze zveřejnila předběžné oznámení s předpokládanou, nikoli vysoutěženou hodnotou, nebyla ani zveřejněna zadávací dokumentace. Jakékoli srovnání tedy považujeme v současné době za bezpředmětné,“ vysvětluje Vondra. Neuvádí však žádný případ, kdy byly litotryptory stejné kategorie jako v Ústí nakoupeny za stejnou cenu.

Stejně jako v roce 2009 dávají Krajské zdravotní za pravdu všechny dotázané státní úřady. Podle ministerstva pro místní rozvoj by mohla být zakázka přerušena pouze v případě, že se prokáže střet zájmů nebo podjatost osob, které se soutěže účastnily. Podjatost ovšem zákon o veřejných zakázkách zkoumá pouze u členů hodnotící komise. „Pokud v hodnotící komisi nebyly přítomny osoby, u kterých byl naplněn znak podjatosti, není v rozporu se zákonem, aby byla veřejná zakázka zadána jakékoli společnosti, když splnila podmínky zadávacího řízení,“ upozorňuje mluvčí ministerstva Veronika Vároši. Dodává, že přezkoumání případných kartelových dohod má na starosti Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Ani antimonopolní úřad nevidí v soutěžích mezi dvěma firmami z jedné skupiny žádný problém. „Vycházíme z konceptu tzv. single economic unit, kdy mezi dvěma společnostmi ze stejné skupiny nemůže existovat kartelová dohoda,“ vysvětluje Martin Švanda z ÚOHS.

Zákony platí pro každého

Nejde přitom o jednu soutěž v Ústí nad Labem. Sama Krajská zdravotní zadala v uplynulých týdnech další tři zakázky v soutěžích, do kterých se přihlásily pouze firmy ze skupiny Jindřicha Řeháka. Vedle Hospimedu a Medisapu se účastnily ještě společnosti Hoyer Praha, která je rovněž stoprocentní dcerou Hospimedu, a Stargen EU. Ten patřil ještě před rokem Řehákovi, pak ho převzala společnost Artesian Medical, kterou loni na jaře založil dosavadní jednatel Stargenu Martin Kaloš. Šlo o menší zakázky od dvou do pěti milionů a hospodárný zadavatel by nemohl být s výsledkem spokojen. Nejvíc se podařilo cenu snížit o tři promile, nejméně o tři desetiny promile.

Tři soutěže se stejným průběhem zaznamenala i krajská nemocnice v Břeclavi, cena se při každé z nich snížila o dvě promile. „Dodávka proběhla dle platných právních předpisů. Vypsání, výběr dodavatele a plnění veřejné zakázky byly monitorovány ze strany ministerstva zdravotnictví bez připomínek,“ hájí břeclavský postup mluvčí Radomíra Schweitzerová.

Mezi ústavy, kde soutěže ovládla skupina Hospimed, patří také českobudějovická nemocnice, jejíž manažeři v minulých letech prosluli schopností nakupovat za nízké ceny, a dokonce měli dost odvahy odmítnout doporučení ministerstva zdravotnictví, pokud by tím zvýšili náklady za nákup přístrojů. Přesto i v Budějovicích proběhly čtyři soutěže, při kterých se cena snížila maximálně o 2,2 promile. V jedné z nich nabídl Hospimed cenu o tři stotisíciny promile nižší, „konkurenční“ Stargen EU o dvě stotisíciny. Ředitel nemocnice Břetislav Shon upozorňuje na další rozměr problému. Jeho nemocnice nemohla dodávky skupiny Hospimed odmítnout, ani kdyby chtěla.

Shon vysvětluje, že podle zákona musí jeho nemocnice stejně jako každá jiná veřejná instituce zadat zakázku transparentně. Proto bylo zvoleno otevřené řízení, které obvykle zaručuje nejlepší cenu. Zadavatel ovšem už není schopen ovlivnit, kdo se do soutěže přihlásí a jaké podá nabídky. V posledním roce se nemocnice snažily utratit všechny evropské peníze, které byly k dispozici, proto každá vypsala desítky soutěží a za úspěch se považovalo, že se přihlásili aspoň dva zájemci a že soutěž nemusela být zrušena.
Manažeři navíc nemohli v roce 2014 soutěž zrušit podle vlastního uvážení, ale jenom v případě, že dostanou jednu nebo žádnou nabídku. „Musíme se striktně držet zákona. Při splnění zákonných podmínek je zadavatel povinen zadávací řízení dokončit a veřejnou zakázku zadat dodavateli s nevýhodnější nabídkou,“ připomíná ředitel Shon. Kdyby budějovická nemocnice soutěž zrušila, mohla by počítat se zásahem antimonopolního úřadu, který by ji volal k pořádku.

Jihočeští lékaři argumentují tím, že poptávali přístroje za cenu, kterou stanovili po průzkumu trhu. Nakonec také oni nechali výsledek soutěže zkontrolovat ministerstvem zdravotnictví. „Předpokládáme, že tato kontrola sama o sobě garantovala přiměřené a obvyklé ceny,“ dodává ředitel Shon.

Kdy už Brusel konečně pochopí

Obcházení zákona se Čechům v roce 2009 nevyplatilo. Zásah z Bruselu přišel ve chvíli, kdy se prokázalo, že přístroje pro Krajskou zdravotní byl předražené. Pod tlakem Evropské komise se pak změnil zákon o veřejných zakázkách, který mimo jiné nařídil zrušit soutěž, do níž se přihlásí jediný zájemce.

Pravidlo o zrušení soutěže s jedinou nabídkou se mezitím naučily dodavatelské firmy efektivně obcházet, za blahovolného přihlížení úřadů. Parlament jim nakonec vyšel vstříc do té míry, že nedávno změnil zákon. Od března už nejde zrušit žádná soutěž, i když se do ní přihlásí jediný dodavatel s očividně přehnanou cenou.

Takový postup dodavatelských firem a tolerance většiny státních úřadů ovšem vyzývá Brusel k další intervenci. Může například upozornit, že se evropské směrnice o střetu zájmů neomezují jen na podjatost organizátorů soutěže. Nařízení Evropské rady o finančních pravidlech říká, že „zakázky nelze udělit zájemcům a uchazečům, kteří jsou při zadávání zakázky ve střetu zájmů“, a jeho platnost na úředníky neomezuje. Stejně jako před lety může být spouštěčem bruselského zásahu fakt, že se potvrdí podezření o předraženém nákupu Krajské zdravotní.

Možný je ovšem i druhý výsledek: Evropská komise konečně pochopí, že s Čechy nic nepořídí. Při nákupu v Krajské zdravotní i v jiných případech definitivně rezignuje na svůj úmysl dohlížet, jestli jsou evropské dotace efektivní, a nadále bude posílat miliardy úplně bez kontroly.