Prezidentské volby ve Spojených státech, které se konají už 8. listopadu, nyní denně monitorují a komentují předvolební průzkumy. Výsledky těchto průzkumů mají kromě orientace zřejmě vliv i na samotný výsledek voleb. O důsledcích předvolebních průzkumů a přelétavosti voličů píše John Cassidy v komentáři pro The New Yorker.

Například předvolební průzkum z Michiganu ukázal, že náskok demokratické prezidentské kandidátky Hillary Clintonové nad republikánem Donaldem Trumpem v oblasti Velkých jezer se snížil z osmi procentních bodů na čtyři. Podle Bernie Porna, který telefonní celostátní průzkum vedl, to může být způsobeno načasováním a zdravotním stavem Clintonové. 

V příznivcích Clintonové zmenšující se rozdíl mezi oběma kandidáty vzbuzuje neklid. Zvláště v oblasti Michiganu, kde republikánský kandidát nevyhrál prezidentské volby od roku 1988. I další průzkumy ukazují, že Trump Clintonovou dohání, ne-li předhání.

Otázkou ale je, zda jde o trvalý jev. To se teprve ukáže. Politologové a experti v oblasti veřejného mínění se shodují, že velké výkyvy v průzkumech mohou souviset s faktorem změn nálad voličů v souvislosti s průběhem kampaně kandidáta. Laicky řečeno, počíná-li si demokratický kandidát špatně, demokratický volič, je-li dotázán, se k jeho volbě nehlásí.

A právě průzkumy, v nichž Clintonová ztrácí, je nutné chápat v kontextu její nemoci, jež se projevila v průběhu vzpomínkové akce na 11. září 2001. Nyní, když je zpravodajství zase plné funkční kampaně demokratické kandidátky, je pravděpodobné, že její voliči budou opět reagovat na otázky předvolebních průzkumů.

Klíčem k prezidentským volbám jsou možná voliči, jejichž podpora Clintonové je slabá natolik, že nepůjdou volit. Tím by cestu Donalda Trumpa k Bílému domu takříkajíc umetli. Navíc díky průzkumům, ve kterých nabývá na síle Trump, se rozhoupají volit republikána i ti, kteří si původně mysleli, že nemá šanci vyhrát.

Začne-li se totiž nějakému kandidátovi v průzkumech dařit, volič jej bere daleko vážněji a mohou svou voličskou preferenci změnit. Naopak průzkumy, které v minulosti nahrávaly Clintonové, mohly v jejích voličích vzbuzovat dojem, že není nutné, aby šli volit. Hillary stejně vyhraje, říkají si.

Příběh se ale zamotává (předvolební průzkumy jsou komplikované tím, že zahrnují možné počiny a pohnutky velmi velkého množství lidí). Ti, jejichž kandidát nepostoupil a nechtěli volit vůbec, mohou hodit svůj hlas Clintonové čistě proto, aby udrželi Trumpu z dosahu Bílého domu.

Stěžejní tedy může být účast voličská účast.