Lex Babiš v Senátu. Zabrání senátoři odstřihnutí šéfa ANO od dotací?

Lex Babiš v Senátu. Zabrání senátoři odstřihnutí šéfa ANO od dotací?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Senátoři už ve středu rozhodnou, jestli vysloví souhlas s diskutovanou novelou zákona přezdívaného lex Babiš, jestli k němu navrhnou pozměňovací návrhy, nebo ho zamítnou. Proti novele zákona o střetu zájmů vystupují nejhlasitěji senátoři z hnutí ANO. Tvrdí, že je novela diskriminační, když na jednu stranu zakazuje vlastnit média až novým členům vlády, na stranu druhou stávajícím ministrům brání žádat od ledna 2017 o dotace pro své firmy.

„Navrhuji odklad účinnosti tak, aby opatření platilo až pro nově zvolené ministry. Političtí funkcionáři začínali působení v době, kdy platnost tohoto zákona nebyla,“ uvedla v souvislosti s nespravedlností lex Babiše pro Seznam Zprávy předsedkyně senátorského klubu ANO a Severočeši.cz Zdeňka Hamousová. Další senátoři za ANO, Zuzana Baudyšová a Petr Koliba, vyjádření pro Echo24.cz neposkytli, Jiří Hlavatý je pak celý týden v zahraničí, proto se zasedání Senátu nezúčastní.

Pro odložení účinnosti by ale eventuálně mohli hlasovat i senátoři z jiných politických stran – například Stanislav Juránek s KDU-ČSL, který je současně členem ústavně-právního výboru. Právě tento výbor v úterý vydal doporučení, aby byl lex Babiš uveden do souladu s dalšími zákony a účinnost většiny jeho ustanovení tak byla odložená až na září 2017.

Ani další členka ústavně-právního výboru Eliška Wagnerová není velkou příznivkyní novely, jestli ale bude hlasovat proti ní, neuvedla. „Já si myslím, že tady existuje institut, který je už vyzkoušený, to je trust (úprava svěřenského fondu, která je v občanském zákoníku od roku 2014, pozn. red.), a že se mělo sáhnout k němu. A ne prostě vymýšlet něco jiného, co je nevyzkoušené a má to řadu zádrhelů,“ řekla pro Radiožurnál.

'Výroky Babiše jsou kamufláž'

Sám ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš se přitom o tom, že nebude moct pro své firmy žádat o nenárokové dotace už od ledna příštího roku, dozvěděl podle svých slov teprve nedávno. Dokonce nařkl předkladatele zákona z toho, že mu lhali, protože se novela měla týkat až budoucích členů vlády.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který stojí za pozměňovacím návrhem ohledně vlastnictví firem, ale výroky Babiše označuje za kamufláž. „Vždycky tam bylo uvedeno toto datum účinnosti. Nikdy tam nebyl žádný odklad. Je to logické, nevím ani, proč by tam měl být jiný termín, když nyní není známo, kdy bude příští vláda jmenovaná,“ uvedl k tomu pro Echo24.cz.

Odklad účinnosti nicméně nemusí být jedinou překážkou. Už dříve někteří senátoři avizovali svou nelibost s tím, že v zákonu není zahrnuto omezení vlastnictví i na internetová média. Třeba Ivana Cabrnochová (zvolená za Stranu zelených) si myslí, že poslanecké znění zákona není úplné. „Třeba na internet poslanci zjevně zapomněli. Proto se před schůzí poradím se zelenými kolegy, jak se zachovat,“ uvedla pro Echo24.cz.

Tzv. lex Babiš odhlasovali poslanci 14. září. Na jeho základě členové vlády nebudou moci vlastnit média nebo žádat o státní dotace a investiční pobídky v případě, že vlastní 25 % podílu v dané firmě. Podle sněmovních úprav rovněž budoucí členové vlády nebudou moct provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Pokud novela projde Senátem, bude ještě záležet na tom, jestli ji podepíše prezident Miloš Zeman. Ten se zprvu vyjadřoval, že nesouhlasí se zákonem, který je namířený proti jedné osobě a který brání úspěšným starostům a podnikatelům ve vstupu do politiky. Podle jeho posledních výroků se ale zdá, že lex Babiš spíše vetovat nebude.