Německo loni zaznamenalo 995 trestných činů proti azylovým ubytovnám, což je oproti roku 2015 jen mírný pokles. V zemi zároveň podle ministra vnitra Thomase de Maiziéra stoupl počet trestných činů, za kterými stojí cizinci.

„Je to tak, podíl zahraniční kriminality je vyšší než společenský průměr,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci v Berlíně německý ministr vnitra, podle něhož jde o znepokojivý vývoj. „Pravdou je ale i to, že 80 procent přistěhovalců, kteří se stali obětí násilného trestného činu, bylo obětí násilí ze strany dalšího přistěhovalce,“ podotkl také.

Z celkového počtu podezřelých z trestných činů (2,37 milionu) jich je podle dnes zveřejněné statistiky zhruba 954.000 ze zahraničí, což představuje podíl 40,4 procenta. Když se odečtou trestné činy, které mohou z definice spáchat jen cizinci (například delikty proti pobytovému zákonu), klesne jejich podíl na 30,5 procenta.

Část nadproporčního podílu cizinců na kriminalitě se dá podle de Maiziéra vysvětlit například tím, že je mezi přistěhovalci podstatně větší procento mladých mužů, tedy skupiny, která má obecně trestné činy na svědomí nejčastěji. Studie kriminalistů také dokládají, že u trestných činů spáchaných cizinci je o poznání vyšší pravděpodobnost, že je někdo policii oznámí, než u trestných činů, jejichž pachateli jsou Němci.

De Maiziére, podle něhož nic z toho ale tyto trestné činy neomlouvá, dnes uvedl, že za velkou část kriminality cizinců nesou zodpovědnost organizované bandy zločinců, třeba z Gruzie. Například uprchlíci ze Sýrie naproti tomu vykazují o poznání nižší kriminalitu. V absolutních číslech jsou ve statistice nezahrnující trestné činy, které mohou spáchat jen cizinci, za největší počet zločinů z řad přistěhovalců zodpovědní Turci, Rumuni, Poláci, Syřané, Srbové a Italové.

Debata o kriminalitě přistěhovalců se ve spolkové republice vede mimo jiné proto, že do země v letech 2015 a 2016 přišlo téměř 1,2 milionu běženců. Celkový počet trestných činů se v tomto období zvýšil jen velmi málo a zůstává pod úrovní z let 2002 až 2005. Pokud se odečtou trestné činy, které mohou spáchat jen cizinci, tak za poslední dva roky počet trestných činů dokonce o celkem 0,7 procenta klesl.

Migranti, tedy běženci, žadatelé o azyl, lidé, kteří se ve spolkové republice nacházejí bez povolení k pobytu, i ti, kteří mohou dočasně zůstat, byli podle statistik loni zodpovědní za 8,6 procenta všech trestných činů. Také velkou část této kriminality má na svědomí jen poměrně úzká skupina migrantů. „Nepřipustíme, aby se všichni u nás žijící uprchlíci stali paušálně podezřelými, protože se u nás jejich příliš velká menšina dopouští trestných činů,“ konstatoval dnes de Maiziére.

Přistěhovalci a běženci jsou v Německu také poměrně často oběťmi trestných činů. Loni policie zaznamenala 995 trestných činů proti azylovým ubytovnám, což je o 3,5 procenta méně než v roce 2015, který byl v tomto ohledu rekordní. Násilných útoků na azylová zařízení bylo loni 169, v 74 případech šlo o žhářské útoky.

Celkový počet obětí trestných činů z řad běženců a žadatelů o azyl dosáhl loni 43.825, 25 z nich bylo usmrceno.