Příštím premiérem bude Andrej Babiš, protože jeho hnutí nemá konkurenci. Obliba sociálních demokratů i komunistů prudce klesá a pravice je tak rozbitá, že se musí spojit do předvolební koalice. Vyšlo to v říjnových průzkumech STEM, CVVM i TNS Aisa.

Průzkumy změnily nejen pohled médií a veřejnosti, samy politické strany se už podle nich začínají chovat. Komentátoři už mohou komentovat snahu ČSSD o revitalizaci i první diskuse o sjednocení pravice. Na průzkumech určitě něco bude, a i kdyby nebylo, stejně mají dostatečný vliv, aby určily příští směr veřejných záležitostí.

Jednoznačné předpovědi voleb, které se konají až za rok, budí nedůvěru z jednoho věcného důvodu. Před měsícem proběhly krajské volby, které dopadly úplně jinak. Třeba TNS Aisa zveřejnila v září průzkum, podle nějž ANO dostane 31 procent hlasů, v krajských volbách dalo hnutí přednost 21 procent voličů – a podle říjnového průzkumu vyrostly preference na 34 procent. U jiných stran nejsou nesrovnalosti tak nápadné, i když třeba u agentur STEM a CVVM by se v předpovědi výsledků levice ještě něco našlo. Zdá se, že průzkumy nemají s realitou mnoho společného.

Kam se ztratilo deset procent

Na tyto pochybnosti znají experti odpověď. Není možné navzájem poměřovat výsledky krajských voleb, kam přijde jen každý třetí volič, a průzkumy preferencí pro volby do sněmovny s dvojnásobnou účastí. Na druhé straně platí, že dosavadní krajské volby obvykle celostátní preference kopírovaly. Samozřejmě s tou zvláštností, že si komunisté a lidovci zásluhou věrné základny ve volbách polepšili. Výjimečný byl výsledek sociálních demokratů v roce 2008. Podařená kampaň o poplatcích u lékaře zajistila, že zisk v krajských volbách překročil preference, stejně to ale bylo jen o pět procentních bodů. Dnes se tedy nabízí otázka, co udělalo hnutí ANO špatně, když se oproti preferencím ve volbách propadlo o deset procentních bodů. Přesvědčivou odpověď experti dluží.

Tím vzniká další otázka: Když celostátní preference najednou nemají souvislost s krajskými volbami, mohou předpovědět volby do sněmovny? Slovenský premiér Robert Fico ze strany Smer by mohl vyprávět, jak se mu předpovědi poblíž 40 procent voličských hlasů v březnových parlamentních volbách snížily o deset bodů.

Průzkumy veřejného mínění jsou účinné nástroje pro zjištění okamžité nálady obyvatelstva a poměrně přesně odpovídají na položenou otázku. Je ovšem možné špatně se zeptat. V řadě evropských zemí včetně Česka, kde se oslabují vazby mezi stranami a jejich voliči, se stává takovou špatně položenou otázkou: „Koho byste volil/a, kdyby se zítra konaly volby do sněmovny?“ Mohu svůj hlas zaparkovat u ANO, ODS nebo komunistů, přihlásit se k nim, až se mě někdo zeptá, to však nic nevypovídá o tom, jak se zachovám v den voleb.

V umělém světě

V případě hnutí ANO jsou jakékoli předpovědi nejisté. Babiš dokáže i díky kontrole médií určovat veřejnou agendu, proto se dokonce dá očekávat, že v roce před volbami ustojí i sporné zavedení elektronických pokladen EET. Volič může být fascinován obrazem energického miliardáře, proti němuž vypadají konkurenti jako nudní patroni ztracení v nekonečných diskusích. Přesto se majitel Agrofertu pohybuje v minovém poli vytvořeném svým vlastním střetem zájmů, s jehož důsledky může být kdykoli konfrontován, a pracně budovanou popularitu najednou ztratit. V nejméně vhodný okamžik se může probudit případ Čapího hnízda. Miliardáře v ministerském křesle stále může znemožnit zákon o střetu zájmů, který zakáže jeho Agrofertu žádat o miliardové státní podpory. Mimo realitu není ani vyhlídka, že Evropská komise Čechům kvůli Babišovi úplně zastaví eurodotace. Cokoli předpovídat nedává velký smysl.

Většina občanů dnes nemyslí na to, jak dopadnou za rok volby. V proudu každodenních starostí to je skoro každému lhostejné. Jenom dochází k inflaci předvolebních průzkumů, po kterých zároveň roste poptávka, protože stále se zvětšující prostor internetových médií je třeba něčím zaplnit. Vzniká nepřehledný virtuální svět, v němž se nejlépe pohybují agentury public relations schopné nabízet libovolné produkty včetně politických stran a jejich líbivých programů a svou nabídkou ovlivňovat nejen voliče, ale také výzkumy veřejného mínění. Není ani v nejmenším jisté, jestli se tento umělý svět opravdu zhmotní ve volbách v říjnu 2017. Lidé se mohou rozhodnout také podle vlastního rozumu.