Nedílnou součástí elektronické evidence tržeb (EET) bude také možnost nahlásit nevydání účtenky, jak server Echo24.cz už informoval. „Udání“ provozovny, kde mělo k takovému přečinu dojít, bude podle Finanční správy anonymní. Zatímco o zadavateli stížnosti na nevydání účtenky nebude mít správce daně žádné informace, o podnikateli prakticky všechny.

Kritici EET se obávají, že nahlášení budou lidé zneužívat v rámci „vyřizování účtů“. Podle sociologa Martina Hájka je ale otázka udávání složitější a „závist“ či „vyřizování účtů“ při tom hrají jen okrajovou roli. Důležité podle něj je, o jak závažný přečin se jedná a zda nahlášení není motivováno finanční odměnou.

„Já bych se tedy závisti a „vyřizování účtů“ v souvislosti s ohlašováním nelegální činnosti či porušováním daňových pravidel nebál. Ale zpozorněl bych, kdyby byla za (úspěšné) občanské nahlášení vyplácena odměna,“ uvedl pro Echo24.cz Hájek z Fakulty sociálních věk UK. To, zda budeme ohlášení nezákonného jednání, tedy udávání, chápat jako správné či nesprávné, podle něj závisí na řadě okolností.

„Například když uvidíme, jak někdo na ulici surově bije slabšího nebo se snaží vloupat do auta, tak asi nebudeme váhat a nahlášení takového jednání budeme považovat za správné. Na druhé straně, když náš známý bude jezdit s autem bez platné technické prohlídky nebo soused dá facku svému dospívajícími synovi za to, že mu potají vzal peníze z peněženky, ohlášení bude jaksi obtížnější,“ vysvětlil Hájek.

Věří lidé Babišovi?

Důležité je přitom podle Hájka, jak velkou důvěru máme k policii a zda považujeme zákony za smysluplné. Poté budeme takové jednání chápat jako občanskou povinnost. „A naopak, budeme-li považovat úřady za zkorumpované a jejich nařízení za nesmyslná, tím menší chuť budeme mít jim jejich porušení hlásit,“ uvedl Hájek.

Podle průzkumů přitom ministrovi financí Andreji Babišovi věří polovina Čechů. Nízká důvěra je ale podle psycholožky Radany Štěpánkové ze strany podnikatelů a živnostníků, na které je Babišova legislativa zaměřena. „Dlouhodobě se setkávám opakovaně u klientů s tím, že prožívají existenční strach. Ne strach, že nebudou mít na dovolenou, ale strach, že budou bezdomovci a nepostarají se o rodinu. Tento strach prožívají nejvíce právě živnostníci a drobní podnikatelé,“ uvedla pro Echo24.cz Štěpánková. Lidé podle ní nevnímají stát jako přátelský a online pokladny berou jako bič na křehké živobytí živnostníků a drobných podnikatelů.

Druhým faktorem je podle Hájka poté závažnost přestupku. „Udávání nám zpravidla vadí, když přestupek považujeme za mírný a k viníkovi máme dobrý vztah. A naopak, klidně udáváme, když je nám viník lhostejný a jeho jednání považujeme za odsouzeníhodné,“ dodal Hájek. Zásadními otázkami tedy je, zda považujeme EET za efektivní a smysluplný zákon a zda si myslíme, že nevydání účtenky je závažný přečin.

Finanční správa má v tomto směru jasno, EET zefektivní výběr a daní a v případě nevydání účtenky se jedná o velmi závažný přečin. Právě proto se s vytvořením „udavačského webu“ počítalo od začátku a v zákoně o evidenci tržeb je také za nevystavení účtenky stanovena sankce až půl milionu korun. To bude muset podnikateli správce daně nejdříve prokázat. „Samo o sobě nahlášení nevydané účtenky nebude a ani nemůže být důvodem k automatickému udělení sankce,“ uvedla pro Echo24.cz Linda Paterová z Finanční správy.

Když nahlásit, tak anonymně

„Aplikace Nahlášení nevydané účtenky bude uživatelům z řad veřejnosti poskytovat možnost nahlásit provozovnu, ve které mu účtenka nebyla vydána. Uvede datum, druh tržby, zaplacenou částku, pokud to bude možné tak DIČ, název, adresu či jiné označení provozovny, kde k nákupu došlo,“ popsala funkci Paterová. Systém poté zaeviduje zadané podněty, které budou dále použity například pro kontrolní činnost.

Člověk, který bude nevydání účtenky hlásit, o sobě naopak nebude muset napsat vůbec nic. Hlášení je totiž anonymní. Právě zde proto přichází na řadu kritika zákona o EET, podle níž se tak otevírají dveře falešným udáním, za kterými mohou být osobní pohnutky. I ty bude ale muset Finanční správa prošetřit.

„V principu lidé nenahlašují svým jménem tam, kde hrozí, že by je mohl postižený nějak potrestat. To platí pro většinu udání/nahlášení. Například žáci se bojí, že za stížnost na učitele, který nefér známkuje, budou postiženým učitelem později potrestáni třeba u zkoušky,“ uvedl Hájek, podle kterého se takové hlášení proto dělají přes poradce, který má povinnost zachovávat důvěrnost.

Podle Štěpánkové je udavačský web orientován na lidi v zaměstnaneckém poměru, kteří si neumí představit, co vše obnáší býti živnostníkem či drobným podnikatelem. „Obvykle takový člověk pracuje více než člověk na nižší a střední pozici v zaměstnaneckém poměru a mívá o něco vyšší životní úroveň, kterou mu zaměstnanec závidí. A víme, že závist a nepřejícnost je silná destrukční emoce, která ničí,“ uvedla Štěpánková.

Babišova kontrola

Neanonymní nahlášení je podle Hájka nutné v případě, kdy bez znalosti ohlašovatele není možné protiprávní jednání vyšetřit, například přihlásí-li se očitý svědek nehody. Ale i zde soud občas poskytne ohlašovateli ochranu, aby ho ochránil před mstou postiženého. „Při zřizování ohlašovacích linek se vždycky zvažuje, zda je lepší zbytečně prošetřovat falešná anonymní udání nebo nedostat správná udání kvůli strachu ohlašovatele z následného jednání udaného,“ dodal Hájek.

Jako kontrolní mechanismus pro správce daně bude fungovat i další funkce daňového portálu, a to ověření účtenky. Zákazník bude moci ověřit zaevidování jednotlivých účtenek pomocí FIK kódu nebo kódu BKP, data a času uskutečnění tržby, částky tržby a DIČ poplatníka.

„V případě, že nebudou údaje z účtenky nalezeny, budou zadané údaje k ověření uloženy jako neevidovaná účtenka a systém požádá zadavatele jednak o kontrolu zadaných hodnot, zda v nich neudělal chybu s možností úpravy a opakování ověření. Pokud údaje odpovídají, pak je mu umožněno vyplnění dodatečných identifikačních údajů provozovny, kde k platbě došlo, tedy název, adresu či jiné označení. Následně je možné tyto dodatečné informace v aplikaci přímo odeslat finanční správě, kde budou dále použity například pro kontrolní činnost,“ uvedla Paterová.

Podle kritiků EET chce ministr financí a autor zákona Andrej Babiš proti sobě poštvat dvě skupiny obyvatel a vytvořit tak ve společnosti napětí. „Protože nejednotnému národu se lépe vládne,“ uvedl pro deník Echo24.cz předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. „Pokud to má takto fungovat, pak v logice věci bychom měli zavést také právo podnikatelů dělat osobní prohlídky a prohlídky tašek zákazníků. Ti totiž každoročně ukradnou v prodejnách zboží asi za 10 miliard korun,“ dodává. Hlásit nevydání účtenky budou moci lidé na webu Daňové správy v sekci určené EET. V současné době si na stránku chodí podnikatelé pro autentizační údaje, které ke spuštění svého pokladního zařízení a později k evidenci potřebují. Možnost zkontrolovat si, zda vydaná účtenka souhlasí s daty odeslanými ministerstvu financí, nebo nahlásit nevydání účtenky bude funkční od 1. prosince, kdy dojde ke spuštění 1. fáze EET.