Zakladatel a šéf investiční skupiny Arca Capital Pavol Krúpa vyrazil do útoku proti těžařské firmě NWR a jejímu spolumajiteli Zdeňku Bakalovi, ve své kampani ale vůbec nešetří ani premiéra Bohuslava Sobotku. V rozhovoru pro Týdeník Echo také říká, proč má rád Andreje Babiše.

Začali jste skupovat akcie NWR a zároveň pranýřujete Bakalu v médiích. Jak jste se vlastně rozhodli, že půjdete do takto velkolepé akce?

Akcie NWR jsme sledovali hodně dlouho. Vždycky jsem všechny upozorňoval, aby do toho neinvestovali, protože ty akcie jsou nadhodnocené. Nejde mi do hlavy, jak tomu mohli sofistikovaní investoři uvěřit. Dalo by se namítnout, že po vojně je každý generál, ale já jsem, protože jsem ty akcie tehdy nekoupil. Je to svým způsobem tragédie, protože na základě nějaké pohádky či bubliny, která kolem NWR vznikla, akcie před lety nakoupilo hodně lidí na doporučení odborníků nebo investičních bank. Někteří bohužel prodělali stovky milionů. Ještě větší tragédie je, že tisíce lidí do akcií vložily své úspory. Když se na to celkově podíváte, je to jedna velká loupež.

Tlak na spolumajitele firmy prostřednictvím malého podílu akcií vypadá tak trochu jako ve stylu 90. let…

Musíte mít nějakou pozici, která vám dává takovou legitimitu, abyste mohl nějak aktivně vystupovat. Jedna z těch pozic, kterou jsme definovali jako nevyhnutelnou, je nákup akcií NWR. Chceme vstoupit také do vztahu věřitelského, přes dluhopisy. Možná přijde čas, že vstoupíme i do dluhopisů RPG Byty a tam z pozice věřitele budeme určitě poukazovat na to, že došlo k porušení řádného hospodaření a že peníze byly účelově vyvedené ze společnosti. Celý ten projekt byl jeden velký připravený podvod. Když si vezmete, jak Bakala fúzoval, převáděl firmy a nasazoval tam takříkajíc bílé koně… To si rády poslechnou autority v Londýně, ve Švýcarsku, v USA nebo i tady. Protože tohle není standardní systém. Ať je to praní špinavých peněz, krácení daně, neodborné hospodaření, všechno máme rozpracované a budeme postupně jakoby zveřejňovat a podávat žaloby.

Vy se stylizujete do polohy jakéhosi ochránce práva. Každý vám ale spíš uvěří, že jde o zisk a přes média se snažíte vylepšit své postavení.

Já vás můžu přesvědčit jenom skutky a pak tím, co se stane v budoucnu. Říkám ano, naše činnost má sloužit i k tomu, abychom svým způsobem zhodnotili svoji pozici. Když se nám to ale nepovede, nevadí, uděláme aspoň něco pro společnost. Tohle je taková prasárna, že se s tím prostě musí něco udělat.

Jaká je vaše cílová výška akciového podílu v NWR?

Výška podílu bude záviset na možnostech skoupení od jednotlivých subjektů. Kromě malých balíků, které jsou na trhu, se zatím nikdo neprojevil, že by nám chtěl prodat. Když, tak zatím jen v balíku s dluhopisy, o tom jednáme.

A cílová cena akcií, při kterých budete ochoten jednat?

To vám jako obchodník upřímně nemohu říci.

Jak vnímáte politický rozměr vašeho vystupování? Spekuluje se o útoku na premiéra Sobotku, jemu blízkého právníka Radka Pokorného nebo celou Sobotkovu skupinu v ČSSD.

Náš byznys, nazvěme ho klidně agresivní nebo nájezdnický, stojí na tom, že se nebojíme. Když máme jít do nějakého konfliktu, tak do něj jdeme – i když se mu v lepším případě vyhýbáme, protože je lepší se dohodnout a najít synergie než se soudit nebo dohadovat. Tohle je jiný případ. Tvrdím, že jde o evidentní případ několikanásobného porušení zákona – při privatizaci, podvedení akcionářů a péči řádného hospodáře. Když někdo něco ukradl, musí být za to zodpovědný a musíte najít způsob, jak ho k té zodpovědnosti dotáhnout. Musím se fakt pozastavit nad tím, že tehdejší ministr financí a současný premiér Sobotka tu nedávno vyhlásil, že Bakala morálně pochybil. Pokud by on chtěl, tak by celému tomuhle procesu zamezil. Z pana premiéra je mi fakt na zvracení. Mohl tomu přes svoje instrumenty zabránit a ne tu dávat nějaké impotentní prohlášení o tom, že jeden finančník, zloděj a podvodník ho svým způsobem jako obelhal.

Sobotkovi, kterému jste adresoval tvrdý otevřený dopis, se ale nedá úplně vyčítat, že byl při prodeji oněch 46 % akcií OKD v roce 2004 nějakým prvotním hybatelem.

Je tu někdo, kdo v pozici ministra financí rozhodl o tomto prodeji. On tvrdí, že se rozhodoval na základě znaleckého posudku, ale že vlastně to ani nerozhodoval on, spíš jeho náměstci. Pokud by mu ale někdo dal posudek na jeho byt a zapomněl ocenit tři pokoje ze čtyř, udělal by něco? Asi ano. Kdyby tam byl rozdíl tří procent, tak bych to pochopil. Ale když z dvaceti společností někdo neocení osmnáct, z nichž jedna měla na účtě tři miliardy a další měly hodnotu několika miliard, plus hrady, zámky, hotely a tak dále... Mně tu bude ministr financí tvrdit, že všechno bylo korektní. Prostě nemohlo být. Buď byl nesvéprávný, když to podepisoval, nebo ovlivněný.

Požadujete také, aby úřady zabránily prodeji hornických bytů, které se od Bakaly přesouvají do společnosti Round Hill Capital. Dali jste podnět na antimonopolní úřad. Je ale vůbec možné takovou transakci anulovat?

Podle nás existuje dostatečný právní prostor, aby se transakce zarazila. Otázka je, zda k tomu budete přistupovat standardně, nebo rozehrajete určitou pozici. Standardně k tomu přistupovali ve Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ. Podali nějaké žaloby a tak dále a potom už mohli jen naříkat. My tvrdíme, že Evropská komise v roce 2011 účelově zamítla stížnost nájemníků, budeme k tomu mít i analýzu. Podle všech indicií tam lobboval Pavel Telička (někdejší hlavní vyjednavač ČR v EU a eurokomisař, nyní europoslanec za ANO – pozn. red.), aby to komise neoznačila za nedovolenou podporu. Je tu také veřejný příslib Bakaly, že prodá byty nájemníkům, stát mu je s tímto veřejným příslibem převedl. Nabyvatel ale tvrdí, že o tom příslibu nevěděl. My říkáme, že to není nabytí v dobré víře, a když se toto dokáže, ten převod se dá napadnout. Potom bychom definovali další kroky, které chceme udělat s nájemníky. Máme v tom už jasno, připravujeme postup s právníky a myslím, že pozice nájemníků může posílit.

Jednáte s Bakalou nebo jeho zástupci?

Ne.

A byla nějaká iniciativa, ať už z té, či druhé strany?

Zatím nebyla. Já na tom nemám zájem. Samozřejmě, když mě osloví, tak na to budu reagovat. Myslím, že jeho současná strategie je rozprodat všechno, co má v Česku, a ty peníze někde uložit. Mylně se ale domnívá, že někde ve Švýcarsku bude mít klid.

Proč myslíte?

Na Ukrajině jsem se naučil jedné věci. Když nepomáhá zákon, pomáhá Majdan nebo demonstrace. A to uděláme. Takže importujeme takové know-how z Ukrajiny. Bakala si myslí, že bude spokojeně žít ve Švýcarsku, ale nebude. Uděláme všechno pro to, aby tam byl velmi diskomfortní. Například oznámení na tamní prokuraturu. Když to bude nevyhnutné, uspořádáme demonstrace, klidně i ve Švýcarsku.

Nešetříte chválou prezidenta Miloše Zemana za podporu podnikatelů. Zeman vás nedávno přijal a podle hradního mluvčího vaši iniciativu podpořil. Můžete být konkrétnější, o čem jste mluvili?

Dohodli jsme se, že nebudu obsah rozhovoru zveřejňovat, tak bych zůstal u toho, co řekl mluvčí. Pan prezident vítá naši iniciativu ohledně bytů, podpořil ji a drží nám palce. Záleží mu na vyřešení té situace a je odhodlaný nám v rámci možností pomáhat.

Mluvil jste o svých aktivitách s ministrem financí Andrejem Babišem?

Hovořil jsem o tom se všemi politiky, se kterými mohu komunikovat. Napříč politickým spektrem. Nebudu uvádět konkrétní jména, každý z těch politiků ale o mé aktivitě ví. Svým způsobem od nich chci podporu, protože kdo jiný mi má pomoci než politici? A také ministerstvo financí může dohledat některé věci. Protože podle našich indicií za Sobotky toto ministerstvo účelově nedodávalo materiály, jak mělo – právě k procesům v Evropské komisi a pro trestní řízení.

Nemyslíte si, že vás politický rozměr kampaně poškodí v byznysu?

Tak to budeme potom řešit. Kdo se bojí, nesmí do lesa. A navíc, já tomu politický rozměr nedávám. Já tu mám prostě projekt. Pokud je za celou věc je zodpovědný současný premiér, tak s tím musí něco udělat. Když toho není schopen, nemůže řídit tuto republiku.

Zastavme se ještě u Babiše. Vy jste v minulosti podpořil jeho vstup do politiky. Jaký názor na něj máte v současnosti? Souhlasíte s myšlenkou manažerského řízení státu?

Dějiny ovlivňují jednotlivci. Jakou úroveň dají společnosti, takovou úroveň ta společnost má. Historicky – kmen, který měl dobrého vůdce, přežil. To je samozřejmě řečeno velmi jednoduše, ale v zásadě to platí. Ten člověk něco dokázal, vybudoval jednu z největších skupin, dá se říct, že i v Evropě, vstupem do politiky pak zvýšil laťku v komunikaci, v autoritě při rozhodování. Důležité je, jak to vnímá, pardon za ten výraz, masa. České ekonomice se daří, lidé věří, že se tu začaly dít nějaké změny. Nálada je jiná. Dřív tu každý slyšel jenom, jak se tu krade, jaká je tu korupce a tak dále. Evidentně se dějí věci, které dávají pozitivní impulzy. Myslím si také, že Babiš je člověk, který neříká to, co se říkat musí. To naopak dělá Sobotka, který žádný vůdce není.

Nevadí vám u Babiše jeho rozkročení do několika mocenských pilířů? Není to něco deformujícího, co nás táhne směrem na východ?

Nevadí mi to. Podle mě je nejlepší způsob vlády osvícený diktát. Nevidím v tom ani nějaké riziko. Nevnímám, že by někdo z podnikatelů účelově trpěl třeba tím, že by se v Babišových médiích proti němu dělala kampaň.

Zmínil jste zkušenost z Ukrajiny, kde dlouhodobě podnikáte. Tam je prorůstání velkého byznysu a politiky flagrantní.

Vidím jednu paralelu s Bakalou. Ukrajinští oligarchové něco zprivatizovali za nižší ceny, ale mají závazek, kterého se drží, že zpětně tomu regionu něco vracejí. Takže staví byty a nekradou je, stavějí stadiony, podporují sport, kulturu. Samozřejmě se dá polemizovat, že dávají lidem chléb a hry. Důležité je ale něco jiného. Bakala neměl peníze vyvážet ven, ale také je investovat zpátky do regionu. Je svým způsobem gauner. Máte pocit, že bychom se takto chovali my, PPF, Penta nebo J&T? Podívejte se, co udělalo J&T v Tatrách s těmi hotely a lanovkami. Posunuli to někam, kde by Tatry jinak nikdy nebyly. A v hoteliérství nedostanete investorskou návratnost 30 až 40 procent.

Jak jste se naučil pohybovat v ukrajinském podnikatelském prostředí a co jste si z toho odnesl?

Musíte mít ostré lokty, být rázný, mít dobré kontakty. Musíte mít takovou pozici, že ti ostatní se na vás už nesnaží útočit. Plus je tam jedna věc mnohem výraznější než u nás, a to lidský faktor. Pokud má člověk, s nímž jednáte, pocit, že je třeba mít před vámi respekt, bude vám sloužit, ale když má pocit, že vás může podvést, tak to udělá. To se děje vlastně všude, ale na Ukrajině je to rychlejší, stane se vám to do dvou týdnů, do měsíce. Plus je tam ještě jeden aspekt: celá generace, která vyrostla v Sovětském svazu, což znamenalo také působení KGB a války v Afghánistánu nebo později Čečensku, je životem jinak zocelená. Když tam na člověka nezakřičíte, neukážete sílu, on to nechápe.

A tohle vás neodrazuje? Spoustu jiných investorů asi ano…

Když s tím umíte pracovat, a já to umím, tak je v tom právě příležitost. Já se už dostávám do pozice, že jsme tam domácí hráči, kteří umějí pokusy a omyly vyřešit. Pokud se oligarchům vysloveně nemícháte do jejich teritoria a pokud eliminujete ten lidský faktor, dá se tam podnikat bezpečněji než v leckterých vyspělejších zemích. Já se například v Kyjevě cítím bezpečněji, než když se procházím po Paříži. Lidé jsou tam opravdu kulturní, nikdo vás nepřepadne, protože vám chce vzít hodinky. Spíš se stane, že se někdo připije, ale to se dá vyřešit. Ale že by tam byla kriminalita, že byste se bál vyjít na ulici, to tam není. Ukrajina má potenciál, je tam dobrá a rozumná pracovní síla, jsou tam vzdělaní lidé, mají nerostné bohatství, historicky to byl mozek Sovětského svazu.

Jak jste si na Ukrajině vybudoval kontakty? Vím, že vám pomáhal bývalý šéf slovenského parlamentu a Strany demokratické levice Jozef Migaš…

Když něco děláte kvalitně, lidi s vámi chtějí dělat. Byl tam Jožo Migaš, velmi nám pomohl Pavol Hamžík (bývalý vicepremiér v první vládě Mikuláše Dzurindy, stejně jako Migaš byl slovenským velvyslancem na Ukrajině – pozn. red.) a pak jsme měli naše vlastní kontakty. V zemích jako Čína, Rusko nebo Ukrajina má doporučení politika větší váhu, berou to tam jinak. Proto také kvituji a velmi se mi líbí činnost českého velvyslance v Rusku Vladimíra Remka, protože to je člověk, kterého tam akceptují díky tomu, že něco dokázal v dobách Sovětského svazu. Neumím si představit jiného člověka, který by tam mohl udělat pro vzájemné vztahy více.

Do jaké míry vaše aktivity na Ukrajině podvazuje konflikt na východě země a jeho hospodářské dopady?

Na Ukrajině už máme nyní jen pozemky v Kyjevské oblasti, podniky jsme prodali. Realitní projekty jsme několikrát upravovali podle měnící se situace. Doba je opravdu dynamická, před krizí každý plánoval na pět let, po krizi plánujeme na rok a jsme rádi, že nám to vyjde. Momentálně jsme ve výhodě, že nám devalvace výrazně zlevnila investiční náklady. Platy se totiž nevalorizovaly. Z makroekonomického pohledu ale konflikt samozřejmě škodí. A myslím si, že jedním ze zodpovědných činitelů je i EU a nekompetentní politici.

V čem podle vás politici selhali?

Bývalý prezident Viktor Janukovyč chtěl podepsal asociační dohodu s EU. Tehdejší šéf Evropské komise José Manuel Barroso mu ale řekl: Musíte propustit expremiérku Tymošenkovou. Tymošenková sice byla politický vězeň, ale seděla za nevýhodnou dohodu o dodávkách plynu a Ukrajinu reálně okradla o miliardy dolarů. Neměl by za to premiér sedět? Podle mě měl. Byly také indicie, že stála za smrtí jednoho podnikatele v Doněcku, který jí bránil ve vstupu na plynový trh do Doněcké oblasti. 45 milionů lidí vyměnili za jednoho člověka plus příslib, že Ukrajina vstoupí do EU. A pak jim řekli, že je to otázka tak dvaceti let. Takže lidé, kteří byli nadšení, jsou teď opravdu zklamaní. Druhá věc je, že hranice EU s Ukrajinou jsou střežené víc než proti utečencům ze Sýrie. Imigranti z Ukrajiny mi fakt nevadí.