Když Elon Musk před několika týdny představil světu bateriové systémy pro domácnosti a firmy, vyvolalo to diskuse o energetické revoluci a také další vlnu přirovnávání majitele společnosti Tesla Motors k ikonám amerického byznysu, jako byl zakladatel Applu Steve Jobs, ropný magnát John D. Rockefeller nebo letecký konstruktér Howard Hughes. Muskovi je teprve 43 let, není ale pochyb, že je to mimořádná podnikatelská osobnost se schopností proměňovat vlastní sny ve skutečnost.

Tajemství jeho úspěchu tkví zčásti v tom, že při cestě k naplňování svých až futuristických vizí spoléhá na absolutně racionální uvažování. „Elon říká, že vždycky musíš začít u prvotních základů problému. Jakou to má fyzikální podstatu? Kolik to vezme času? Kolik to bude stát? O kolik levnější to můžu udělat? Právě takový způsob technického a fyzikálního uvažování potřebujete, abyste mohli posoudit, co je možné a zajímavé. Elon je neobvyklý tím, že tohle ovládá a zároveň rozumí podnikání, organizaci, vůdcovství a státním záležitostem,“ říká šéf Googlu Larry Page v nové biografii majitele Tesly Elon Musk, kterou sepsal redaktor americké agentury Bloomberg Ashlee Vance. I když se Musk ocitl téměř bez prostředků, byl terčem posměchu a současně trpěl i v soukromém životě, dokázal zariskovat a najít řešení, které ho vrátilo na vzestupnou trajektorii.

Z PayPalu na Mars přes Iron Mana

Musk vyrostl v jihoafrické Pretorii. Byl nejstarší ze tří sourozenců. Otec měl vlastní strojírenskou firmu, matka byla dietoložka. Když bylo Elonovi devět let, rodiče se rozvedli. Matka později vyprávěla, jak se od mládí projevoval velmi nezávisle a hledal dobrodružství. Jako malý kluk se jednou vydal s bratrem Kimbalem na více než padesátikilometrový výlet na kole do Johannesburgu. „V půli cesty jsme zabloudili a projížděli jsme těmi nejnebezpečnějšími místy,“ vzpomínal Musk. Velmi rád vyráběl domácí výbušniny a rakety. „Je pozoruhodné, kolik věcí můžete přivést k výbuchu. Jsem rád, že mám všechny prsty,“ poznamenal. V mládí také četl spoustu knih. Nejvíce ho prý poznamenal Stopařův průvodce Galaxií, komediální sci-fi od Brita Douglase Adamse. Ještě před završením dospělosti se rozhodl odstěhovat do Ameriky. Využil toho, že jeho matka byla rodilá Kanaďanka, zařídil si kanadský pas a navštěvoval univerzity v Ontariu a v americké Pensylvánii.

V polovině 90. let se vykašlal na studium fyziky na Stanfordu a s bratrem rozjel firmu Zip2, která prodávala internetové mapy a podnikové adresáře. Po čtyřech letech ji prodali společnosti Compaq. Musk peníze investoval do dalšího start-upu, nazvaného X.com. Byla to v podstatě on-line banka, jež se po spojení s další firmou přejmenovala na PayPal. V roce 2002 PayPal koupil internetový prodejce eBay, na Muska jako největšího akcionáře a šéfa připadlo 180 milionů dolarů. Lidé z branže očekávali, že se zachová jako ostatní internetoví milionáři a prostě založí nějaký další webový servis. Musk si ale chtěl splnit své dětské sny a použil peníze na vysněné projekty, výrobce raket SpaceX, automobilku Tesla Motors a prodejce solárních panelů SolarCity.

Přestože v Česku bývá Musk nejčastěji spojován s Teslou a jejími elektrickými vozy, asi nejvýznamnější a zároveň nejambicióznější byl jeho plán na vývoj soukromé vesmírné rakety v SpaceX. Ty správné lidi našel ve spolku Mars Society, který sdružoval různé nadšence se zájmem o rudou planetu. V polovině roku 2001 se objevil na jejich večírku, přestože ho tam nikdo nepozval, a věnoval organizaci šek na 5000 dolarů. Astronomy zaujal hloubkou svého zájmu. „O vesmíru toho moc nevěděl, měl ale vědecký způsob myšlení. Chtěl přesně vědět, co se ohledně Marsu plánuje a jaký význam by to mělo,“ popisoval šéf spolku Robert Zubrin.

Musk se snažil obklopit odborníky. Jedním z účastníků těchto schůzek v drahých hotelech byl i Michael Douglas Griffin, jenž se stal později šéfem NASA. Musk neváhal osobně telefonovat studentům, kteří pracovali na vesmírných programech, a lákat je do firmy. Také začal sám vášnivě studovat raketovou techniku. K myšlence vesmírných letů se upnul s takovou vervou, že někteří lidé začali pochybovat o jeho mentálním zdraví. Přičítali to také komplikované léčbě malárie, jíž se nakazil na dovolené v Africe.

Jakkoli se Muskův plán zdál některým lidem šílený, zapůsobil na hollywoodskou smetánku v Los Angeles, kde bydlel. Seznámil se také s režisérem Jonem Favreauem, jehož inspiroval pro charakter hlavní role ve filmu Iron Man. Herec Robert Downey Jr., jenž roli miliardáře a geniálního vynálezce Tonyho Starka ztvárnil, se přijel na Muska podívat přímo do továrny SpaceX v Los Angeles a byl z návštěvy fascinován. „Nenechám se snadno unést, ale to místo i ten člověk byli úžasní,“ prohlásil Downey Jr. Ve druhém pokračování Iron Mana si Musk dokonce krátce zahrál. Krom toho se podílel na produkci satirického filmu Děkujeme, že kouříte, v němž se objevil jeho osobní tryskáč.

Hodiny do bankrotu

Musk chtěl původně koupit raketu v Rusku. Když se ale i napodruhé vrátil z Moskvy s nepořízenou, rozhodl se pro vlastní výrobu. Už v začátcích SpaceX si neodpustil vyhlašovat velice odvážné termíny, které se později několikrát posouvaly. Vypuštění první vlastní rakety naplánoval na listopad 2003, tedy pouhých 15 měsíců od založení společnosti SpaceX. Stejně přehnaně optimistický bývá dodnes, proslulé je oddalování termínů v Tesle. „Určí si ten nejodvážnější časový plán za předpokladu, že všechno půjde bez problémů, a zároveň ho ještě upraví s přesvědčením, že každý může pracovat víc,“ cituje jeho biograf Ashlee Vance jednoho z prvních zaměstnanců SpaceX.

První start dvoustupňové rakety Falcon 1 se nakonec uskutečnil až v březnu 2006. Všechno vypadalo dobře až do 25. vteřiny, kdy vzplál jeden z motorů, raketa začala měnit směr a točit se, až nakonec spadla na zem. Úspěch se dostavil až na čtvrtý pokus, 28. září 2008, tedy skoro o pět let později, než Musk původně plánoval. Nejdřív se tehdy nechtěl na start dívat a raději se šel s bratrem a dětmi odreagovat do Disneylandu. Nakonec to ale nevydržel a odpoledne se vrátil do kontrolní místnosti v sídle SpaceX. „Byl to jeden z mých nejemotivnějších zážitků,“ vzpomínal bratr Kimbal na moment, kdy raketa dosáhla oběžné dráhy Země.

Radost ale netrvala dlouho. Musk se dostal do vážných problémů v podnikání i v soukromém životě. Právě v době, kdy se Amerika nořila do finanční krize, mu začala docházet hotovost. V téže době se také rozešel se svou první ženou, původně kolegyní Justine. Ta začala na internetu barvitě líčit rozvodové jednání. Média vděčně spojila osobní detaily z Muskova života s popisováním jeho finančních potíží. Byl označován za diletanta, který sklízí, co zasel.

Oporu našel v mladé britské herečce Talulah Riley. „Vypadal jako samotná smrt. Vzpomínám si, jak jsem si říkala: Tenhle člověk dostane infarkt a zemře,“ řekla o Muskově tehdejším žalostném vzezření. Musk a Riley se později vzali, ale po dvou letech se rozvedli. Pak se nechali sezdat ještě jednou, nicméně začátkem letošního roku oznámil Musk rozvod napodruhé.

Když vizionář zanalyzoval problémy svých společností, vycházelo mu, že může přežít buď SpaceX, nebo Tesla. V zoufalé situaci byla hlavně automobilka. Musk začal obcházet přátele s žádostí o pomoc, aby měl na výplaty. Nakonec dokázal Teslu udržet nad vodou právě díky raketové továrně.

V prosinci 2008 se Musk dozvěděl, že NASA by mohla zadat kontrakt na zásobení vesmírné stanice v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Úspěšný start rakety jej pasoval mezi nadějné uchazeče. Mezitím Musk udělal riskantní tah a vzal si půjčku pro Teslu ze SpaceX, nabízel akcie SolarCity a podařilo se mu získat peníze za prodej softwarové firmy Everdream, kterou koupil Dell. Tímhle způsobem shromáždil 20 milionů dolarů, stejnou částku měli Tesle dorovnat investoři, jenže jeden z dohodnutých se na poslední chvíli vzepřel. Musk musel znovu riskovat. Pohrozil investorům, že si vezme další půjčku ze SpaceX. To zabralo.

Krach Tesly nicméně odvrátilo až vítězství SpaceX ve zmíněné zakázce pro NASA. Musk o tom dostal zprávu den před Vánoci 2008. Do bankrotu Tesly tehdy zbývaly jen hodiny, Musk měl tou dobou k dispozici jen pár tisíc dolarů.

Hyperracionalita pod tlakem

Investor Antonio Gracias, který patří mezi Muskovy nejbližší přátele, říká, že v krizi na konci roku 2008 vynikl jeho osobitý charakter: „Má schopnost pracovat tvrději a snést více stresu než kdokoli jiný, koho jsem potkal. To, čím procházel v roce 2008, by každého jiného zlomilo. Většina lidí se pod takovým tlakem rozhádá, dělá špatná rozhodnutí. Elon si drží svoji hyperracionalitu. Je stále schopný dělat jasná, dlouhodobá rozhodnutí. Čím těžší to má, tím je lepší.“

Dnes Muskovy firmy prosperují. Automobilka Tesla Motors vzala skeptikům vítr z plachet Modelem S, který si získal fanoušky zejména ve Spojených státech a západní Evropě. Několik desítek jich jezdí také v Česku. Počet objednávek na baterie Pawerwall trhá rekordy. V červenci 2009 vynesla Falcon 1 jako první soukromá raketa na oběžnou dráhu umělou družici. Za necelý rok se povedl první zkušební let mohutnější rakety Falcon 9, jež od roku 2012 podniká zásobovací lety k vesmírné stanici ISS. V současnosti vzlétá téměř jednou za měsíc a kromě cest k ISS vynáší na oběžnou dráhu satelity a družice pro zákazníky z Kanady, Evropy a Asie. Hodnota SpaceX se odhaduje na 12 miliard dolarů (skoro 300 miliard korun). Brzy plánuje uskutečnit let s lidskou posádkou a pracuje na tom, aby se raketa po návratu mohla znovu používat.

Musk se v současnosti veze na vlně úspěchu. To neznamená, že jednou nemůže zkrachovat nebo že by neměl svoje mouchy. Někteří bývalí zaměstnanci ho popisují jako autokrata a neotesance. Dlouho sváděl veřejný boj s někdejším spoluzakladatelem a generálním ředitelem Tesly Martinem Eberhadem, který po odchodu zažaloval Muska za pomluvu. Eberhard jeden čas provozoval blog, který měl dokumentovat Muskovo špatné zacházení se zaměstnanci. Nakonec ale přistoupil na dohodu, že se navzájem nebudou veřejně očerňovat. Ti, kteří s Muskem vydrží, ho naopak často zbožňují. Když továrnu Tesla opouštěl první vyrobený model Tesla S, zaměstnanci mávali americkými vlajkami a některým tekly radostí slzy.