Likviduje finanční správa firmy? Kontroluje možné krácení daně vydáváním korunových dluhopisů? Pravděpodobně naposledy v tomto volebním období se budou poslanci zabývat prací finanční správy. Na programu rozpočtového výboru jsou v úterý zařazeny kritizované zajišťovací příkazy a korunové dluhopisy.

„Zajišťovací příkazy a korunové dluhopisy máme rozjednané, v červnu jsme jednání přerušili, protože jsme si vyžádali další informace a mimo jiné analýzu používání zajišťovacích příkazů. Proto jsem se to nyní rozhodl zařadit byť s vědomím, že končí sněmovna, že končí volební období. Ale myslím si, že bychom k tomu měli zaujmout nějaký postoj a přijmout usnesení,“ uvedl pro server Echo24 předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Co se týče zajišťovacích příkazů, výbor dlouhodobě požaduje po ministerstvu financí a finanční správě informace o tom, jak zajišťovací příkazy používá. U korunových dluhopisů se zase poslanci chtějí ujistit, že jejich vydávání finanční správa řádně kontroluje. Právě dluhopisy jsou totiž jednou z nedořešených kauz kolem bývalého ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Jednání se přislíbil zúčastnit ministr financí Ivan Pilný (ANO), jeho náměstkyně Alena Schillerová a ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.

Zlikvidovaná tiskárna a FAU 

Zajišťovací příkazy si jako jedno z předvolebních témat vzala opoziční TOP 09. Na jejich popud se už řešily také na plénu Poslanecké sněmovny. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je označil za jeden z důvodů, proč odmítl jmenovat do funkce ministryně financí Schillerovou.

„Od toho června je tady na stole další řada kauz, ať se to týká FAU nebo teď se objevila tiskárna Europrint. Domníváme se, že finanční správa tak trochu nadužívá zajišťovacích případů tam, kde by nebylo nutné je používat. Nikterak nezpochybňujeme, že jsou v zákoně oprávněně. Je třeba je používat jako krajní prostředek, ale neměly by být likvidační. Firmy by měly mít možnost se s tím vyrovnat,“ dodal Votava.

Ten plánuje vycházet z analýzy používání zajišťovacích příkazů, kterou minulý týden zveřejnilo ministerstvo financí. V ní konstatuje, že zajišťovací příkazy používá správně a že soud dal v odvolání za pravdu pouze šesti firmám. Proti tomu se ale ohrazují daňoví poradci, podle nichž jsou zlikvidované stovky firem. Většina z nich si ale netroufne do soudního řízení jít, protože zákon je nastavený pro ně velmi nepřátelsky. Finanční správě stačí pouhé podezření na to, aby takzvané zajišťováky mohla použít.

„Vedle toho jsem se setkal s řadou lidí, kteří k tomu mají po odborné stránce co říci, takže informace jsem čerpal i od nich a z toho budu také vycházet,“ dodal Votava. Na jednání nepozval zástupce firem, které zajišťovací příkazy poškodily, ale pokud by se na jednání výboru dostavili, dostanou podle předsedy výboru prostor se vyjádřit.

Projednání zajišťovacích příkazů na vládě přislíbil ještě do voleb i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Dluhopisy jako daňová optimalizace?

Na programu budou ale také korunové dluhopisy. Sněmovnu dlouhodobě zajímá, jakým způsobem a zda vůbec finanční správa kontroluje jejich vydávání. Ty totiž byly do roku 2012 osvobozeny od daně a velké množství firem je začalo vydávat krátce předtím, než tato možnost ze zákona vypadla. Mezi firmami byl také holding Agrofert, který v té době ještě patřil Andreji Babišovi. Existují přitom podezření, že holding dluhopisy vydal se záměrem krátit stát na dani. O případu jako první informoval server Echo24. Babiš kvůli tomu čelí anonymnímu trestnímu oznámení.

Finanční správa minulý pátek informovala, že kvůli dluhopisům prověřuje 1526 firem a osob. Zatím provedla 757 místních šetření a získala 34 dodatečných daňových přiznání. Ze zprávy dále vyplývá, že správa zatím ukončila 17 kontrol u 13 firem. „Důvodem nízkého počtu ukončených daňových kontrol je ve většině případů krátký časový úsek od jejich zahájení a složitost prověřované problematiky,“ uvádí materiál.

Resort financí v dokumentu tvrdí, že finanční správa zaznamenala u některých firem a osob snahu vyhnout se daňové kontrole s odkazem na zpolitizování problematiky korunových dluhopisů a na porušení mlčenlivosti ze strany finanční správy. „Dosud bylo podáno trestní oznámení na 25 daňových subjektů a v jednom případě byly zjištěné údaje využity při vydání výzvy k prokazování původu majetku,“ píše se dále v materiálu.

Korunové dluhopisy ale vyvolaly ještě další otazníky kolem Babiše. Není totiž zcela zřejmé, zda měl na jejich nákup dostatek finanční prostředků, jak upozornil Týdeník Echo.