Spor o více než osm milionů korun zabavených při domovní prohlídce u bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha se přenesl k Ústavnímu soudu. Správce pozůstalosti po lékaři Ratmíru Rathovi, otci někdejšího politika, podal stížnost, vyplývá z justiční databáze. Rath starší tvrdil, že hotovost patřila jemu, a nikoliv synovi, který čelí obžalobě z korupce.

Justice rozhodla, že peněz zajištěných při trestním řízení se nelze domáhat v řízení civilním. Dovolání správce pozůstalosti, advokáta Jana Vondráčka, loni odmítl Nejvyšší soud.

„V posuzované věci orgány činné v trestním řízení dosud neučinily závěr, že zajištěných finančních prostředků již není pro řízení třeba a nerozhodly o jejich vrácení nebo o uložení do úschovy. V občanském soudním řízení proto dosud není možné posoudit oprávněnost nároku žalobce,“ stálo v usnesení Nejvyššího soudu. Následnou ústavní stížnost bude jako zpravodaj řešit soudce Ludvík David.

Peníze, jejichž vydání se žaloba domáhala, zabavili policisté v květnu 2012 při prohlídce domu v Hostivici. Ratmír Rath trval na tom, že 7 300 000 korun a 39 000 eur (jeden milion korun dle aktuálního kurzu) nepatří jeho synovi, peníze označil za své celoživotní úspory. Prý si je vydělal, když jako lékař pracoval v zahraničí. Další příjmy mu údajně plynuly z pronájmu restaurace, kterou jeho rodina získala v restituci.

Obvodní soud pro Prahu 7 Rathovi nevyhověl. Soudkyně tehdy poukázala na to, že peníze byly zabaveny v rámci trestního řízení, a proto by měl v této záležitosti i nadále rozhodovat trestní soud, nikoliv civilní. Ratmír Rath se odvolal, tři měsíce po verdiktu však zemřel. Pražský městský soud rozhodnutí potvrdil s odkazem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu.

V korupční kauze, která s domovní prohlídkou souvisela, uložil středočeský krajský soud Davidu Rathovi za přijímání úplatků 8,5 roku vězení a propadnutí majetku v hodnotě přes 20 milionů korun. Pražský vrchní soud ale verdikt zrušil kvůli výhradám k odposlechům. Nejvyšší soud začne koncem května projednávat stížnost pro porušení zákona, kterou v kauze podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).