Příliv až několika desítek tisíc pracovníků by mohlo tuzemským firmám zajistit zvýšení odvodových podmínek pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) na úroveň nyní platnou pro zaměstnance. Na sjezdu odborového svazu Kovo to dnes v Olomouci řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), podle kterého nižší odvody pro OSVČ využívá mnoho „pseudopodnikatelů“, kteří by se po srovnání podmínek raději stali zaměstnanci.

„Myslím si, že je tu velká skupina lidí, kteří pracují jako OSVČ a nejsou z národohospodářského hlediska efektivně využití. My máme tolik OSVČ, jako mají typicky agrární země na jihu Evropy a nikdo neví, jaký je jejich přínos pro tvorbu HDP,“ řekl Štěch. Dodal, že si živnostníků váží, protože jsou to lidé, co se o sebe umějí postarat. „Mezi skutečnými živnostníky a skutečnými podnikateli je mnoho pseudo-, kteří tam jsou jenom proto, že mají trvale lepší odvodové podmínky. Platí pouze jednu třetinu pojištění zdravotního a sociálního a to je enormně velká výhoda oproti zaměstnancům,“ podotkl.

Firmy, které se nyní v důsledku mimořádně nízké nezaměstnanosti potýkají s nedostatkem pracovníků, by podle Štěcha měly mít zájem na tom, aby se v odvodech udělal pořádek. „Jsem přesvědčený, že by (při sjednocení odvodových podmínek) přibylo několik desítek tisíc zaměstnanců nebo lidí, kteří by chtěli být zaměstnanci,“ míní Štěch, podle kterého by se odvodové podmínky OSVČ a zaměstnanců měly srovnávat postupně. „Nevolám po skokovém vyrovnání, ale postupném. Měli bychom se nad tím zamyslet, protože je to podle mého názoru neefektivní využívání pracovní síly,“ uzavřel senátor.

Připustil, že úvaha o srovnání odvodů nebude před podzimními parlamentními volbami populární. „Body nám to (ČSSD) nepřinese,“ přiznal Štěch. Nad lepším využitím tuzemské pracovní síly by se podle něj přesto měla společně zamyslet vláda, parlament i zaměstnavatelé.

Počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, klesl v letošním 1. čtvrtletí o 10.000 na 971.000. Ze všech OSVČ klesl o 8000 na 570.000 počet těch, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní. Počet těch, kteří ji mají jako vedlejší, tedy pro ně podnikání není hlavním zdrojem příjmů, činí 401.000.