Ve věku 72 let zemřela v noci na středu loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny, oznámila její dcera Denisa Kirschnerová.

„Navzdory dlouhému boji s těžkou nemocí se maminka do poslední chvíle věnovala divadlu, kterému zasvětila svůj profesní i osobní život. Budeme se snažit, aby naše dřevěná rodinka žila dál svůj divadelní život,“ uvedla.

Helena Štáchová se narodila 18. listopadu 1944, do Divadla S+H nastoupila jako elévka. Po roce odešla studovat na Divadelní fakultu Akademie múzických umění a po jejím absolvování se v roce 1966 stala členkou této oblíbené loutkové scény. V následujícím roce převzala od Boženy Welekové interpretaci jedné z hlavních postav divadla – Máničky. A stala se tak její třetí adoptivní maminkou.

Na rozdíl od svých předchůdkyň začala po boku Miloše Kirschnera, který se stal také jejím partnerem životním, s interpretací cizojazyčných textů. V roce 1971 pro ni Miloš Kirschner vytvořil novou postavu, která se okamžitě stala jednou z kmenových postav divadla – paní Kateřinu Hovorkovou alias Mániččinu bábinku.

Helena Štáchová nepůsobila pouze v divadle, ale i v rozhlase, dabingu (Líza Simpsonová v televizním animovaném seriálu, Míša Kulička) a v televizi. Společně s Milošem Kirschnerem natočila nesčetně gramofonových desek, kazet a CD a v této činnosti pokračovala i s Martinem Kláskem. Byla autorkou knih, televizních scénářů i scénářů pro zvukové nosiče. Psala hry pro děti i pro dospělé, které se hrály doma i v zahraničí. Své hry sama režírovala a několik let se starala také o profil divadla, a to jako jeho dramaturg.

Ředitelkou od roku 1996

Po smrti Miloše Kirschnera v roce 1996 byla jmenována do funkce ředitelky divadla. V roce 2008 vyhrála osmiletý soudní spor o práva na obě postavy Spejbla a Hurvínka, čímž této scéně zajistila další existenci. V roce 2013 pro divadlo převzala cenu Thálie. Za svoji činnost získala téhož roku Zlatý vavřínový řád Hospodářské komory.

Když v jednom z rozhovorů poukazovala na své divadelní začátky, zmínila se o hře Franka Weniga a Josefa Skupy Hurvínek mezi broučky. „Byla mým prvním divadelním zážitkem, ale nic nenasvědčovalo tomu, že se tato scéna stane mým osudem. V první třetině hry Hurvínek vyvolá ducha. A právě ten mě tak polekal, až jsem se nahlas rozplakala a rodičům nezbylo, než mne z divadla vynést,“ uvedla.

Když se pak později měla rozhodnout mezi živou myškou a látkovou hračkou Hurvínka, vyhrál to Hurvínek na celé čáře. A jak se ukázalo, tak nejen pro ten okamžik. A tak se stalo, že zatímco zakladatel divadla Skupa s Hurvínkem pobyl 30 let a Miloš Kirschner 44 roků, tak ona to dotáhla na neuvěřitelných 50 let. „A za nic bych tu naši společnou cestu nevyměnila,“ dodala.

Divadlo Spejbla a Hurvínka

Štáchová napsala devět knih a 54 scénářů, sedm her pro dospělé a devět pro děti. První nahrávku v roli Máničky pořídila pro Supraphon v roce 1969, šlo o scénku Hurvínkovi k narozeninám.

Divadlo Spejbla a Hurvínka je první profesionální loutkovou scénou v ČR. V roce 1930 je založil v Plzni profesor kreslení Josef Skupa (1892-1957). O 14 let později ho zatkli nacisté a scéna byla až do konce války uzavřena. Na konci roku 1945 divadlo přesídlilo do Prahy. Po Skupově smrti se stal jeho ředitelem Kirschner (1927-1996), kterého Skupa jmenoval svým pokračovatelem v interpretaci Spejbla a Hurvínka. I on pak ustanovil svého nástupce, kterým je jeho žák Martin Klásek.

V Supraphonu (a jeho předchůdcích Ultraphon a Esta) se prodalo přes pět milionů zvukových nosičů s nahrávkami Divadla Spejbla a Hurvínka. Během let získaly 33 zlatých, 25 platinových a jednu diamantovou desku.