Zatímco pro nás platí nesmyslné šibeniční lhůty v řádu dnů, úředníci na to mají měsíce, klidně i roky. Taková kritika se ozývá na adresu finanční správy z řad živnostníků, pro které platí od loňského ledna povinnost odevzdávat kontrolní hlášení k DPH. Podnikatelé jsou naštvaní, že jim úřad vyměří za několikadenní zpoždění nebo chybu v kontrolním hlášení hned desetitisícovou pokutu. Tu jim dokonce může uložit až 3 roky poté. Naproti tomu zaměstnanci finanční správy nejsou vázaní žádnou lhůtou, do kdy musí údaje zanést do systému. 

Jedním z rozhořčených podnikatelů, který se obrátil na Echo24, je podnikatel Karel. „Finanční správa sice ‚bdí‘ nad dodržováním litery zákona a každé zpoždění nekompromisně trestá, nicméně vyvstává otázka, jaký to má smysl, když sami referenti nahrávají údaje z daňových přiznání do systému i s několikaměsíčním zpožděním,“ uvedl pro Echo24.

Pan Karel má totiž s finančním úřadem opakovanou negativní zkušenost. „Několikrát jsem je žádal o sdělení aktuální částky na daňovém účtu, ale dostalo se mi odpovědi, že mi to říct nemůžou, protože ještě nemají zaúčtované poslední platby nebo daňová přiznání,” dodal.

Jak pro Echo24 uvedla Pavla Hadrabová, daňová poradkyně z nadnárodní společnosti Mazars, zaměstnanci finanční správy nejsou v případě zpracovávání kontrolního hlášení vázáni žádnou zákonnou lhůtou. „Finanční úřady ale většinou dodržují třicetidenní lhůtu pro zpracování DPH přiznání a vrácení nadměrného odpočtu plátcům DPH. Jelikož přiznání a kontrolní hlášení zpracovávají zároveň, mohou plátci DPH ve většině případů očekávat výzvu ke kontrolnímu hlášení ve 30 dnech po jeho podání,“ řekla.

Podle Generálního finančního ředitelství závisí lhůta na zapracování údajů z daňového přiznání do systému na způsobu podání přiznání. „Dále je třeba si uvědomit, že údaje na osobní daňový účet daňového subjektu je možné zapsat až po vyměření daně, které se vždy děje aktivní činností správce daně,“ dodala pro Echo24 mluvčí ředitelství Petra Petlachová.

Zatímco elektronicky podané přiznání se do daňového informačního systému (ADIS) nahraje automaticky, údaje z listinného podání musí úředník do ADISu přepsat ručně. Zákonem uložená lhůta pro ruční zapracování přitom není stanovená. „Úřední osoba má však povinnost postupovat v souladu se zásadou rychlosti. Činí tedy bezodkladně s ohledem na počty podání ve vztahu ke kapacitnímu vybavení konkrétního finančního úřadu,“ dodala Petlachová.

Podnikatelé se bouří i proti nesmyslně vysokým pokutám, které jim finanční správa vyměřuje za několikadenní zpoždění nebo chybu v kontrolním hlášení k DPH. Některým z nich třeba přišla pokuta za chybné dubnové hlášení až v únoru následujícího roku. To Petra Petlachová zdůvodňuje tím, že lhůta pro uložení pokuty běží tři roky ode dne, ve kterém k porušení této povinnosti došlo.