Leopoldova bouda
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Stanislav Fiala je jedním z nejvýraznějších českých architektů. Mezi jeho nejznámější realizace patří kancelářská budova MUZO v pražských Strašnicích, která se stala stavbou roku 2000, byla vybrána do finále evropské soutěže Mies van der Rohe Award (2001) a publikována v Atlasu současné světové architektury (2005, Phaidon Atlas of Contemporary World Architecture).
Rozruch vzbudil rovněž extravagantní golfový klub Čertovo břemeno ve středu Přírodního parku Jistebnická vrchovina. V současné době Stanislav Fiala dokončuje hned dva velké projekty v centru Prahy, kterými je Šporkovský palác v Hybernské ulici a budova na rohu ulic Mikulandské a Národní. Práce tohoto architekta lze charakterizovat jako hravé a plné nápadů, bez zbytečných formalismů.
Taková je i minulý rok dokončená chalupa pro architektova dlouholetého kamaráda, jež vyrostla na místě zchátralé stavby v CHKO Jizerských hor. Dům je plný poctivých materiálů a starých technologií, které jsou však využity k dosažení moderního konceptu bydlení. Charakter chalupy vychází z tvarosloví tradičních staveb v této oblasti a použití především přírodních materiálů z místních zdrojů, jako je dřevo a kámen. Dle moderních požadavků je díky prosklené jižní fasádě a třem štítům interiér dostatečně prosvětlen a skrze terasu probíhající podél hlavního obytného patra propojen s exteriérem.
Sedlová šindelová střecha se mírně prohýbá, protože leží na povalovém konstrukčním systému krovu, který je nejstarší metodou stavění stropů. Masa dřeva v interiéru zároveň vytváří zajímavý designový prvek. Středem domu prochází přes všechna podlaží „golem“, jádro ukrývající hygienické zázemí, relaxační zónu, schodiště a krby, které zajišťují tepelnou pohodu.
Chalupa je i v důsledku svažitého terénu třípodlažní, lichoběžníkového půdorysu, částečně zapuštěná do svahu. Všechna podlaží jsou přímo přístupná z terénu. V suterénu jsou umístěné úložné prostory a technologické zázemí domu. Přízemí slouží jako hlavní obytné podlaží. Na otevřený obytný prostor s kuchyní navazují tři ložnice.
Hlavní vstup do domu je ze severní strany v úrovni půdy do otevřeného prostoru podkroví. V době nepřítomnosti majitelů lze podlahu terasy vyklopit do svislé polohy a tím ji využít jako okenice.