Rusko dál hrozí Ukrajině kvůli Krymu přerušením diplomatických styků

Dmitrij Medveděv FOTO: Shutterstock - FOTO: Shutterstock
Rusko dál hrozí Ukrajině kvůli Krymu přerušením diplomatických styků

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Rusko by mohlo přerušit diplomatické vztahy s Ukrajinou. Uvedl to ruský premiér Dmitrij Medveděv v souvislosti s nynějším údajným pokusem „ukrajinských diverzantů“ proniknout na Krym, který Rusko anektovalo v březnu 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Rusko zároveň ohlásilo, že přezbrojí pluk protivzdušné obrany na Krymu nejmodernějším raketovým systémem.

Navzdory anexi Krymu a následnému konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, z jehož rozdmýchání Kyjev obviňuje Moskvu a který si dosud vyžádal více než 9500 mrtvých, k přerušení diplomatických vztahů mezi oběma státy dosud nedošlo.

„Pokud jde o přerušení diplomatických vztahů, víte, že se v dějinách stalo všelicos. Připomenu, že po známých událostech byly u nás přerušeny diplomatické vztahy s Gruzií,“ řekl agentuře Interfax Medveděv v narážce na rusko-gruzínskou válku v srpnu 2008 o separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie. „Nechci, aby to tak dopadlo, ale – pokud nezbude jiná možnost, jak ovlivnit situaci – prezident (Vladimir Putin) může takové rozhodnutí přijmout,“ dodal s tím, že prezidentovi v této věci patří poslední slovo.

„Teroristickou diverzi“ na Krymu podle Medveděva schválilo ukrajinské vedení, které se tak podle něj snažilo „předvést, že vlast je v nebezpečí a že domácí problémy bude řešit až poté, co se vypořádá s jakýmisi problémy vnějšími“. To je podle něj „naprosto pochopitelný krok, avšak naprosto nemorální, zasluhující nejhlubší politování a odsouzení“.

Přezbrojení krymských jednotek

Rusko ohlásilo, že raketový pluk protivzdušné obrany anektovaného poloostrova Krym přezbrojil na nejmodernější protiraketový a protiletadlový systém S-400 Triumf. Tento krok ruské velení avizovalo již minulý měsíc, tedy ještě před nynějším vyostřením rusko-ukrajinských vztahů kvůli obviněním z Moskvy, že se ukrajinští diverzanti pokusili proniknout na poloostrov, přičleněný před dvěma lety k Rusku.

Podle západních tiskových agentur byly rakety S-400 již přepraveny na Krym. Ale podle armádního komuniké, citovaného v ruských médiích, raketový pluk převzal nové zbraně na střelnici Kapustin Jar u Volgogradu, kde již také uskutečnil první ostré střelby na cvičné cíle. Komuniké neupřesnilo, zda se pluk s novými raketami již vrátil na Krym.

Agentura AFP s odvoláním na vojenského velitele Jevgenije Olejnikova napsala 15. července, že Rusko v srpnu umístí na Krymský poloostrov vylepšený systém protivzdušné obrany S-400. „Očekává se, že v srpnu 2016 budou systémy S-400 vyloženy ve Feodosiji, kde budou nastálo umístěny,“ uvedl Olejnikov. Feodosija leží ve východní části Krymu.

Vyostření vzájemných vztahů

Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ na poloostrově Krym byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy.

Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vzápětí odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.

,

12. srpna 2016