České radnice čeká nová éra. V obecních volbách bodovala dokonce i ve velkých městech místní občanská sdružení. Naopak zavedené strany oslabily, a pokud si chtějí zachovat moc, musejí chybějící mandáty dohnat obratným vyjednáváním.

Sociální demokraté, občanští demokraté, komunisté, lidovci nebo TOP 09. Před čtyřmi lety jim ve statutárních městech dalo hlas 75 procent voličů. Letos tyto strany nenasbíraly ani 50 procent hlasů.

„Takhle politika neměla skončit a neměli jsme poztrácet jasně definované politické strany, které za sebou něco nesou, které mají nějakou minulost, které mají nějaký ideový názor,“ litoval už před sečtením výsledků bývalý prezident Václav Klaus. A když byl obraz letošních voleb zřejmý, Klaus si přisadil. Prohrála podle něj politika, zvítězila naopak apolitická oligarchie. Narážel především na úspěch ANO, ale soudě dle jeho dřívějších postojů mu nejsou po chuti ani skutečná občanská hnutí.

Sociologa Jana Herzmanna výsledek nepřekvapil, poptávka po volbě někoho jiného, než jsou tradiční strany, existuje podle něj v Česku už dlouho. „Systém politických stran, který se vytvořil po rozpadu Občanského fóra, se začal drolit. Strany si za to můžou převážně samy tím, jak si pošramotily pověst různými korupčními a dalšími skandály,“ uvedl pro Týdeník ECHO.

„Myslím si, že to při těchto volbách nabylo opravdu historicky největších rozměrů. Ale tím nechci říct, že tento trend nemůže ještě pokračovat,“ zmínil Herzmann. Místní sdružení podle něj těží hlavně z toho, že lidé chtějí volit někoho, koho znají.

Uspěli recesisté i piráti

Alternativy vůči ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL, KSČM nebo ODS uspěly napříč republikou. Přímo v Praze se do zastupitelstva dostala i čtveřice pirátů. V Brně obsadilo sedm křesel původně recesistické uskupení Žít Brno. A v Ostravě získal hned deset mandátů místní Ostravak. Podobné příklady existují také v dalších městech. Vrcholem se v obecních volbách stal zřejmě úspěch pirátů v Mariánských Lázních, kteří v patnáctitisícovém městě s 21 procenty hlasů vyhráli.

Piráti v komunálních volbách korunovali úspěch, po kterém sahali už v jarním hlasování o českých zástupcích v europarlamentu. Zatímco tehdy skončili pod pětiprocentní hranicí, na podzim se v Praze dostali nad ni. Ve svém programu pro hlavní město přitom nenabízejí komplexní řešení. Vybírají si výseč problémů, jako je právo na svobodné šíření informací a ochranu soukromí občanů. Víc než o čisté chodníky jim jde o průhledné finance a zveřejňování videí z jednání vedení města.

Speciálním případem je mariánskolázeňská organizace pirátů, která se rozhodla nabídnout voličům kompletní menu. „Klíčem k prosperitě Mariánských Lázní je především otevřenost, kvalitní vzdělávání, dostupné veřejné služby, použití nových technologií a zapojení občanů do rozhodování,“ usnesli se místní piráti. Zmínili také kulturní i sportovní vyžití a památkovou péči.

Kandidátku pirátů v Mariánských Lázních vedl třicetiletý vedoucí oddělení kvality strojírenské firmy Ondřej Knotek. Listina nabídla mix studentů, IT pracovníků a odborníků v dalších profesích, ve výsledku z toho bylo výrazné první místo. Naopak ODS, která ve městě před čtyřmi lety vyhrála, skončila jen těsně nad pěti procenty.

Výrazný úspěch slaví občanští aktivisté v Brně. Hnutí Žít Brno devětadvacetiletého aktivisty, hudebníka a recesisty Matěje Hollana se profilovalo hlavně kritikou stávajícího primátora Romana Onderky (ČSSD). Voliči ho odměnili téměř 12 procenty hlasů a zřejmě i díky němu Onderka ve vedení města skončí. Hollan si uvědomuje, že teď už si s recesí nevystačí. A mluví o tom, že pokud Žít Brno v politice selže, „Onderkova parta“ jim to po právu spočítá.

Občanské hnutí Ostravak uspělo v Ostravě už před čtyřmi lety. Tehdy skončilo se 16 procenty třetí za ČSSD a ODS. V letošních volbách už mírně oslabilo. Ale díky výraznému propadu hlasů pro dosud vládnoucí sociální demokraty má nakročeno k tomu, že se bude podílet na vedení města.

Velké strany porazila hnutí „sobě“

Ve velkých městech slaví místní sdružení úspěch i v některých městských částech. Příkladem je Praha 7. Šestatřicetiletý pedagog Jan Čižinský tu v předchozích letech vytrvale kritizoval poměry na místní radnici. Inicioval dokonce referendum proti stavbě nové radniční budovy, která měla stát 1,5 miliardy korun. A zatímco většina místních referend končí nezdarem kvůli slabé účasti, Čižinský uspěl a vedení městské části se muselo podřídit navrženým hospodárnějším podmínkám.

Když se organizátor referenda letos postavil do čela uskupení Praha 7 sobě, lidé dali jeho soupisce přes 40 procent hlasů. A většinu křesel v místním zastupitelstvu. Kromě toho dosáhl navíc i na mandát na pražském magistrátu.

Podobně uspěl jiný výrazný komunální politik, Matěj Stropnický z Prahy 3. Dosavadní zelený místostarosta Prahy 3 vedl kandidátku Žižkov (nejen) sobě, která s výsledkem přes 27 procent hlasů místní volby vyhrála. Stropnickému se navíc podařilo proniknout do pražského zastupitelstva, z 11. místa ho sem vynesly upřednostňující křížky na kandidátce Trojkoalice. Něco takového je přitom v hlavním městě kvůli volebnímu systému pro komunální volby raritou.

Občanská hnutí a volby do sněmovny

Bude výkyv přízně veřejnosti od tradičních stran směrem k občanským hnutím ještě pokračovat? „Existují obě možnosti. Strany mají příležitost to zvrátit. Zdá se mi, že se to v těchto volbách tak trochu podařilo ODS,“ míní sociolog Herzmann. Připomněl, že podle řady odhadů mohli zůstat občanští demokratů už letos pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do zastupitelstev. Nakonec ji ale výrazně překonali.

Popularita občanských sdružení může ovšem růst ještě výrazněji. Například ve chvíli, kdy se jim bude na komunální úrovni dařit. Nebude ale snadné přetavit to v úspěch v parlamentních volbách. Zatím jsou občanská sdružení silná v omezených lokalitách, nanejvýš na území jednoho kraje.

Pro případný sněmovní úspěch by musela místní hnutí najít společného jmenovatele, který by zaujal voliče napříč republikou. Tak jako už ve třetích volbách po sobě nasbírala hlasy po celém Česku tvář Andreje Babiše, miliardáře, vicepremiéra a předsedy hnutí ANO.