‚Tendenční články Mafry záměrně hrotily situaci.‘ Chovanec má analýzu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Články v tisku společnosti MAFRA k tématu reorganizace policie podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) byly silně tendenční a záměrně vyhrocovaly situaci. Uvedl to ve čtvrtek odpoledne na svém Twitteru s odkazem na nezávislou analýzu, kterou si ministerstvo vnitra nechalo pro tyto účely vypracovat analytikem Tomášem Trampotou. Mimo denní tisk a internetové portály, které patří pod Agrofert, jsou do analýzy zahrnuty i deníky Právo a Hospodářské noviny.
Podle výsledků analýzy, která je dostupná na stránkách ministerstva vnitra, je již od počátku téma reorganizace policie v některých vybraných médiích intenzivně rámcováno jako „pokus zbavit se Šlachty“. Stejně to od počátku kauzy vidí i sám ministr vnitra Milan Chovanec, který závěry analýzy přivítal.
Články MAFRA o reorganizaci policie byly silně tendenční a záměrně vyhrocovaly situaci, potvrdila analýza. https://t.co/h8yLuxwDX6
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 9. února 2017
Že by mělo v rámci reorganizace policie jít o odstranění Roberta Šlachty minulý týden vyvrátila i zpráva sněmovní vyšetřovací komise, podle níž nešlo ani o omezení činnosti policejních útvarů nebo zabránění vyšetřování některých kauz.
Zatímco Právo a Hospodářské noviny podle analýzy spíše popisovaly události, tak tisk spadající do společnosti Mafra zaujal vůči reorganizaci policie spíše negativní postoj. Ten byl podle analytika Tomáše Trampoty z New York University in Prague nejpatrnější u Lidových novin a jejich internetového portálu lidovky.cz. a u Mladé fronty Dnes.
Velká část článků Lidových novin a Mladé fronty Dnes je otevřena perspektivou odpůrců reorganizace, jejich pohled se tak stává primárním interpretačním rámcem situace.
Lidové noviny a Mladá fronta Dnes mají tendenci častěji poskytovat prostor názorům odpůrců reorganizace (Pelikán, Šlachta, Babiš).
Odlišná editační strategie se projevuje u Práva, které poskytlo prostor vysvětlit reorganizaci policie Chovancovi a Vildovi.
Pro stylizaci událostí kolem R. Šlachty se opakuje příznakové užití metafory boje, války,
bitvy.
Opakovaně se vyskytující jev napříč všemi deníky je, že z titulku není mnohdy poznat, zda jde
o citaci zdroje, či subjektivní shrnutí autora článku.
Analýza vychází z článku publikovaných v období 2. června až 12. července 2016 v denících Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo a jejich internetových portálech. Studie uvádí, že se zabývala celkem 95 články.
Mladá fronta DNES měla podle analýzy z 21 článků 16 negativně vychýlených článků. U Lidových novin to se tak mělo dít z 42 publikovaných článků až u 37 z nich.
„Největší míra stranění byla zaznamenána u Lidových novin a Mladé fronty Dnes. Ta se projevovala jak jazykovou negativitou v titulcích, tak přítomností hodnotících soudů a odlišnou mírou zpřístupňování názorů protistran ve prospěch kritiků reformy.
Výrazně odlišný byl způsob zpracování tématu deníky Právo a Hospodářské noviny. Ty nejenže využívaly ve spojitosti s tématem mnohem méně často negativní titulky, ale také poskytovaly rovnocennější prostor názorům obou stran (zejména Právo), případně zachovávaly kritický postoj k situaci jako celku a k oběma protistranám,“ shrnuje Trampota, který dlouhá léta působil na katedře mediálních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, své závěry v analýze, jež má Echo24 k dispozici.
Reorganizace jako jeden z koaličních sporů
Reorganizace policejních útvarů, ke které došlo v srpnu 2016, vyvolala roztržku mezi vládními partnery ČSSD a ANO i mezi některými bývalými vysoce postavenými policisty. Proti reorganizaci vystoupili také státní žalobci, podle kterých bylo cílem změn odstranit Roberta Šlachtu. Žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvan a Pavel Komár proto kvůli sporné reorganizaci zahájili loni v červnu prověřování a pozvali si k výslechu policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho tehdejšího náměstka Zdeňka Laubeho.
Závěry poslanecké vyšetřovací komise minulý týden prezentoval její předseda Pavel Blažek (ODS). Vedení policie podle ní přípravu reformy podcenilo a nedostatečně projednalo, což komise považuje za Laubeho manažerskou chybu.
Zároveň se ale neprokázalo, že by reorganizace byla připravena v souvislosti s podnikatelskými nebo politickými zájmy. Komise v závěrečné zprávě zkritizovala hlavní odpůrce policejní reformy – Šlachtu a bývalého detektiva protimafiánského útvaru Jiřího Komárka. Jejich veřejné vystupování podle komise lze označit za neprofesionální.
Zkritizovala i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které v souvislosti s policejní reformou podle poslanců aktivisticky vstoupilo do politického života, a podala trestní oznámení na olomouckého státního zástupce Petra Šeredu a na vyšetřovatele Generální inspekce bezpečnostních sborů Milana Vaculíka.
Krátce po zveřejnění závěrečné zprávy na to zareagoval i premiér Bohuslav Sobotka s tím, že Babiš a ANO proti policejní reformě vedli kampaň založenou na nepravdách a pomluvách a jejich konstrukce se nyní zhroutily. A Andrej Babiš by se podle něj měl za loňské výroky Tuhému i ministrovi vnitra Milanu Chovancovi omluvit. To však ministr financí neplánuje. Zprávu naopak tvrdě odsoudil, výsledky označil za předem jasné. Šlo o šaškárnu, výsměch a prasárnu, řekl dále Babiš.