V Moravskoslezském kraji pokračuje epidemie spalniček. Počet nakažených se od začátku týdne zvýšil na 49, přitom loni se v Česku vyskytlo celkově jen 7 případů tohoto onemocnění. Nejvíce nemocných je mezi dětmi, které s ohledem na svůj nízký věk ještě nemohly být očkovány. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že hlavním důvodem aktuální epidemie spalniček v Evropě je odmítání očkování. Proočkovanost proti spalničkám totiž klesla pod potřebnou hranici 95% populace.

„K 13. dubnu evidujeme na území Moravskoslezského kraje 49 případů onemocnění spalničkami. Jedná se o 27 dětí, z toho 24 neočkovaných, které nemohly být vzhledem ke svému nízkému věku očkovány a 22 dospělých osob, z toho 9 zdravotnických pracovníků,“ uvádí krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě. V jiných krajích Česka přitom hygienici zvýšený počet onemocnění spalničkami neevidují, ovšem v Evropě je dále zasažená Francie, Německo, Itálie, Ukrajina, Polsko, Švýcarsko nebo Rumunsko.

Třebaže ministerstvo zdravotnictví uvádí, že hlavním důvodem aktuálního výskytu spalniček v Moravskoslezském kraji není odmítání očkování proti spalničkám, je to jedna z příčin. „Mezi hlavní příčiny aktuálně zvýšeného výskytu spalniček v Evropě patří pokles proočkovanosti proti spalničkám pod potřebnou hranici 95% populace. Hlavním důvodem současného výskytu spalniček v Moravskoslezském kraji není odmítání očkování proti spalničkám, ale spíše to, že se nákaza rozšířila mezi malými dětmi, které pro svůj nízký věk ještě nemohly být očkovány,“ uvedla pro Echo24 za ministerstvo Štěpánka Čechová.

Podle hygieniků lze, vzhledem k tomu, o jak vysoce nakažlivé onemocnění se jedná, i kvůli tomu, že jsou další ohniska onemocnění napříč Evropou, předpokládat další rozšíření epidemie. „Proto doporučujeme maminkám, aby následovaly pokyny svého pediatra a podstoupily s dítětem očkování, které je součástí povinného očkovacího kalendáře,“ řekla k tomu hlavní hygienička Eva Gottvaldová.

Pokuta 10 tisíc korun pro matku i otce

Štěpánka Čechová pro Echo24 doplnila, že ti, kteří odmítnou své děti povinně očkovat na základě ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., můžou být pokutováni. „Ze zákona vyplývá, že pokud se dítě nepodrobí povinnému očkování nejen proti spalničkám, ale i proti ostatním infekčním onemocněním, proti nimž se povinné očkování provádí, může být každému z obou rodičů udělena pokuta až do výše 10 000 Kč,“ řekla.

Státní zdravotní ústav, který vede statistická data proočkovanosti v Česku, upozorňuje, že se díky povinnému očkování u dětí podařilo významně snížit či eliminovat řadu infekcí, ovšem to nyní paradoxně vede k podceňování vakcinace veřejností. „Předpokladem zabránění šíření infekčního původce v populaci je udržování vysoké proočkovanosti, vysoké kolektivní imunity. Ve státech, kde došlo ke snížení proočkovanosti (z důvodů dezinformačních kampaní médií, náboženských, ekonomických) vznikly v dětské populaci opět epidemie infekčních onemocnění s mnoha úmrtími,“ uvádí doktorka Jitka Částková. Příkladem podle ní může být záškrt v Rusku, přenosná dětská obrna a spalničky v Holandsku nebo dávivý kašel ve Velké Británii a Japonsku.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění, které je nebezpečné vznikem komplikací, nejčastěji plicními a mozkovými záněty. Před zahájením pravidelného očkování v roce 1969 bylo v Česku ročně hlášeno v průměru 50 tisíc případů, ale třeba v roce 1966 jich bylo 89 712. V posledních letech jsou onemocnění ojedinělá. Českým dětem se první dávka vakcíny podává od 15. měsíce věku dítěte a druhá dávka za 6 až 10 měsíců po první dávce. Očkují se kombinovanou očkovací látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

Ještě v roce 2012 přitom v Česku dosahovala proočkovanost dětí dvěma dávkami MMR 98,51 %, v roce 2014 to bylo 96,12 % a následující rok poprvé došlo k tomu, že nebyla dosažena hranice 95 % proočkovaných dvěma dávkami. Ke konci roku 2015 bylo proočkováno jen 93,46 % českých dětí odpovídajícího věku.

Spalničky se šíří od nemocného člověka kapénkami. Inkubační doba, tedy doba od vniknutí původce nákazy do organismu do prvních příznaků onemocnění, je sedm až 18 dnů. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je pak patrná sytě červená až fialová vyrážka, která se rozšiřuje na obličej, krk, břicho a končetiny.